Zajati vesmírem

Jsou to sice slabé 4*, ale celkem zasloužené. Vadí mi, že jsme na začátku hnedka vrženi do situace, bez toho, aniž bychom více poznali ty tři astronauty, protože ze začátku jenom o nich víme to, že to jsou astronauti, až později se o nich začne ukazovat něco víc. Tenhle fakt může způsobit, že to někomu bude působit utahaně a bude ho to nudit, ale i když mi to vadí, i tak mě to spíš bavilo než nudilo. Finále to má navíc dost napínavé a dokonce tu Sověti nejsou zlo, právě naopak (!), což je u amerického filmu z doby studené války dost překvapující. Technicky je to dost na úrovni, samozřejmě na rok 1969. Nakonec ty slabé 4* dám, jelikož ten konec je opravdu dost napínavý. Jenom mě překvapuje, že jsem na tenhle film narazil až teďka a neobjevil jsem ho někdy dřív. (14.07.2019)

Věřim, že v roce 1969 to asi byla bomba, ale z dnešního pohledu je to už trochu naivní. Na filmu se mi líbilo, že nepůsobí nijak supermansky nebo přehnaně pateticky. K celý záchranný akci se přistupuje tak, že to jako asi nevyjde, kosmonauti taky nejsou žádný neohrožený gerojové, ale naopak jsou nervózní, vystresovaný, dělaj chyby, atd... Výbornej byl zejména Gene Hackman. Velkym překvapenim pak bylo, že celou situaci zachránil rusák. To je v americkym filmu něco nečekanýho a nevídanýho. Celkově vzato se jedná o docela slušnej film, ale už ho dost nahlodal zub času, takže jenom 3 hvězdy. (05.09.2014)

Zajati vesmírem jsou dalším důkazem toho, že i ve starých dobách vznikaly výborné sci-fi filmy, které sice po technické stránce zestárly, ale z hlediska napětí, myšlenek či příběhu směle konkurují dnešním triky našlapaným trhákům. Zajati vesmírem se honosí hvězdným hereckým obsazením a perfektně houstnoucí atmosférou ke konci filmu, zejména příprava na záchrannou misi je výborně pojatá. Gregory Peck, Richard Crenna, James Franciscus a Gene Hackman jsou opravdu vynikající ve svých rolích a s blížícím se závěrem jde kvalita hereckého projevu všech zmíněných, zejména pak astronautů, hodně nahoru. Možná, že je tu řada klišé, ale přesto má tato sci-fi záležitost vše, co má mít a pro mě osobně v mnohém předčí i opěvovanou novinku Gravitaci. (29.06.2014)

Snímka akoby predznamenávala vlnu katastrofických diel nasledujúcej dekády. Zároveň tu išlo aj o pacifistické posolstvo, ale na to politici bohužiaľ príliš nereagovali. Takže aj Apollo 13 alebo Gravitácia majú svojich predchodcov a taktiež aj kvázi doku-drámy-thrillery typu United 93. Sturges si je tohto prístupu vedomý a chce, aby divák občas zabudol, že sleduje hraný film. K tomu ale príliš nesedia rozhovory s manželkami, ale zase dá sa pochopiť, že štúdio muselo myslieť na širšiu divácku obec. Len ich radšej malo rozptýliť do celej druhej polovice a nie hneď za sebou. Zároveň má Marooned čo povedať aj dnešnému divákovi. Obsesia cestovania do vesmíru, či skôr do blízkosti Zeme, sa v podstate skončila a vesmír dnes znamená hlavne jeho pozorovanie zo Zeme. Priority výskumu sa tak, možno dosť nečakane, ale logicky, zmenili. (02.02.2021)

Předem děkuji za tip D.Moorovi. Příjemné připomenutí atmosféry sci-fi filmů šedesátých let. Pomalu plynoucí děj, dlouhé záběry, záhadné pazvuky vesmíru a prapodivné tóny industriální hudby budoucnosti. Bez těchto ingrediencí se žádný film té doby a tohoto žánru neobešel. Mělo to (a stále má) rozhodně své kouzlo. Díky těmto filmům si může dnes člověk uvědomit, co v začátcích letů do vesmíru lidé dokázali a hlavně s jakým vybavením. Jako bych už slyšela zvídavé dotazy dětí: "Páni, ti filmaři si ta zařízení představovali ale srandovně, taková neohrabaná, veliká". A překvapující odpověď: "Ale to si ti pánové nevymysleli, to se opravdu používalo". (12.08.2011)