Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Z hlubin dávnověku až k dnešním dnům zní legendární vyprávění o krásné chovance kláštera Jitce a statečném Břetislavovi, synu českého knížete Oldřicha a prosté pradleny Boženy. Vtipný apokryf, moderním způsobem využívající polohistorickou, pololegendární látku, vypráví příběh zcela netradičním způsobem. V půvabném filmovém obrazu z našich dějin se vrátíme do doby před takřka tisíci lety. Přemyslovci byli jedinou původem českou panovnickou dynastií, která vládla na území dnešní Moravy a Čech v době našeho příběhu. Břetislav, syn knížete Oldřicha a Boženy, prosté ženy, trpí pro svůj neurozený původ po matce a proto, že se narodil mimo manželství. Setkáváme se s ním v době, kdy, coby správce Moravy, vydává se na cesty do sousedních zemí, aby se oženil. V jeho rozhodnutí hraje také roli mocenská politika, svatba s urozenou nevěstou by měla posílit moc rodu. Především ale nechce svému synu připravit takové ponížení, jakého se kvůli neurozenému původu dostávalo jemu… Televizní film natočil podle scénáře renomovaného vypravěče O. Daňka v roce 1974 režisér J. Bělka, který do hlavních rolí, dvou nezkrotných povah Břetislava a Jitky, obsadil Břetislava Slováčka a Elišku Balzerovou. (Česká televize)

(více)

Recenze (63)

VenDulin85 

všechny recenze uživatele

Počátky českých dějin mám ráda, pokud si to ovšem všechno nevymyslel Kosmas o dlouhých zimních večerech... Břetislav, moravský kníže, má po otci původ udatných Přemyslovců, ale protože církev neuznala druhý Oldřichův sňatek s prostou Boženou, je považován za levobočka a tudíž nemůže počítat s tím, že by si ho vzala urozená dívka. Jelikož je ale cílevědomý a má filipa (a víc štěstí než jeho strýc Jaromír, stručně o něm- byl vykleštěn, oslepen, vězněn po většinu svého života a nakonec zavražděn- no není to pech??), unese tedy Jitku, dceru vévody z Bábenberka, aby svůj status vylepšil. Scénář byl spíchnut vtipně a přitom ohromně mile- pasáže, kde Břetislav popisuje Moravu, působí velmi hrdě a vřele (podobný dojem vyvolá jen popis Karla IV. českých zemí v Noci na Karlštejně). Ústřední dvojice nemá absolutně chybu, až si jeden neustále klade otázku, jak to asi bylo doopravdy? Kdyby takto, jsem spokojená. ()

LEATHERFAC 

všechny recenze uživatele

Ženská krása je relativní a tak by nebylo fér se vyjadřovat ke kráse Elišky Balzerové. Musím ale přiznat, že já bych zklamán byl - Balzerová nikdy nebyla můj typ a jako herečka mi taky něčím vždycky neseděla. Nicméně někomu jistě krásná přijde a herecky to zvládla velmi obstojně - hlavně přeměnou v morovou stařenu mě tedy dokonale dostala. Byť ta její závěrečná otočka v zamilovanou ženu byla trochu na sílu, vzhledem k jejímu postoji po celou cestu, ale to není asi rozhodnutí herečky, spíš režie. Celkově je to hezký příběh, ale místy trochu nudný.  Nicméně za silný závěr, výkony Řehoře, Záhorského i Slováčka a hlavně geniální Fišerovu hudbu nemůžu dát míň než 4*. ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Příběh Břetislava a Jitky si přímo říká o zromantizovanou podobu. Oldřich Daněk však Jitčin únos z kláštera pojal spíše jako námět pro konverzačku, kdy se srdce dámy a mysl muže získávají především mozkem a jazykem (ve smyslu tvorby slov, vy čuňata :) ). Překvapilo mě, jak dobře sedla (mně jinak těžce nesympatická) Balzerová do "princeznovské" role, má důstojnost, půvab a nakonec navzdory počáteční rozmazlenosti prokáže i odvahu a inteligenci. A jinak ne zas tak známý Břetislav Slováček (byť s hlasem Jiřího Brabce) představuje u nás ne příliš viděný typ mladého hrdiny oplývajícího mužností i charismatem. Ze začátku je poněkud cynický a jedná účelově, ale nakonec i on ukáže, že má srdce. Do toho odpadlý kněz poustevník Jiřího Řehoře se svými pragmatickými hláškami dotváří hlavní trio filmu. "V jistém věku, pokud jde o ženy, začínají být představy hezčí než skutečnost." - "Mnichu, kde se myješ?" - "Proč hned mýt? Bůh deštíčkem umyje." ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Zatím nejlepší český historický či kvazihistorický televizní film, který jsem viděla. Ale nevím, jestli to nebude tím, že o první polovině jedenáctého století toho vím o cosi (ehm, o parník) méně než o druhé polovině třináctého a první čtrnáctého století, do níž spadají další viděné a hodnocené filmy a hry. Dobře napsané (i když mě Daňkovy romány Král bez přílby a Král utíká z boje ani za mák neoslovily, jeho hry mě oslovují mnohem více); dobrý výkon mladé Balzerové jako Jitky i Zdeňka Řehoře jako poustevníka Hieronyma. A moc krásně se poslouchalo, jak Břetislav, kníže moravské, opěvuje svou zemi... ()

honz 

všechny recenze uživatele

Výborně zpracovaný příběh z úsvitu našich dějin, kdy přemyslovský kníže Břetislav ("český Achilles") je v dynastickém zájmu nucen svůj polourozený původ kompenzovat sňatkem s nevěstou původu o to urozenějšího. Zde navíc pojato trochu i jako love story (v dobrém slova smyslu!). Dramatický děj korunovaný skvělou hudbou a výbornými hereckými výkony. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (6)

  • Na divokú jazdu na koni spomína Eliška Balzerová (Jitka), ktorá si sadla na plavého koňa menom Hubert. Keď padla klapka, kôň sa splašil, divoko sa rozbehol a snažil sa herečku striasť. Zastavil až na námestí, kde to poznal. Tam si ju potom filmári vyzdvihli. (Raccoon.city)
  • Přírodní exteriéry se natáčely v Poněšické oboře u Hluboké, románské kostely a krypty našli filmaři ve Stříbrné Skalici, Třebíči a Doksanech. Část příběhu se pak natáčela v Františkánském klášteře v Hájku u Prahy. (Ele(a)nora)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno