Báthory - A legenda másik arca
Bathory
Bathory
Režie:
Juraj JakubiskoScénář:
Juraj JakubiskoHrají:
Anna Friel, Karel Roden, Vincent Regan, Hans Matheson, Deana Horváthová-Jakubisková, Bolek Polívka, Jiří Mádl, Anthony Byrne, Lucie Vondráčková (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Nový pohled na největší vražedkyni v dějinách lidstva Alžbětu Báthoryovou očima režiséra Juraje Jakubiska. František Nádašdy (Vincent Regan) bojuje ve válkách s Turky. Jeho žena, krásná Alžběta Báthoryová (Anna Friel), dohlíží na správu majetku a na výchovu svých dětí. Její manžel jí jednoho dne posílá dárek v podobě italského malíře Merisiho Caravaggia (Hans Matheson), který zůstane na dvoře Bathoryů několik let. Mezi ním a osamělou ženou vzniká zvláštní pouto. Tou dobou se nad hlavou Alžběty začnou stahovat zlověstná mračna, která ještě víc potemní po smrti jejího manžela. Mocná a bohatá žena musí čelit nepřátelům, kteří jsou schopní čehokoliv, i vlastním vnitřním běsům. Zvěsti o šílené vládkyni, která se ve snaze zastavit stárnutí koupe v krvi nevinných panen, začínají sílit… (Bontonfilm)
(více)Recenze (1 303)
Pokud máte zájem o období zhruba 16. a 17. století v panství Habsburků, koukněte spíš na Lékaře umírajícího času (Koerner/Luther) než na tuhle pseudohistorickou splácaninu... A Polívka s Mádlem v tom filmu, to mělo bejt jako co? A válka s Turky, kdy po louce pobíhá deset chlápků v nažehlených kostýmech, to je na úrovni S čerty nejsou žerty. Takhle promrhat 300 mega, to je peklo. ()
Kromě velkolepé produkce nic zajímavého, Jakubisko má bohužel svoje nejlepší léta zasebou, ač jsem se na film v KV těšil, výsledkem bylo nakonec zklamání. Škoda, kolik lepších filmů mohlo být za tyto prostředky natočeno. ()
Již dlouho jsem nemusel u nějakého českého či slovenského filmu tolikrát použít rychlé přetáčení jako nyní. Tohle mělo být co? Přijde mi to jako první nepovedená parodie na historický film. Představitelka Erzsébet Báthoryové byla asi ten jediný důvod proč jsem se na tehle kousek dodíval až dokonce. Moc nechápu proč film trval tak dlouho, stál tolik peněz a dělala se mu taková reklama, když za moc nestojí. Herecké výkony většiny herců jsou na podprůměrné úrovni a ani Mádl či Polívka to nezachrání. Tohle bylo vůbec poprvé co se mi Roden totálně hnusil (tedy jeho výkon). Dle mého názoru Jakubisko promarnil obrovskou šanci. ()
Bathory je rozdělena do tří částí, které nesou název podle osob, které měly na Alžbětin život největší vliv. První část se mi jevila jako historické drama, mapující manželství Alžběty a Nádašdyho na pozadí bitev s Turky. Druhá část se však zvrhla v mix žánrů a přiznávám, že jsem se v ději už ztrácel, některé scény jako by na sebe nenavazovaly. A vstoupily do děje dvě postavy, které mě celou dobu rozčilovaly a překážely - mniši v podání Polívky a Mádla. Naštěstí třetí část věnovaná především osobní válce Alžběty a Thurza byla excelentní. Nakonec se tedy přikláním ke čtyřem hvězdičkám. Shledávám pozitivním, že se Jakubisko nevydal po cestě otrockého přepisu Nižňanského románu a raději zvolil vylíčení hraběnky jako skutečné historické postavy a pídění se po pravdě. Ovšem, jak prohlásí Juraj Thurzo - "Lidé mají raději legendy než pravdu". Jenže Jakubisko je pan režisér a nemusí se snížit k podbízivosti divákovi natočením hororu. Škoda jen těch trapných mnichů. Dost bylo Polívky!!!! ()
Příliš nepřehledné a zdlouhavé. Chválím kostýmy a výpravu, ale ani ty nevylepší to, že Jakubisko v podstatě natočil nudný a nezajímavý film, který si jen málokdo pustí víckrát. Nejlepší hláška - "Margita, ty se oblizuješ s katolíkom? Bež si umyť papulu". ()
Jakubiskov výtvor je asi ako jediný zo súčasných diel slovenských klasikov pozerateľný (skúste si pozrieť Lutherovo Tango s Komármi, alebo Trančíkovu Zimu kúzelníkov) a režisér dokazuje, že ešte stále vie viesť divácku pozornosť. Jeho pokus o búranie mýtov sa mi však zdá mimo misu. Čo u neho kedysi pôsobilo ako provokácia, tu vyvoláva trápny smiech. Jakubisko, autor kedysi slávneho a trefného výroku "Tí Češi majú aspoň toho Haška a Kunderu a my Slováci máme len toho pána Boha!", akosi zosenilnel a namiesto zdravej kritiky z úst renomovaného umelca idú pochvaly o ilegálnej Svätoplukovej soche pred Bratislavským hradom: "No povedzte mi, kto by to lepšie spravil ako ten Janko Kulich?" Na Bátoryčke najlepšie vidno, ako Jakubiskovi chýba kontakt so zahraničím a súčasným vnímaním filmu. Napríklad taký približne rovnako starý Skolimowský natočil nedávno film a stále to je svetová úroveň. Kdežto ten Jakubisko pôsobí dosť vetcho. Syndróm presýtenosti a prílišnej recyklácie sa ukázal byť kontraproduktívny už pri Nejasnej správe. Pokus o film s tajomstvom sa mu rozpadá pod rukami, keď každý od začiatku vie, čo je tajomstvo................Jakubisko síce už dávno považovaný za národného režiséra, vždy obľúbenec skôr intelektuálnejšie zameraného publika a odsúdenec veľkej časti divákov s nepochopením pre jeho extravagantnú poetiku, sa teraz začína stávať hovorcom konformistickej väčšiny (opojenej výpravnosťou Bathory, zgýčovitelým výtvarným rukopisom) a obchádza ma strach pri pomyslení, čo môže vyliezť z jeho chystanej Slovanskej epopeje. ()
Souhlas s POMEM, toto je látka pro jiného režiséra a ne "pohádkáře" Jakubiska. Jenže, já mu na "krvavou pohádku" velmi rád a ochotně skočil a nesmírně jsem se bavil. Dvě a půl hodiny utekly jako voda a já ze sálu odcházel s pocitem spokojenosti a ani na minutku jsem nezalitoval 170 korun za vstupné a už se moc těším na DVD(škoda, že ještě musím nějaký ten pátek počkat.:(. Annu Friel jako Erzebeth Bathory mám stále před očima, nejen že je to krásná žena, ale předvedla bravurní výkon. A vtipné zpestření v podání "mnichů" Polívky a Mádla stálo rovněž zato:). Nic víc už psát nebudu, obával jsem se toho, ale jsem spokojen...80% ()
Mohlo to dopadnout i hůř. ()
Některé Jakubiskovy filmy jsem míval kdysi rád, třeba ještě v druhé půli devadesátek jsem si v kině několikrát skvěle užil Nejasnou zprávu, málokterý českosloveský režisér míval tak svébytný a neotřelý filmový rukopis. Jak už je u Jakubiska zvykem, film jistě oslní svou renesanční výpravností a dějovou košatostí. Ale co se týče historických faktů, příliš bych mu nevěřil, naprostá většina dochovaných dokumentů prý opravdu dokazuje, že Erzsébet Báthory byla cholerická sadistka a vražedkyně, rodově zdegenerovaná příbuzenskými sňatky. A to nemluvím o naprostých historických nesmyslech (např. Caravaggio). I takové ty drobné fantaskní či groteskní prvky, které mě dříve u Jakubiska docela bavily, mi už přišly spíš rušivé. A to i teď, při druhé projekci po ca deseti letech. Ačkoliv úplnou pravdu o tom, jak to tenkrát opravdu bylo, se už asi nikdy nikdo nedozví, býval bych rád viděl legendu o "Čachtické paní" zpracovanou víc realističtěji, seriózněji, "vážněji". ()
Původně to měla být třídílná televizní freska, ale jakýmsi nedopatřením se to v celku dostalo do kina. Jakubiskovi se podařilo nudit mě od začátku až do konce a nic na tom nemohly změnit výborné výkony Frielové a Rodena. Bylo to celé takové bezkrevné, dialogy jsou lepší i v Ordinaci v Růžové zahradě a kamera, která by to mohla alespoň trochu zachránit, také zrovna neboduje. Plán vykreslit hraběnku jako rozporuplnou osobnost částečně vyšel, ale obraz to byl zmatený a rozmazaný. Korunu tomu nasadili mniši v podání Polívky a Mádla - zatímco druhý jmenovaný neustále vyl, tak Polívka vymýšlel tak neskutečná hejblata, že jsem každou chvíli čekal, kdy se objeví profesor Orfanik - při špehování hraběnčiny koupele jsem si říkal "Hlavně nevytáhni foťák, hlavně nevytáhni foťák!"...........a vytáhnul. Nám, myslím tím Čechy a Slováky, prostě ty výpravné historické filmy nejdou. Pokud se budou tuzemští filmáři někdy v budoucnu pouštět do historické látky, tak by to měli spíše pojmout stylem Lva v zimě. Za Karla Rodena a Annu Frielovou dávam jednu hvězdu, ale nebýt jich, tak je to jasný odpad. ()
S hodnocením jsem na rozpacích. Dal jsem si dlouhý čas od doby vzniku na shlédnutí, snad z důvodů jisté obavy ze zklamání. Nyní zařadila ČT1 toto historické drama do vysílání (21.2.2012) a tak mě nepřímo "donutila", abych film shlédl a posoudil coby běžný divák, milovník filmového umění, nikoliv jako odborný filmový kritik. Můj dojem po shlédnutí byl rozporuplný. Byl jsem zmaten. Mnoho myšlenek autorů mi unikalo, unikaly mi souvislosti a střídavě jsem se cítil, že koukám na pohádku či na druhé straně na drsný, krví podmáčený historický film. Místy mě film uspokojoval, to v okamžicích pocitu historického filmu, místy jsem se usmíval, když Polívka s Mádlem na svých kouzelných kolečkových bruslích vyváděli pohádkové kouzla. Ovšem ten úžasný Bolívkův padák mě doslova uzemnil. Takže vlastně ani nevím, co jsem to zhlédl. Ty své tři hvězdičky přiděluji s odřenýma ušima, jak se tak říká. A to jen z úcty k předcházející tvorbě jinak úspěšného Juraje Jakubiska. ()
Nádherný film! Drobné chybičky krásy sú v tomto prípade ľahko odpustiteľné. Hlavne sa nenechajte odradiť (ovplyvniť) tupými komentármi niektorých užívateľov (radšej nebudem menovať). Zjavne nemajú cit pre audiovizuálnu nádheru, ktorú táto snímka ponúka. Vivat Jakubisko! ()
Jakubisko co bereš? ()
Film není dějově špatný, ale vadila mi přílišná snaha za každou cenu očistit hraběnku od jejího přídomku největší vražednice v dějinách. Vraždy jsou pak až moc okatě naaranžované jako nešťastné náhody a omyly, což místy působí dost komicky (skoro jako ve filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku). Dost jsem ale postrádal taky Jakubiskův styl, z kterého navzdory mnoha blahem slintajícím časopiseckým recenzím podle mě mnoho nezbylo. ()
Nejprve jsem se v těch dechberoucích exteriérech, velkolepých bitevních scénách a úžasných barevných kostýmech jen stěží orientoval, ale už po hodině jsem pochopil, že ti s nalepovacími kníry jsou muži, ti s nalepovacíma kozama ženy a ten s elfím uchem panic. Paní Anna ukázala nekrvavou hraběnku v zatraceně sexy světle a osobně bych při malování potratu v kostce ledu celý zjihlý ochotně utěsnil špunt v její vaně s krví, kdyby v ní ovšem nějaká byla. Jenže dobrosrdečná a moudrá šlechtična v ní měla spíše hovna, stejně jako v celém filmu. Deana se tradičně rozhodla manželovi zkurvit veškeré úsilí a vytvořit další ze svých nechvalně proslulých obludných figur, Mádl s Polívkou působí stejně patřičně jako Mr. Bean na návštěvě v sanatoriu u Hannibala Lectera a zářivá hvězda českého filmu, známá z takových trháků jako Peklo v řetězech 2 a Venušina delta, by si zasloužila za ztvárnění Gábora Bethlena doživotní zákaz vstupu na území Maďarské republiky. K takovým závěrům jsem dospěl po dlouhém přemítání a vysilující meditaci nad legendární publikací Umění filmu - Úvod do studia formy a stylu. Z prstu vycucaných výtek by bylo až až, stejně ale musím konstatovat, že jsem v poslední době viděl větší než malé množství mnohem horších exkrementů a pri Bátoryčke som sa viac menej dobre bavil a dokonce neváhal film překousat hned dvakrát. Na počest všech vážených uživatelů, kteří se nerozpakují chudáka Alžbětu máchat v žumpě a zároveň bez mrknutí oka vpálí za pět kokotině typu Venkovský učitel dávám plný knedlík. ()
Možná, že se to stalo tak, jak známe z legend, které procházejí staletími. Možná, že to všechno bylo jinak. A proč ne zrovna takhle. Dost dlouho jsem váhal, jestli na film, který skýtá nový pohled na život Eržebet Bathory, vůbec jít. Nakonec jsem šel a musím říct, že toho nelituji, i když jsem od zatím nejdražšího filmu česko-slovenské kinematografie čekal přeci jen o něco víc. Přes všechny své nedostatk totiž dokáže navodit velice slušnou historickou atmosféru. 75% ()
"Čím méně důkazů, tím více legend.." ()
Kdo čekal krveplné drama o Čachtické paní, musel být nutně zklamán. Já jsem to sice nečekal, ale zklamán jsem byl i tak. Svým vyzněním, kdy se z historicky (téměř) prokázané ženy-vražedkyně učiní oběť doby s odkazem, že špatní jsou ti všichni ostatní, mi to připomnělo film Aféra s náhrdelníkem. Exteriérově výborné, interiérově se díky přítmí divák často ztrácí v ději. V ději jsem se ostatně ztrácel i v retrospektivách a ve výtvarně stylizovaných vizích. Historicky místy fabulační, scénáristicky občas nelogické (zatímco se všichni podivují, že Erzsébét Báthory vypadá stále velice mladě, nikdo se již nepozastavil nad tím, že naprosto stejně v rozmezí více než dvaceti let vypadal Thurzo v podání Karla Rodena, nemluvě o malém Pálovi Nádasdym, stejném v pěti i třinácti letech). Stejně tak mi přišlo z historického hlediska mimo mísu, aby si nejvyšší úředníci ve státě museli navzájem vysvětlovat příbuzenský vztah mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Vzhledem k obecnému historickému povědomí u nás byl pak lokalizační vysvětlující titulek typu Transylvanian Principality celkem k hovnu. Takže jako imaginární příběh snad ano, nic víc. Ovšem za ty prachy... ()
Príbeh podaný televíznou kamerou (miestami som mal pocit inscenácie), rozdelený do troch dejových celkov (Jurajko asi nevedel ako to zviazať do kopy), s pekne lacnými interiérmi / exteriérmi (ext. hlavne pri "veľkolepých" vojnových bitkách, s najdementnejším komparzom aký som kedy zažil, viac šťavy má krčmová bitka na dedinskej zábave a to sa radšej nejdem vyjadrovať k bojovej choreografii, vlastne ani nemôžem veď žiadna nebola), pretkaný nudou a skôr (pod)priemerným hereckým výkonom Anny Friel, ma absolútne sklamal. Potešil ma jedine Karel Roden (paradoxne mnou neobľúbený), v úlohe Thurza, ktorý ma jediný ako tak v snímke zaujal. Dvojica mníchov Polívka a Mádl???? Pán Jakubisko to bolo čo prosím Vás?(Žeby malá vykrádačka filmu "Meno Ruže"?). Trápny humor, retardovaný komparz, televízne podanie kamery aj hercov a hlavne réžia hodná rozprávky pre televíziu, Bathory moc nepomohla....ale však čo budeme, hlavne zarobme. Jedna * za niektoré vizuálne momenty. ()
Související novinky
Zemřel režisér Juraj Jakubisko
Československá kinematografie přišla o jedno ze svých velkých tvůrčích jmen, ve věku čtyřiaosmdesáti let totiž v pátek 24. února v Praze zemřel legendární slovenský režisér, scenárista, výtvarník a… (více)
Zemřel herec Andrej Hryc
V noci ze soboty na neděli zemřel slovenský filmový, televizní a divadelní herec Andrej Hryc. Bylo mu 71 let. Hryc bojoval od loňského roku s akutní leukémií, informace o úmrtí nyní médiím předala… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)
Krev a mlíko za tvrdou měnu
Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (více)
Režisér Juraj Jakubisko se rozhodl jít proti proudu a zobrazit alternativní verzi života "čachtické paní", která dává sluchu i druhé straně. V poslední době se znovu přetřásá případ údajně největší vražedkyně všech dob, u nás stále známé spíše jako Čachtická paní (díky románu Jožo Nižnanského). Palatin Turzo prý rozehrál velkou politickou hru, v pozadí byly i mocenské boje o velké jmění Báthoryové a samotný soud (bez její účasti, jen s jejími poskoky) byl vykonstruovaný a svědectví vynucena mučením. Tohoto se chytil Juraj Jakubisko a Alžbětu (Erzebéth) Báthoryovou pojal spíše jako emancipovanou ženu, lidovou léčitelku, nešťastnou ze smrti dětí, trpící samotou a drsností svého manžela, který neustále někde válčil proti Turkům. Bohužel ve své snaze potlačil objektivitu a vytvořil agitku z opačného konce. Např. zcela jinak vysvětluje tři zuby v jejím erbu (ve skutečnosti byly ve znaku proto, že podle legendy prapředek Báthoryů Vid v ečedském močále zabil draka). Ignoruje historicky doložená fakta, že většinu Báthoryů z obou větví (ečedské i somlyovské) charakterizovaly výstřední povahové vlastnosti se sklony k samolibosti, pýše, tyranství, smyslnosti i k sexuální zvrácenosti. Většina také trpěla epilepsií a dnou. Doprovodným znakem degenerace rodu byly právě uvedené povahové vlastnosti, rod zanedlouho poté vymřel zcela. Ignoruje skutečnost, že se opravdu na panství čachtického hradu našla mrtvá těla dívek a že mimo soud jsou doloženy případy hraběnčiny krutosti vůči služebnictvu. (Resp. nějaké náznaky Jakubisko ve filmu použije, ale v jeho podání šlo spíše o nešťastné náhody. V jeho filmu vlastně ani není vyřešeno, kdo zabíjel.) A že jako léčitelka nejspíše hodně selhala, když její pacienti zemřeli. Inu, a v podhradí na rozdíl od tvrzení filmu ("To je naše hodná paní, vyléčila tolik lidí a dětí!") byla velmi, no ale velmi neoblíbená. Zase na druhou stranu filmař se nemusí nutně držet historických fakt, pokud chce nabídnout zajímavý příběh nutící k zamyšlení, případně vhled do duše tehdejšího člověka. Což, obávám se, se rovněž moc nepovedlo. Příběh hraběnky je pojat jako příběh některé z doktorek z Ordinace v růžové zahradě - i se všemi "peripetiemi" (ona ho má ráda, on ji nemá rád, má ji rád jiný, ale ona otěhotní náhodně s někým jiným, dítě potratí, muž nešťastně zemře, někdo jí závidí, dostane se pod vliv špatné kamarádky...). Věřím tedy, že hodně žen příběh osloví podobně, jako se zalíbil i mé manželce. Pánská část publika možná bude zklamaná - sice zde pobíhají nahotinky jak turecké, tak rádoby maďarské, ale stylem, jakým nahotu žen podává ve svých filmech Zdeněk Troška, který jak víme, chová k ženám spíše platonické city. Navíc Turkyně asi slyšely o depilaci a holení v podpaží, některé mají i rozkrok pěkně přiholený... A samotné bitvy jsou natočeny stylem, že každoroční rekonstrukce bitvy u Slavkova vedle těch Jakubiskových vypadají jako orgie. I těch historických chyb je ve filmu více. Např. v jednom z uherských měst té doby stojí barokní kostel! V té době také těžko hraběnka mohla jet do Vídně na Verdiho operu. To s tím Caravaggiem je rovněž pěkná kachna, ten dojel nejdál na Sicílii. Mezi protestanty a katolickými františkány tehdy skutečně nevládly "bratrské" vztahy, natož takováto ekumena... A že si Jakubisko pustil fantazii na špacír a vytvořil pro film postavu bláznivého mnicha, který vymyslí rogallo, padák, lyže, kolečkové brusle, polaroid a kdoví co ještě, to by si nedovolil ani Annaund, když pro Seana Conneryho přepisoval postavu z Ecova románu Jméno růže. Co se kamery a celkového vizuálu týče, občas to vypadalo, že si F. A. Brabec schoval pár hezkých záběrů z Máje a použil je zde. Třeba hned v úvodu s krkavcem na popravčím kole, tomu říkám slušná recyklace. Na druhou stranu některé záběry jsou dovedně vycizelované, že fungují samy o sobě jako obraz (detailní tvář hraběnky s pozadím sněhu). Povedly se i triky, kdy zničený hrad byl počítačově rekonstruován. Rovněž herecké výkony (s výjimkou štěků a účasti českých bulvárních hvězdiček) jsou na solidní úrovni, přičemž Karel Roden se ani nemusí příliš snažit. Jen ta camea (Zdeněk Podhůrský, Zdeněk Srstka, Marek Vašut, Franco Nero, Václv Upír Krejčí) na druhou stranu spíše rozesmějí, což netuším, jestli byl účel. Celkově je film řazen na tři části (pojmenované po manželovi, po čarodějce a po palatinovi), ale jako celek je struktura vyprávění hodně roztříštěná, Seznámení se s postavami je skoro nijaké a trvá skoro 50 minut. Samotné části nemají žádný větší dramaturgický oblouk, chybí i jakýkoliv příběh celého snímku, jenž by se nad těmi třemi klenul. Někdy ani není jasné, co zrovna režisér vypráví, a dokonce ani, v jakém žánru se pohybuje. Protože chvíli jde o drama, pak o porno, posléze válečný historický snímek, hned na to parodii, abychom sklouzli až do fantasy či dokonce pohádky, objeví se i mírná detektivní linie, avšak bez potřebných detektivních atributů, chvíli je to milostný snímek, má to i sklony k hororu o vlkodlacích - ode všeho něco... Přitom u žádného se nezdržíme dlouho a nejsou dodržena pravidla žánru. Abych nebyl nařknut z české podjatosti, podíval jsem se na komentáře uživatelů na IMDb. Linda R. ze Švédska napsala, že jde o nejhorší film jaký viděla a nejstupidnější částí byli mniši - špioni. endura-1 z Velké Británie vyčítá filmu nesmyslnou jazykovou složku, kde se míchají angličtina a maďarština, přitom mohl být film celý v maďarštině s podtitulky. rick-463 z USA upozorňuje na nevyrovnanost snímku, kdy geniální záběry jsou střídány hloupými dialogy a amatérskými hereckými výkony. jbe-6 z anglického Shropshiru se ptá, o čem to proboha bylo? Nesoudržný, hloupý, grandiozní a anachronický nesmysl. A simonasidorin z Rumunska píše, že tento film je příkladem mizerných historických filmů, natáčených v současné době, plný klišé a stereotypů. Na úvod disku lze zvolit české, nebo slovenské menu, následuje uřvaný protipirát, menu je hezky graficky řešené. V bonusech najdeme profil Juraje Jakubiska (6:59 - v podstatě jen sestřih z jeho filmů a seznam ocenění), film o filmu (26:51), šest vystřižených scén bez možnosti pustit všechny naráz a pouze v anglickém znění - oboje má CZ a SK titulky, tři fotogalerie (z filmu, z natáčení, z natáčení videoklipu), videoklip (3:51) - s československými titulky, dva trailery (minutový a dvouminutový), kompletní nabídku Jakubiskových DVD (0:30 - ve skutečnosti obsahuje však jen šest titulů), dokument a informace o nadačním fondu Plaváček (8:44) a loga partnerů filmu. () (méně) (více)