Bathory

Dost váhám mezi 3 a 4 *. Ale vzhledem k řadě negativních ohlasů jsem čekal něco daleko horšího, a tak mě film nakonec příjemně překvapil. Na formát Jakubiska bohužel nejde o žádné veledílo, kde jsou jeho dávné silné filmy 60. let, avšak i Sedím na konári, Včela či Nejasná zpráva. Možná je dobře, že se na historii prokleté hraběnky podíval z druhé strany. Anna Friel je vynikající, Karel Roden tradičně skvělý - báječně hnusný padouch. Námět nabízel větší řezničinu, kdo ví, třeba by tak byl ještě horší. Ovšem bitevní scény mohly být dynamičtější a šťavnatější. Na druhou stranu působivá hudba a poetické obrázky ( není jich již tolik, jako ve starších filmech Jakubiska) jsou pastvou pro oko i uši. Přírodní záběry, krajina i stavby, snové scény, barvy.... Kupodivu i Polívka se mi zde líbil, zejména jeho sluchu lahodící hlas vypravěče. Doufám, že se Jakubisko podíval sebekriticky do zrcadla a jeho chystaná slovanská epopej bude skutečnou jakubiskovskou bombou ( jen mám pocit, že Deana Horváthová manželovi do práce příliš kecá, a je tak do určité míry zodpovědná za klesající kvalitu jeho snímků...koneckonců, drží doma kasu, že...) (20.09.2010)

Po tom co předvedla Deana na předávání Lvů bych očekával něco velkolepého. Naštěstí se mi do roukou dostala nenadabovaná verze, ale i tak sem nedokoukal, čili teoreticky bych měl dát odpad! ...mno, tak snad z lítosti s čim musí ten Juraj žít. (27.07.2009)

Takovému říkám "filmová výdrť", len líbivé a bez pořádné příchuti filmu. Hvězda alespoň pro režiséra, protože ho stále považuji za výborného slovenského umělce, zkrátka každý si potřebujeme čas od času pořádně narábať peniazky.! (18.07.2009)

Bohužel nemohu dát lepší hodnocení. Film mě nedokázal nijak zvlášť zaujmout, na můj vkus byl zdlouhavý a dojem nezachránili ani výborně hrající herci....V jednom ze záběrů, kde je vidět hrad na kopci (spíš na začátku filmu), jsou za ním hory - Vysoké Tatry a dominantu tvoří Kriváň (2494m) a Gerlachovský štít (2654m). Ve skutečnosti před Tatrami není žádný takový hrad - jde o práci filmařů. (28.07.2009)

Bathory to už má za sebou, Jakubisko si naplnil ambície, natočil síce vlastnú históriu podľa vlastného receptu, no vďaka jeho megalomanstvu kiná praskajú vo švíkoch (premiéry určite). A ja sa pýtam, kde sa v tejto krvavej rozprávke rozplynul dychvyrážajúci rozpočet??? (12.07.2008)

Nechci se dlouho rozepisovat o Bátoričce, je toho tady sepsáno až moc. Ve zkratce film se vám bude i nebude líbit. Ať si každej říká co chce, je v něm cítit československá krev, to dodává filmu jiskru a zároveň ji i ubírá. Film neví jestli se má tvářit západně, nebo jako "náš", k tomu vypadající spíše na nějaký dlouhý západní seriál ( neviděl jsem žádná velká vojska ani zas tak moc triků ). Ale musím na závěr uznat, že kvůli Anně Friel a kvůli tomu že je to náš po dlouhé době velký ( i drahý (( :: ) historický film by jsme ho měli shlédnout i přes ne příliš nadšenou kritiku, aby jsme tím probudili chtíč našich režisérů natáčet více podobných filmů, kterým se velkým obloukem vyhíbají, hlavně kvůli financím. Už teď Jakubisko oznámil, že by chtěl udělat trilogii o Velkomoravské říši a to teprve bude téma. (07.08.2008)

Bezprostředně po shlédnutí tohoto nového majstrova "skvostu" jsem byl plný jedu a těžce jsem vydýchával takovou ztrátu času. Po nějaké době jsem to rozchodil a vlastně musím přiznat, že jsem se i pobavil. Samozřejmě, že jen ironickým šklebením nad slaboduchostí scénáře nebo neumětelským amatérismem hromadných scén, které se stachanovským nadšením předvádělo 10 komparzistů. K pochcání byly i zcela trapné masky a kostýmy, které se skládaly výhradně z peří a hadrů. Ať ještě nějaký slovák mele o tom, že u nich vznikla civilizace. Jestli chodí šlechta odraná, jak hastroš, pak je jasné o jakou civilizaci šlo. Nakonec její početné ukázky dodnes okupují velké části naší, tedy České republiky. Zbytek už šíří svou kulturní svébytnost v Kanadě a GB:-) Ale zpět k té hodnotě. Najvetší slovenský umelec, čo kedy žil v Prahe (slova majsterovej ženy Deány) zpracoval snad jediný zajímavý moment v historii Horních Uher po svém. Vykreslil masovou vražedkyni jako oběť a téměř světici. K tomuto svéráznému pojetí ho asi přivedla deutsche welle omluv AH, jinak si to neumím vysvětlit. A taky si neumím vysvětlit, co je na téhle TV pohádce s dobrým koncem tak cenného, že jde o nejdražší film? Asi ty desítky hvězd, které tu a tam štěknou z plátna. Výroba, kostýmy, scény, zkrátka vše ostatní, krom honorářů totiž mají úroveň ročníkové práce Filmové akademie retardovaných afgánců. Nebo že by si Deána a majstěrko něco ulili, když je v tej Praze po čertech draze??? Každopádně gratuluju všem, kteří zahnali tyhle dva debily i s tím paskvilem při jejich snaze o nominaci na Ooskara. Myslím, že Slovákům stačí k ostudě to co mají, a nám nakonec taky, proč to ještě tlačit, že? P.S. četl jsem tu, že se ten babral chystá zprznit i Knížete Svatopluka. Snad ho do té doby trefí šlak a nechá toho. Ať se raději pochlapí, zasran, a střihne si nějakou pravdu o Tisovi a Slovenském Štátu (27.01.2009)

Sklamanie a to veľké. Čakal som drsný, krvavý a hlavne vážny film, ktorý vyobrazí hlavnú hrdinku za vraždiace monštrum akým v skutočnosti bola. Je síce pravdou, že toto vo filme obsiahnuté je, každopádne prvok fantasy tomu filmu jednoznačne uberá na atmosfére, film stráca všetku tú vážnosť a hlavná hrdinka a jej psychologický profil a pohnútky nie sú takmer vo filme vôbec obsiahnuté. Krvavá grófka sa za svoje vražedné vyčíňanie dostala do Guinessovej knihy rekordov za najmasovejšieho vraha. Ak je to teda naozaj pravda, potom to čo nakrútil Jakubisko je rozprávka na dobrú noc. (02.01.2011)

Tohle snad ani nemá cenu komentovat. Fakt jsem nechápal. Když už jsem myslel že je nejhůře, zjevil se Mádl s Polívkou... Zaúpěl jsem kurvahošigutntág a hledal vypínač DVD. Ta jedna hvězda je za vybrané lokace a dobové naaranžování interiérů i kostýmní výpravu (některou). Co se týče historie, máme zde další mýtus. - Tý jo, prej se říká, že se koupala v krvi panen, natočíme vo tom film. To bude biják, to se lidi (a éčka) pohrnou... * (04.10.2012)

Film Bathory je jako překrásný obraz čachtické paní, který hyzdí dvě obrovské bradavice. Tou první je Jiří Mádl. Pokaždé když se objevil, jsem trpěla silným nutkáním vlézt na filmové plátno, sebrat někomu z chrabrých uherských pánů šavli a vrazit jí tomu uhýkanýmu spratkovi do zadku. Tou druhou bradavicí jsou bitevní scény, které ze všeho nejvíc připomínají něco jako: Ochotnický spolek ze Zlámané Lhoty uvádí strašlivou bitvu s Turkem aneb neumíme hrát, libreto stojí za starou bačkoru, ale děsně nás to baví. Ale pokud si odmyslíte ty dvě vady na kráse, zůstane vám dobrý příběh s krásnou hudbou, se záblesky Jakubiskovy poetiky ( i když už to není co to bývalo) a s vynikajícími hlavními představiteli. (11.07.2008)

Tento film je takový blábol plný vyloženě špatných scén, že nezaslouží nic jiného než odpad! Nicméně jsem se maximálně bavil právě u těch nejpitomějších scén (výborné telekinecké finty čarodějnice Darvulie, všechny bojové scény, Polívkovy vynalézy... k výčtu všech by mě nestačil list A4, protože v podstatě jsou pitomé všechny scény od začátku do konce) a dvojice Polívka - Mádl by měla dostat svůj samostatný film, a proto dávám za tři. (03.08.2008)

Film jsem viděl nadvakrát, protože při první projekci jsem vytuhnul. A nebylo se čemu divit, protože to byla příšerná nuda, ze které mě pouze občas vytrhl skvělý vtípek v podobě davové scény nebo trikového záběru na hrad v krajině. Dalo mi tedy velkou sílu se dokopat k dokoukání tohoto filmu a udělal jsem to vlastně jen z principu, neboť velmi nerad opouštím film, knihu, hru v půlce a to i v případě, že mě nebaví. Jenže druhá půlka mi vytřela zrak, hraběnka dostala rozměr, její pře s Rodenem podobu skvělého duelu a konečně se dostalo i na Jakubiskovu poetiku. Druhá půlka včetně dokonalé Anny Friel a Karla Rodena za pět. Takže nakonec s klidným svědomím 4*. (13.11.2009)

Od prvního okamžiku až po konec dechberoucí historická výprava. Prostředí, ve kterých se příběh odehrává se mi prostě zamlouvá a to dost! Krásné scenérie hradů a zámků. Jakubiskova Čachtická paní se točí okolo zajímavých lidí. Nejvíce mě nadchl Kája Roden. Jako obvykle podává bravurní herecký výkon. Přisthl jsem se v kině, kdy jsem radostí skoro skákal z křesla, když mu něco nevyšlo. Parádní parchant, se vším všudy. Dále se mi líbilo jak to bylo vyprávěné, vypravěč byl supr. Trošku střelení byli ti dva mniši a ty vynálezy, nu taková oddechovka. Celkově výprava, režie, herecké výkony (hlavně Roden a Friel) a hlavně hudební doprovod, z toho jsem byl nejvíce nadšený. Tento film ja naše bohatství, neměl by se hanět! (17.07.2008)

Z Bathory jsem více (či méně) trochu na rozpacích. Na jednu stranu - ano, konečně trochu oživení české kinematografie aspoň trochu lepším a monumentálnějším snímkem -, ale v Bathory je hromada stupidních chyb, které by tam vůbec nemusely být. Z Bathory tak dělají jen čistý průměr. Největším kamenem úrazu je bezpochyby scénář, který jednu chvíli přeskočí na úplně jinou notu a zbytek děje kolem vás prosviští jako Pendolino. Napětí ve mě vzrostlo pouze ve chvíli, kdy Erzsébet ubodala služebnou Sáru nůžkami právě ve chvíli, kdy šlo kolem její síně dvořanstvo. Tohle byla opravdu jediná scéna, která mě nechala chladným. Herci sice trochu usměrňují tohle nadělení (obzvlášť Anna Friel, opravdu špička filmu), ale bohužel to za víc jak 3* nebude. Čistých 50% (23.08.2008)

Už nastavovali zrcadla?___ Tentokrát není ve výhodě ani čtenář, ani neznalec literární předlohy. Jakubisko od základů nabourává legendu a představuje nám svou vizi Čachtické paní, té, kterou ostatní dlouhá léta trápili a které ubližovali. A jelikož se jedná téměř o původní scénář – snad jen v drobnostech se s knihou shoduje – i zde Juraj mile překvapuje. Čtenář si možná více užije momenty, v nichž se na určité pasáže přímo naráží nebo se citují, ale jejich vyznění jde ku prospěchu myšlenky tvůrců. Co film činí výjimečný v českých vodách, je vizuál, který si Jakubisko evidentně užil a strávil nad ním mnoho času. Brabcova kamera má bohužel punc televiznosti, jíž ve většině scén chybí výraznější (nebo aspoň nějaký) filtr, protože při jeho užití fungují scény mnohem lépe, leč kompozice a záběrování jsou na mistrovské úrovni a spolu se všudypřítomnými knihami, pergameny, lektvary, kouřem a nasvícením tvoří tu správnou hradní atmosféru. Když však dojde na boje, režisér jako by tušil, že v nich nevyniká, a raději utíká jinam. Knihu vnímám jako příběh lásky, zrad, přátelství a většinu toho film postrádá (zbojníci), ježto se ponejvíce věnuje hlavní hrdince, kterou výtečně pojala Anna Friel. Roden odvádí (nad)standardní práci a zbytek menších rolí je zahrán převážně dobře, pomineme-li „vtipné“ štěky Vašuta, Podhůrského nebo Srstky... Zajímavou linii tvoří dvojice Polívky a Mádla, kteří zde, doufám záměrně, parafrázují Jméno růže. Polívkův mnich-vypravěč (jako v knize) byl nadto pasován do velkého vynálezce, jakéhosi Járy Cimrmana tehdejší doby.... Úspěch filmu je velmi nejasný vzhledem k tématu, jak ho Jakubisko pojal. Přeci jen: je pro diváky lákavější téma ženy, po které se každý tehdy vezl a byla obětí, či té, která nelidsky a krvelačně zavraždila desítky pannen? __ P.S. Chtít, aby Čachtickou paní zfilmoval Cronenberg, může pouze někdo, kdo vůbec nepochopil, o co tu jde. (11.07.2008)

Neřekl bych, že jde o tak famózně tragický snímek. Ale rozhodně, rozhodně není nějak závratně kvalitní. Už v kině jsem si psal na mobil plusy a mínusy, takže k plusům - Roden, hudba, Pernštejn. Položky, u kterých jsem věděl, že mě nezklamou. Hudba vůbec vytahuje snímek víc, než by zasluhoval. Jan Jirásek je současná stálice české filmové hudby a je tristní, že nedostává více příležitostí. Mínusy: Polívka + Mádl (zcela ujeté duo vystupující v úmyslně i neúmyslně směšných scénách, Mádl vůbec herecky nestíhal a Polívka tu byl zcela do počtu), předlouhá stopáž filmu (druhý part už začal unavovat, nuda se dostavila záhy, situaci nejlépe charakterizovalo velmi hlasité zívnutí do ticha kinosálu od jednoho diváka, sedícího za mnou). Zcela zbytečná byla i samotná glorifikace Báthoryové, ale tak trochu jsem ji čekal. Jednostranný pohled na historickou látku nelze a priori odsuzovat (umělecká licence), ale podobný styl se prostě většinou točí a mně nedokáže zaujmout, stejně jako závěrečné "procitnutí" a hold umírající Báthoryové. Skutečná hraběnka Báthory byla satanistka, tato se jí vzdalovala na hony. Filmu škodila i rozkouskovanost a táhlá rozvleklost. Jakubisko ctižádostivý projekt neukočíroval, ale ani v něm neutopil největší balík financí, které kdy putovaly do natáčení filmu v naších dálavách. (10.10.2008)

KINO Přešov Panorama/// Obsazení 9/10 Děj 7/10 Hudba 6/10 Efekty 8/10/// +příběh, obsazení, na české poměry výborné -já moc výhrad nemám, možná by ústřední postavu mohl zahrát i někdo jiný (napadá mě Katarína Knechtová)/// Po prvních ohlasech jsem čekal celkem průměrný film, který mě moc nezaujme. Taky jsem se bál, že by jsem se u něj mohl nudit. To se víceméně nestalo. Příběh je zajímavý, dobře vyprávěn. Bathory se odehrává ve větším časovém rozpětí a představí nám Bathoričku spíš jako oběť. Pokuď nepočítám boje, které jsou trochu ošizené a není jich moc, tak musím říct, že výprava se zdařila. Navštívíme několikeré prostředí a uvidíme mnoho kostýmů, které se velice povedli. I po historické stránce je film zajímavý. Rovněž některé postavy a herci (např.Hans Matheson jako Caravaggio). Už méně potěší Jiří Mádl a Bolek Polívka. Neříkám, že by nebyly dobří, jsou zábavní, ale do filmu se moc nehodí. Stejně tak mám pocit, že Deana Horváthová je tady jen z toho důvodu, že je manželkou pana režiséra. To je asi celé co jsem chtěl říct. Bathory mě nezklamala a zaujala mě, jen se na ní muselo dlouho čekat a ve výsledku působí rozporuplným dojemem. Já jsem však na její straně./// Celkem 73%/// (19.08.2008)

Nevadí mi přílišná délka, ani vypulírovaná nevěrohodnost kostýmů. Ovšem duo Polívka+Mádl se jakousi podivnou červí dírou dostalo do historického velkofilmu přímo z Bolkovy manéže. Mnich Petr je totiž slovenský ekvivalent Járy Cimrmana(možná snad Mistr sám!). Kolečkové brusle, lyže, prapolaroid, padák a dokonce jakési osvětlení poháněné neurotickou kočkou, to jsou věru věci, které bych v historickém velkofilmu snad i oželel. Pokud to měl být pokus o odlehčení, rozhodně se nezdařil. Zato selka a její: "Líbalas katolíka, běž si umejt hubu." pobavila víc než vyjící Snowborďák. (31.07.2008)

Na tuhle Jakubiskovu Čachtickou se dá podívat, nestalo se to, čeho jsem se trochu obával, že budu litovat, ale pocity mám rozporuplné. Ten alternativní příběh o Alžbětě Báthoryové je docela povedený, proč ne, ale já s ním mám subjektivní problém. Znám Nižnanského předlohu. Nehodlám tady spekulovat, který z příběhů je pravdivý, beztak ani jeden, ale prostě mně, jako fandovi hororů a drsné podívané, by se mnohem víc líbil syrovej film o svou krásou posedlé vražedkyni, která morduje virgin teenky široko daleko, a pak se koupe v jejich krvi. I přes to, že i v Jakubiskově verzi najdeme krev, mučírny, šibenici, špalek, hranici, je to všecko dost konzumní a jen tak, aby se neřeklo. A je to pochopitelné, protože zdaleka ne všichni by uvítali středověký torture horor, ve kterým by jsme se nehli z mučírny a když už jo, tak jen na nádvoří na nějakou tu popravu. Herci jsou v pořádku, jen ten Bolek s Mádlem a jejich hi-tech cirkusem mi tam přišli trapní, co víc, vypůjčení ze Jména růže. Z válečných scén je cítit chudá česká. 65% (23.02.2014)

Vizuálně (na "český" filmy) i atmosférou hodně působivý film. Vlastně výborný, ale - s vadkami. První a největší je Polívka a jeho vynálezy a humorné vložky (včetně vyjícího Cyrila), druhá pak poměrně větší stopáž a občasná nezajímavost některých scén vedoucí k subjektivnímu pocitu délky ještě větší. Jinak ale spokojenost... Nevím, jak moc se film drží pověsti atd., ale jako "historický" film to bylo rozhodně poutavé, zajímavé a rozhodně ne tak strašné, jako jsem se obával před cestou do kina. (07.08.2008)