Bathory

Manželství je povinnost a láska je hřích. Dítě v suchém ledu, upíři, kolečkové brusle, krev, intriky, pitva...to byl život, co? Naši vlastní vojáci nám berou nevolníky a prodávají je Turkům do otroctví. Bolka Polívku jsem málem nepoznal, aneb kam čert nemůže, pošle katolíka. A Karla Rodena jsem obdivoval strašně mu to seklo. Musím poznamenat, že se mi nelíbila ta jednoduchost prostředí, jakoby se to vše odehrávalo na jednom místě. I to pole, kde se stále potkávají je stejné. Tak jen pár hlášek a pak hodnocení: Čím víc legend, tím víc důkazů. Bosorádstvo!! Ty se líbáš z katolíkem, běž si umejt papulu!!! Peter a Cyril ten film moc zesměšňují. Kvůli Thurzovovým nepodloženým obviněním byla Erzsébet Bathory zařazena do Guinnesovy knihy rekordů jako největší vražedkyně všech dob. (02.03.2009)

Celkový dojem z Bathory mám rozdělenej přesně napůl. Jeden je kladný, druhý záporný. Ten kladný se týká okolo představitelky Anny Friel, která se na tu roli hodí výborně, a přesně tak ji i zahrála. Co se týče filmu a přímo Bathory, s tím jsem spokojený. Ostatně Jakubisko zachytil pár pěkných momentů. Na druhou stránku jsem naprosto zklamanej z provedení bitev. Nesrovnávám to s Hollywoodem, ale přece jenom by se to dalo natočit líp. Turci mi s prominutím přišli k smíchu. Nicméně film je zajímavý tak z poloviny. Půlku jsem se docela nudil. Byla to shodou okolností ta půlka, kde se zrovna nevyskytovala Bathory. Ve filmu je pár situací, kdy se člověk zasměje. Nejsem si jist, jestli je to u tohohle filmu dobře. Hudebně je film podbarven nádherně. Celkově film hodnotím díky Anně, která se mi opravdu líbila, na těsný ,,nad"průměr. Hodnocení: 51% (20.07.2008)

2 hodiny čisté, koncentrované nudy. Ach jo. (28.08.2008)

Šíleně nudné dílo senilního dědy. Nebo ještě lépe: ztracených 138 minut života. (18.07.2009)

Poprvé jsem Bathory viděl v kině a nevím jestli to bylo tou slavnostní atmosférou, když to uváděl sám Jakubisko (v Uherském Hradišti na LFŠ), ale docela mě to vtáhlo a bavilo natolik, že jsem hodnotil velice slušnými 4*. Když jsem to ale po druhé viděl v televizi, nešlo si nevšimnout nepříjemností a chyb, které mě donutily snížit hodnocení o stupeň (a možná ještě donutí o další). Jde především o celkovou chaotičnost filmu, to jak působí. Velkou 'zásluhu' na tomto dojmu má především chaotický střih spolu s divnou kamerou - rychlé přiblížení a oddálení do nové scény mělo působit moderně? Nevím... Další věc - film měl obrovský rozpočet, ale jak se zdá, vypotřeboval se pouze na kostýmech, lokacích a zahraničních hercích, protože jinak to na něm bohužel vidět moc nebylo, viz např. postsynchrony v dabingu, jedna z dalších otravných věcí na tomhle díle. Člověk často musel použít velkou představivost, aby mluvené sedělo do rtů mluvících. To bych byl schopen tvůrcům odpustit, kdyby ale stálo za to zpracování příběhu, který, jak už tu dost lidí podotýká, rozhodně měl potenciál (tedy až na kixy typu čarodejnice a trampoty s houbami), je to zajímavý úhel pohledu. Je tedy škoda, že i výborné výkony herců, zejména titulní Anny Friel či Karla Rodena, prostě nevyzněly... Juraj aktuálně připravuje další velkolepý projekt, Slovanskou epopej, tak doufejme, že se trochu poučí - což je sice vtipné říkat u takového veterána, ale co naplat... (20.09.2010)

Rádoby pompézní, prázdná a plytká podívaná, která na mě tenkrát v kině vůbec nezapůsobila. Spíš zanechala pocit jakéhosi hořkého znechucení a přitom se na rovinu přiznávám, že do historické postavy Alžběty Báthoryové nevidím a nemám o ni nic nastudováno. Ten pocit je spíš z celkového zpracování, nikoliv z uchopení její "kontroverzní" postavy. Jestli byla obětí anebo skutečný vrah, to ať posoudí jiní, protože tohle na mé hodnocení vůbec nemá vliv. Ze všeho nejvíc mi přišel otravný střih, který jakoby vytrhával a nepřirozeně přeskakoval scény z kontextu a prakticky každá nevyzněla, tak jak měla. Ale věřím, že se najdou tací, které to skutečně oslovilo, mě to ale totálně minulo. (19.06.2014)

Po Tmavomodrým světě druhý pokus českého/slovenského režiséra o "Hollywood". A přestože pro mne pokus sympatičtější a dotaženější, stále platí, že bychom v našich geografických šířkách udělali lépe, kdybychom namísto velkoleposti, kterou moc neumíme a na kterou nemáme peníze ("bitvy" v exteriérech jsou i tady přes 300M rozpočet všechny točeny ze zřejmých důvodů ve velmi komorním duchu a strašně to chtělo prostříhnout jednou nebo dvěma opravdu velkými bitevními scénami) točili to, co umíme lépe než jiní (mimochodem, ve filmu až na drobné výjimky schází typická Jakubiskova mystická poetika, kdo viděl "Sedím na konári a je mi dobre", ví, co myslím). Herci se filmu povedli, Rodenovi jeho role padoucha padla jak ulitá a Anna Friel je sice nepatrně slabší, ale je to zase opravdu pěkná a zajímavá ženská, příjemně mě překvapila i Deana Horváthová. Jinak jde o velké pokoukání, které místy kazí překvapivě odfláknuté detaily (záběry na krajinky s hrady jsou strašlivé, to už tam mohli rovnou strčit v nějaké umělecké formě obrázky těch hradů, vyznělo by to lépe, a například Turci, pokud je tedy identifikujete, vypadají jako přestrojení Maďaři nejen tam, kde to tak má být, ale po celý film, dalším minusem jsou podivně asexuální sexuální scény. A kapitolou sama pro sebe jsou kolečkové brusle a další vynálezy, které jsem z paměti radši rychle vytěsnil, protože bych si musel myslet, že se scénárista a režisér úplně zbláznili. V závěrečné části filmu se Jakubisko až příliš rozmachuje, pravděpodobně v naivní snaze vnutit divákovi alespoň zdání toho, že se dívá na Markétu Lazarovou a Kladivo na čarodějnice současně a zvýšit tak návštěvnost filmu. A bude to opravdu potřebovat, protože jsem moc zvědavý, kolik tenhle film utrží na Slovensku, až si ho všimnou národovci a spustí povyk, že pro téměř půlstoletí, které film pokrývá, vymazal slovenský národ z historie (jelikož si dovolil film v nádherných slovenských exteriérech celý věnovat maďarské šlechtě). Možná s tím tak trochu počítal, když řadu mezititulků vložil rovnou v angličtině, ale osobně na západ o našich hranic jeho fresce také velkou budoucnost nedávám. Úplný závěr pak přináší náběh na zajímavou katarzi, která by mohla být dosti působivá, kdyby byla naroubována na trochu jiný film. 3/5. (19.07.2008)

Mraky států a lidí z celý Evropy je poměrně dost na podílení se na jednom jedinym filmu. Vzhledem k hodncením to ale bylo buď pořád málo nebo zas až moc. Kamarádka se na to těšila, furt o tom básnila a pak přišla zklamaná a plná smíšenejch dojmů. To mě celkem zklamalo a ztratila sem o Bathory zájem. Máma pak že pudem do kina a na co taková matka ve středních letech může chtít jít než na Bathory. Šly sme na Bathory. A ejhle člověk fakt mě to potěšilo!! Anička zářila celou dobu, všecko bych jí zblajzla, jenom pořád nevim, jak to teda bylo. V telce pak běžel ňákej pořad, kde tu pravdu měli konečně odhalit, ale co my víme, kde je pravda. A stejně sem ten pořad propásla:) (12.08.2008)

Kdyby jsme spolu s 3DD!3 nebitkařili na gauči, tak bych asi chcípla nudou. (13.12.2009)

Ďuri, Ďuri. Toto nie. Také nehorázne peniaze utopené v smradľavej žumpe. Toto že je veľkofilm za 13,5 melóna Eur ? A ešte nebodaj skvelo natočený a zahraný ? Obyčajná a úbohá televízna inscenácia. A aj tie majú viac citu pre konštruktívnosť. Jedno z toho najhoršieho z Československej tvorby čo som za posledných veľa rokov videl. (30.10.2010)

Po čase som prehodnotil svoj názor na Jakubiskovu Bátoryčku. Film bol spravený svojským štýlom s uletenými vložkami vynálezcov. Z Bátoryčky tu spravili osobu, ktorá konala zvláštne veci a aj sa obklopovala takými ľuďmi. Jakubisko chcel naznačiť určitú konšpiráciu, že možno sa jej takto aj zbavili, aby získali jej majetok, kedže nemala so všetkými dobré vzťahy. Vykreslilo sa tu aj jej súkromie a aféry. Celý film však je dosť historicky nepresný a špekulatívne prekrútil mnoho vecí. Taktiež ten dej má prestrihované scénky dosť hala bala, že mi to príde ako bez súvislostí, je to veľmi divné a nemal som z toho dobrý pocit. Anna Friel sa mi tu síce ako tak páčila, ale nepríde mi to ako z minulosti, vyznieva to dosť umelo. (04.09.2012)

Už jsem tu dlouho nic nekomentoval, ale tohle prostě musím... Nejhůře investovaných 80Kč v mém životě. Tak hloupý film jsem už dlouho neviděl, ale je zas pravda, že jsem se během filmu tak dlouho nezasmál jeho hlouposti. Film, ve kterém 90% hereček se během filmu vysleče, musí stát opravdu za to, řekl si asi pán režisér... Historické nesmysly, neskutečně trapná dvojice Polívka-Mádl a další... Pobavily mě záběry z přepadení uherské vesnice Turky, kdy tam pobíhaly ty opálené modelky pořád dokola a u toho tak směšně pištěly, pobavil mě monolog "zbožné" čarodějnice, kdy si uvědomuje, že Elizabeth svými houbičkami a vším vlastně zabíjí, pobavil mě barokní kostel v jednom z uherských měst... Také mě pobavil jeden pán, který když vycházel z kinosálu prohlásil, že příště, když bude nějaký nový film v kinech, tak si raději počká, až bude v tv, protože tu tv může aspoň vypnout...(mohl z toho kina odejít, že?:-) Jediný, kdo za něco stál, byla Anna Friel. Alespoň tak. (05.08.2008)

,,...ČÍM VIAC LEGIEND, TÝM MENEJ PRAVDY." __ Slovenský film (i keď Bathory čisto to nie je) konečne vstal aspoň symbolicky z popola, pričom najväčšiu zásluhu na tom nesie fakt, že Jakubisko trafil do čierneho. Veď čo iné by divákov prilákalo do kín viac, než vylíčenie osudov postavy, ktorá sa u nás preslávila rovnakou mierou ako aj v zahraničí? Ironicky a paradoxne potom vyznieva fakt, že vo svete nás natoľko nepreslávila žiadna pokroková či osvietená osobnosť, ale najväčšia vrahyňa histórie (600 obetí). Či to pravda je, alebo nie, to sa veľkoštýlovo (na naše pomery) pokúša objasniť Jakubisko a aj napriek mnohým nepriaznivým ohlasom si myslím, že výsledok je vcelku vydarený a uspokojivý. Jakubisko provokuje, ale nepoburuje. Rafinovane pracuje s dôkazmi a aj keď je ukázaná Bathoryčkina krutosť, je to skôr vo forme trestu za neoposlúchnutie a to v štýle, aký vtedy šľachta bežne uplatňovala. Zároveň si aj s daným žánrom poradil vcelku dobre (pracoval aj na výprave, scenári a grafickom spracovaní), jeho réžia dosahuje miestami geniality hodnej až Oscara, odpustiť si však mohol odlahčené pasáže, ktoré vlastne ani film nepotrebuje, prípadne si umne zakomponované v dialógoch (scény Polívku s Mádlom a la Meno ruže + vynálezy ako gramafón či korčule zrážajú a degradujú celý film, sú vyslovene trápne a myslím, že už o nich bolo povedané všetko). Ak mám pravdu povedať, práve toto do značnej miery zráža u mňa film na 4*. Snahu však nemožno uprieť výtvarnej stránke filmu (i keď občas bolo vidieť aj baroko), kamere krásne snímajúcej hlavne exteriéry, hudbe ani zvukovej stránke a bitky síce nie sú žiadnym Pánom prsteňov, určite však ani nie žiadnymi šarvátkami pri pive v Hornej-Dolnej ako sa niektorí vyjadrujú. Navyše Jakubisko znova dokazuje, že na snové výjavy je stále macher. Tie sa mu najviac vydarili v prostrednej časti Darvulia, ktorá je ako najsnovejšou, tak aj najtajomnejšou a najtemnejšou časťou príbehu. Čo ma však prekvapilo bolo,, že v záverečných titulkách neodznela pieseň od Knechtovej, čím by sa filmu dostalo trocha ,,hollywoodskeho" feelingu. Z hercov okrem toľkokrát spomínaného hereckého dua, ešte príjemne vyniká aj postava Ferenca v podaní Vincenta Regana. K otázkam okolo rozpočtu sa vyjadrovať nebudem (ani porovnávania s Ohňom a mečom či Džingischánom), -beztak už má tento komentár svoje parametre- ono sa zdá, že to nakoniec možno nedopadne až tak zle, ako to vyzeralo, veď kinosály boli aj po vyše 6 týždňoch rovnako plné. Taký je opus magnum Juraja Jakubiska. _P.S. môj komentár č. 400. (28.08.2008)

Kdyby vystříhali Polívku, Mádla (jinak ho mám docela ráda) a Vondráčkovou a možná ještě film trochu předělali, tak by se mi i líbil... Nejsem proti tomu, že to mohlo být na hraběnku "hoizeno" kvůli získání jejího majetku, ale prostě vynálezy ala Leonardo da Vinci mi připomněli Brisco Country juniora, Hercula, Xenu a podobné s***** a to je na mě trochu moc... Je to snad bláznivá komedie nebo co??? TA "magie" je dobrý nápad, který zde ovšem podle mě nefunguje tak, jak by mohl... Shrnuto sečteno, dobré nápady na dva filmy: blbá bláznivá komedie a něco jako "historický" film... Bláznivá komedie: 1* či odpad!, historický román4*. Jo a dost jsem se nudila, proto ty 2* Kdybych nebyla v kině, tak bych to vypnula a pustila si něco jiného... TAkle jsem se nemohla dočkat konce... (17.01.2009)

Jakkoliv jsem se snažil, nemohl jsem přijít na smysl tohoto filmu..Sice mi ukázal trocha (ne)historie a sem tam i nějaký filmařský kunšt F.A. Brabce, ale jinak, slovy Karla Rodena: Farizejská bublina... (01.08.2008)

Kam se poděl ten pan režisér co co vyprodukoval filmy jako Nejasná zpráva o konci světa, Sedím na konári či Vtáčkovia, siroty.... kam se poděla jeho poetika, jeho náznaky, ta jeho "moudra"? Smutné to podívání na Alžbětu Bathoriovou jejíž "otec" zašantročil dar jež mu byl dán. Přeji mu nechť jej znovu najde, protože já se cítím býti o něj ochuzena... (05.04.2010)

Very impressive... (19.07.2008)

Film je rozdělen na tři části. První dvě byly místy dost nudné, nepochopitelné a zbytečné. Rozhodně bych vyškrtla ty prazvláštní snové sekvence a "bitevní" scény, při jejichž sledování jsem si připadala jako v krumlovském parku na Slavnostech pětilisté růže. Třetí část byla skvělá (když pomineme mnišské vynálezy, které se do příběhu hodily jak tučňák do Amazonie). Anna Friel je nádherná a ačkoli jsem zastáncem klasické krvavé Čachtické paní, jí jsem nevinnost uvěřila okamžitě. Karel Roden se snaží, ale zázraky nepředvádí, Mádl s Polívkou jsou trapní a zbytek postav zcela nevýrazný a už dvě hodiny po zhlédnutí filmu těžko vybavitelný. Ale čekala jsem to horší. (02.08.2008)

Dvě hvězdy za Annu Friel, o jeden stupeň dolu za její velmi mizerný dabing. (19.09.2009)

Jakubiskova Bathory vo mne zanechala rovnaký pocit ako napríklad Fuquov Artuš. Snaha o realistický pohľad na legendu ma upútala a vtiahla. Mnoho výčitiek spomínaných v recenziách a názoroch divákov je opodstatnených, pre mňa sú však nepodstatné. A to vďaka strhujúcej hre dvoch ústredných postáv. Sklamaný som nebol. (15.08.2010)