Protektor

Podívaná světových parametrů. Opravdu. Úspěšný tým znovu přetavil relativní ekonomickou nouzi v nejednu ctnost - dobovce pedantsky vnutil originální styl, jako účelný se vybarvuje i zkratkovitý způsob vyprávění. Jediným problémem Najbrtových filmů je určitá mrtvolnost a prázdnost líčeného světa (jak kdyby za zdmi oněch bytů a kanceláří už nebylo nic a žilo tu jen pár lidí) a nevyrovnanost hereckého ansámblu (báječná Plodková proti Sandře Nováková, která bez ustání naivně "hraje"). (20.09.2009)

Protektor je pro mě překvapivě poměrně špatně uchopitelný film a po jednom zhlédnutí jsem si dlouho nebyl jist jaké hodnocení mu přisoudit. Důvodem jsou dva diametrálně odlišné pohledy, kterými musím k filmu přistupovat. Tím prvním je hodnocení děje, ze kterého jsem nebyl nijak nadšen. Pokud z kostry odejmeme všechna ta okrasná cingrlátka, zůstane nám poměrně triviální kostra, která nemá nápaditosti ani co by se za nehet vešlo. Sonda do života dvou manželů, mezi které je vlivem nově nastupujícího režimu vražen „zátaras“ (překážka či jak to nazvat), dnes již nikoho příliš nepřekvapí. O to hůře, že tenhle snímek ve své hlavní dějové lince nepřichází s žádnou nečekanou odbočkou a dopajdá k rozhodně ne nečekanému konci (trestu?). Jenže je tu i druhá rovina a ta je příjemně osvěžující a pro mě i velmi překvapivá. Protektor je ve svém pojetí doby velmi moderní. Podobně jako např. Marie Antoinetta se nebojí používat současných výrazových prostředků k zobrazování minulosti. Nejde tu jen o elektronický hudební doprovod, ale zejména o chování a obecnou mluvu jednotlivých postav, které jsou svým vyobrazením velmi blízké dnešním lidem. Přiblížení doby tak probíhá pouze díky kostýmům, prostředí a dobovým reáliím (těm se ovšem nepodřizuje!). Ve výsledku na mě tento nadmíru sympatický počin působil jako příjemná, jemně přidrzlá divadelní inscenace obohacená o moderní přístup, nejsem si však jist, nakolik je potlačen onen český element, který znemožňuje přijetí filmu v cizině. (04.05.2010)

Čech je cyklistou, jenž se nahoře hrbí, dole však šlape…..A.Hitler ..... (stejně mám radši to o těch smějících se bestiích…) Cílem filmu není předvést Čechy jako národ cyklistů ani nadšení německé armády z krás Prahy. My Češi jsme vždy byli na jedné lodi. Problém byl plout po stejném proudu. A když všichni věšeli obrazy Führera na stěny, tak byl problém poznat kdo z přesvědčení a kdo něco skrýval (cokoliv). PROTEKTOR vypráví o všech. O klubu sebevrahů v realitě či lidech, kteří žili v iluzích nadějí a hrdinství. A kromě toho, že je obsazen herci, na které se hodně dobře dívá a hlasy, které se krásně poslouchají – (myslím tím normální lidské dialogy), dokáže zobrazit onen gigantický boj uvnitř člověka a vyloudit nervózní pocit z vlastních odpovědí na otázky JAK JÁ? CO BYCH DĚLAL? JAK BYCH SE ZACHOVAL? A jelikož odpovědi nejsou až tak přesvědčivé, jsem silně emočně rozhozen. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímá mě, jaká rozhodnutí za války byla či nebyla rozumná. 2.) Chci vidět nejlepší český film posledních (xx) let – číslovku si dosaďte sami. 3.) Zajímá mě, co znamenal vznik protektorátu. 4.) Pletu si slova ,,protektorát“ a ,,proletariát“. 5.) Jsem připraven si ,,čuchnout“ k beznaději. 6.) Nevěřím, že češi dokáží natočit nadprůměrný film. // Možná, že 5* je moc, ale kdo ví, kdy zase budu mít příležitost vidět takovýto ČESKÝ FILM! PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (13.04.2010)

70% O nejlepším polistopadovém filmu bych nemluvil. PROTEKTOR má pár zajimavých nápadů ve scénáři (celý vztah Hany s promítačem, věšení nápisu "Židům vstup zakázan" na transportační středisko), moc mě ale nebavil odstup od postav, se kterými se absolutně nedalo sžít a na konci mi bylo docela jedno jak to dopadne. (17.09.2010)

Těžko tenhle film můžu hodnotit hůře, když bydlím v Holešovicích a ve světlíku u nás taky visí kolo. Už dlouho jsem neviděl něco tak mrtvého, co by mě zároveň dokopalo k duševnímu uspokojení. Najbrt upletl z hovna bič a okupovanou Prahu nasázel do deseti interiérů a pěti exteriérů takovým způsobem, že se před plátnem zaklínáte, aby vám toho ukázal víc a zároveň z toho máte šílený strach. Někomu ta mnohovrstevnatost v příběhu možná přijde tristní a ono se taky není co divit. Kolaboranti, ženská ve špajzu, rozpadající se manželství a náckové všude kolem. Jenže nic z toho se nevyvíjí očekávatelným způsobem a čas od času přijde perfektně vypointovaná facka, která vás srazí ze židle s úderností nadrženého fricka a vy si můžete začít otírat popel z hlavy, protože pochybovat se v tomhle případě nevyplácí. Vlastně je to celé jednoduché a viděli jsme to mnohokrát jinde. Lidi jsou svině, spát s někým dalším se musí a v dobré víře se z nás může rychle stát ta největší kurva na okrese. Někdy je ale celý život o jedné větě. Nebo o jednom filmu. (19.10.2009)