Proč bychom se netopili

Literární předlohu jsem nečetl, ale předpokládám, že její humor je postaven na glosování situací, které mohou takového vodáka potkat při sjezdu nějakého divokého toku. Tohle může výborně fungovat v knize. Na obrazovce to vypadá tak, že se partička třicátníků chová jako puberťáci, a někdy ani to ne, což vyznívá v konečném důsledku více než trapně. (31.03.2009)

1. díl: sterilní, destilovaný roztok, který potírá všechno živé a lidské, hlavním pramenem zábavy je padání do vody a jediným zdrojem poetiky didaktický komentář. Křečovitě rozjásané nadšení a smích doprovází vše, od utopení foťáku po rituální vodácké úkony, to aby divák pochopil, jaká pohoda voda je ... po 6. ultralaciném díle bez poetiky a logiky měním z jedné hvězdičky na odpad. (26.01.2009)

Disciplinovaně jsem si počkal na konec seriálu, ač bylo už po prvním dílu jasné, že se žádný zázrak nestane. Mám smíšené pocity jako když spadne moje zlá tchýně v mém novém autě ze skály. Vaculík je profesionální přehrávač, Sumec se dostatečně znemožnil v druhé radě Nemocnice, Bongo je vrchol trapnosti a Otouš by se dobře vyjímal v roli pedofilního vedoucího letního dětského tábora. Holky tam nejsou od toho, aby hrály, ale aby se na to dalo aspoň trochu koukat. A nejen ony, ale hlavně překrásné záběry českých řek a vodáckých reálií. Pro mě se tím seriál stává kultovním a považoval bych za zradu sama sebe, snižovat hodnocení kvůli tomu, že se příliš nepodařilo zpracovat skvělou knižní předlohu Zdeňka Šmída. (30.03.2009)

Já mám ráda knihu. Dokonce dvě knihy. Dokonce všechny knihy, co pan Zdeněk Šmíd o této partičce napsal. A dokonce si myslím, že je mám tak ráda, že jsem schopná přiznat, že seriál nemůže být úplně stejný, že se tam nevejde všechno, že nemůže říct tohle, a nemůže říct tento jen proto, že jsem si to v knize oblíbila. Zprvu se mi seriál taky líbil, ač vykazoval jisté náznaky jednoduchosti současné seriálové tvorby pro ordinačně-vékávéční publikum, ale krize, kterou série prošla kolem sedmého dílu (po časovém skoku), byla pro mě silně nepřekousnutelná. To, jakým způsobem tvůrci občas tlačili na pilu, aby charaktery přiblížili asi věčně nalitému, promiskuitnímu, paranoidnímu a ultraprotivnému publiku (jinak si nemůžu chování postav vysvětlit), je pro mě dost nepochopitelné, a to o to víc, že mistr Šmíd se na přepisu podílel. Takže v závěru mírné zklamání, ač jsem s netopilci prožila některé pěkné chvilky. (26.01.2009)

Promarněná příležitost. Celý první díl jsem čekal kdy přijde byť jen náznak děje. Nedočkal jsem se. Zato jsem se dočkal blbých vtipů, výplňových obrazovo-hudebních vložek ala přestávka za socialismu a nejasných reáliíí. Promarněná příležitost. Dodáno po dalších dílech-hodnocení se nemění, snad to bylo ještě horší než ten první. Dokoukat se to nedalo. (27.01.2009)