Toy Story 3: Příběh hraček

Úžasné zakončení příběhu, který mě provázel mým dětstvím. V roce 1996, kdy mi bylo 9 let, jsem našel pod stromečkem originální VHSku s prvním dílem Příběhu hraček a sledoval jsem ten film neustále do zblbnutí, až jsem ho znal nazpaměť. Zkrátka první díl byl mou srdeční záležitostí. Nyní, po necelých 15 letech, jsem zhlédl třetí díl a stejně jako jsem dospěl já, tak dospěla i tato třídilná série od Pixaru. Jsem přesvědčen, že tvůrci záměrně cílili tento film nikoliv na menší publikum, ale že cílili především na publikum, které na prvním dílu vyrůstalo. Proto temnější a strašidelnější atmosféra, proto hororové záběry na spalovnu odpadu, zkrátka původní diváci prvního dílu už nejsou malé děti a v Pixaru to vědí. Já jsem si proto tento film dokázal maximálně užít a pokud to je opravdu poslední díl, tak si myslím, že těžko se mohlo této sérii dostat důstojnějšího rozloučení. A děkuji tvůrcům i za to, že sem vpašovali písničku z prvního dílu, velice rád jsem si připomenul Pavla Bobka, bez jehož zpěvu už si neumím tuto sérii ani představit. Těžko to mohlo být lepší, byly to úžasné chvíle strávené s Woodym, Buzzem, panem Brambůrkem a dalšími hrdiny, a já uděluji nejvyšší možné hodnocení, protože tento díl si ho rozhodně zaslouží. (06.05.2011)

Toy Story patří mezi mé oblíbené animované série. VHSka s prvním dílem byla vůbec mou první videokazetou. Druhému dílu jsem dlouhou dobu nedokázal přijít na chuť, ale po třetím, čtvrtém zhlédnutí jsem si jej oblíbil. Hádám, že stejné to bude i s trojkou. Když to vezmu od slupky, tedy vizuálu. Není co vytýkat. Dabing těžko soudit, jedná se o první díl, který jsem viděl v originále, což je nejspíš jediná technická věc, která se od minulých dílů nějak razantněji změnila. Překvapivým faktem je silná depresivnost příběhu, který se od začátku zaměřuje na konec použitelnosti hraček, personifikace lidské smrti. Sám nepamatuji žádný rodinný animovaný film, který by se tímto tématem tak silně zabýval. Příběh hraček se netočí v dějovém oblouku, nevykrádá předchozí díly, ale po dlouhé pauze hodně dospěl. A nejen on… (31.01.2011)

„Kam si sa vybral, Zemiak?“ – „Pre teba PÁN Zemiak.“ S Woodym, Buzzom, manželmi Krumpľovcami, dinosaurom, Pánom Prasiatkom, mariňákmi drsného seržanta (R. Lee Ermey) a hlúpo kúzelnou Barbie, sme prežili nemalú časť svojich životov – 15 rokov nie je málo. Je v tom niečo z nostalgie, melanchólie, je tam smútok i zvláštna pachuť z niektorých etáp našich životov, kedy nie vždy všetko skončilo fajn len preto, že sme si to priali. Niektoré filmy to proste dokážu, stanú sa tak trocha súčasťou našich ozajstných a reálnych životov. Pokiaľ ste na Woodyho a Buzzových dobrodružstvách boli v rokoch 1995 a 1999 v kine, bude pre vás cťou pozrieť si záver trilógie. Je presne taký, aký mal byť. Hravý, rozkošný, plný nápadov... a smutný. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (09.12.2010)

Tak vám nevím - neměl bych se na ty americké animáče zlobit, že stále zřetelněji tíhnou k realistické grafice a svou animovanou formu využívají hlavně k tomu, aby mohly na diváka sypat jednu vlnu atrakcí za druhou a přimíchávat do tolik kýblů ťuťu nuňu roztomilosti, že by to hraná forma neunesla a asi by se dojetím roztekla? Asi ne, protože tolik nápaditosti, filmařské bravury a napětí, kolik nabízí Toy Story 3, se hned tak v nějakém hraném blockbusteru nevidí. ___________ P.S: Vysvětlí mi někdo, jestli je Svěrák věstec nebo vlastník stroje času, nebo jak on to vlastně dělá, že vždycky když natočí nějaký film, tak se o pár dní později objeví nějaký velkolepý spektákl s množstvím podobných prvků? :) (24.06.2010)

Animovaný film o hračkách, který vlastně není celý úplně tak pro děti, jak by se na první pohled mohlo zdát. Scénář přetékající nápady (Ken a Barbie, latino Buzz), perfektní animace a nepřeberné množství krásných hraček (ano, měla jsem chuť se sebrat a okamžitě si jít hrát) a hlavně hromada zábavy do poslední minuty. Pixar je prostě stále extratřída a i nadále zůstává rozum stát, jak si dokáže opravdu s KAŽDÝM filmem udržet takhle skvělou úroveň. (12.02.2011)