Control
Control
Control
Režie:
Anton CorbijnScénář:
Matt GreenhalghKamera:
Martin RuheHrají:
Sam Riley, Samantha Morton, Alexandra Maria Lara, Joe Anderson, James Anthony Pearson, Harry Treadaway, Craig Parkinson, Toby Kebbell, Matthew McNulty (více)Obsahy(1)
Anton Corbijn, který se vypracoval na tvorbě hudebních videoklipů předních světových kapel, se pustil do biografického dramatu o svém oblíbenci Ianu Curtisovi, legendárním frontmanovi post-punkových Joy Division. Snímek s bohatou hudební složkou podle knižní předlohy Curtisovy manželky zaujme i diváky, kteří se s Joy Division doposud nesetkali. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (361)
Mě jako fanouškovi Joy Division se film líbí a tím, že je film černobílí mu na charizma určitě neubralo. ()
Hudební biografie, která pro mě nebyla ničím výjimečná (Joy Division jsem nikdy neposlouchal), snad až na vizuální stránku, kde Corbijn ukazuje svoje mistrovství. 65% ()
čiernobiela dráma človeka, ktorý rozhodne čiernobiely nebol, ale zápasil so svetlom a tmou. ak to mal byť pravdivý film o živote rockovej legendy, tak to bola tá najpôsobivejšia biografia muzikanta, akú som kedy zo svojej obrazovky čítala. najlepšie na tom však je, že je to hlavne príbeh o človeku, bez pozlátka. a mne sa jeho svet páči; smeruje ku temnote, no zdôrazňuje krehkosť ľudskej bytosti. ()
Jmenovat kvality Control nemá cenu. Tento film pro mě měl totiž jednu malou mušku a jednu obrovskou mouchu. Tou muškou je prvních 90 minut, kterých je takových slabších, váhavých. Jenže to k tomu patří; bez těchto 90 minut by posledních 25 nevyznělo, tak jak vyznělo. A ta velká moucha? Ano, autoři se rozhodli naočit film černobíle, bohužel digitalní kamerou. Proč neinvestovali trochu více pěněz, trochu více snahy a práce, aby celý film natočil na starý materiál tehdejší doby, který si nese své charakteristické vady obrazu; ty vady, které by filmu dodaly půvab, smyslnost a krásu? Proč? Toto "zaváhání" jim nikdy neodpustím... ()
Tento film rozhodne vo vás zanechá zmiešané pocity.Bolo rozhodnutie Iana jediným riešením ? Prečo sa čím ďalej tým viac uzatváral do seba ? . Film ponúka množstvo scénok a myšlienok na zamyslenie , a divák sa hlbšie dostáva do citového rozpoloženia hlavnej postavy . Musím uznať že film sa javil zo začiatku monotonny a okrem milostnych "afer" ktoré Ian mal popri manželke s dieťaťom , vyplňajú dej koncerty , v ktorých vyniká herece Sam Riley /Ian dance/. Skvelá čiernobiela efektne vytvára pesimistickú atmosféru , no pýtam sa sám seba , prečo režisér nenačrtol tie šťastnejšie chvíky slávy intenzívnejšie ?. Celý film je poňatý depresívne a kedže vedľaším postavám nieje dopriaty dostatočný priestor, divák si po celý čas musí domýšľať Ianove stavy (okrem epilepsie). Celkovo hodnotím film,ktorý zanechal vo mne zážitok a len tak ľahko sa nevymaže. 3* v porovnaní s The Doors alebo The Beatles. Oplatí sa pozrieť. ()
Zkurvený bary jsou zkurveně nudný. Zkurvený kluby jsou zkurveně plný zkurvenejch holek a zkurvenejch kluků se zkurvenou vraždou v očích. Zkurvenej chlápek je zkurveně pobodanej, když čeká na zkurvenýho taxíka. Zkurveně zůstáváte ve zkurveným domě. Zkurvený sousedi si zkurveně stěžujou… Velká pocta Joy Divison, která každého příznivcem, ať už indie, punkové nebo v případě Joy Division post punkové hudby zahřeje u srdíčka. Tento film je opravdu citlivě zrežírován a trpělivě nafilmován. Skvělý černobílý zážitek. ()
Byla tam muzika, byla tam veškerá síla, která tam být měla. ()
Joy Division. Tahle kapela ze mě definitivně udělala hudebního fanouška a tak jsem při nalezení tohodle životopisňáku nepochyboval, že odejde domů s pětkou. Ale chyba lávky. Nejprve klady - Sam Riley JE Ian Curtis, zinscenované koncerty kapely jsou skvělé a černobílá tomu sedí. Tím končíme. Největší problém vidím v tom, že nás rejža za celou stopáž nenechá pořádně nahlédnout do hlavy hlavní postavy. Ian tak chodí po ošuňtělém Manchesteru, hulí jednu za druhou a tváří se depresívně. Krom toho, že má epilepsii a neví, co chce se o něm nedozvíme vůbec nic. Hudební kariéra je zatlačena do pozadí, což by tolik nevadilo, kdyby se do popředí dostalo něco nosného. Jak se dá kapela dohromady se nedozvíme, stejně tak ani nic o jejich tvůrčím procesu. Zbytek členů kapely má dohromady asi tak šest vět a na konci filmu je jen s těží rozeznáte od sebe. Ian je po celý film jen těžko uvěřitelná postava, od začátku do konce se s ním pracuje jako s hudební ikonou, ne jako s člověkem z masa a kostí. Riley dělá co může, ale scénář nepřepíše. Občasnou letargii oživí originální nahrávka, která toho vždy řekne víc, než cokoliv kolem. Takže? I bez přečtení předlohy toho víte z naposlouchané diskografie víc, než vám tenhle biják kdy řekne. Já osobně jsem se dvacet minut před koncem neskutečně těšil, až Ian konečně pověsí svůj život na hřebík, aby byl pokoj. Což jistě záměr nebyl. ()
80 % (Jana Kománková, Ci 03/2008) ()
Čo sa týka Joy Division, nebyť mojej partnerky, ani neviem, že existovali. K filmu som teda pristupoval s čistou hlavou, výsledný zážitok stál za to a tie dve hodiny uplynuli poriadne rýchlo. Celým filmom sa tiahol istý ťažko uchopiteľný smútok a pocit osamelosti, ktorý vo mne doznieval ešte nejaký čas po skončení fimu. ()
Lahůdka pro fajnšmekry, která ovšem zaujme i širokou hudební veřejnost. ()
70% ()
Téměř univerzální příběh. Rezonoval ve mně hodně dlouho a vyvolal řadu vzpomínek. Bohužel i těch smutných. Film má několik slabších míst, ale jako celek funguje dobře. Perfektní herecký výkon Sama Rileyho. ()
Zklamání...Corbijn dokáže strhnout na koncertech Joy Division (hlavně díky jejich hypnotické hudbě), ale když má v klidu odvyprávět tragický Curtisův příběh, zadrhává se. Je to ploché, bez emocí, chybí mi jasnější vykreslení důvodu Ianových depresí a atmosféry kolem Joy Division a jejich vlivu na muziku. o tom Control uplně mlčí a degraduje Curtise jen na depkaře s epilepsií... Ale Sam Riley to zvládl na jedničku, vo tom žádná! ()
Tento film mně okamžitě okouzlil... Každý stopnutý záběr filmové kamery by mohl sloužit jako skvělá samostatná fotografie, a to díky skvělému oku fotografa a režiséra Antona Corbijna... Hudba Joy Division a jejich frotmana Iana Curtise je sama o sobě postpunkovou legendou. Tento snímek je dokonalým zhmotněním atmosféry jejich vzniku, slávy a zániku... ()
bez toho ticheho citliveho mladika by dnes britska hudebni scena nebyla tam kde je, odpocivej v pokoji Iane, dekujeme. A film je samozrejme taky vynikajici ()
Neskutecne depresivni film, na jehoz konci jsem si chtela hodit masli jako Ian.. ()
Mé hodnocení není ani trochu objektivní, Joy Division je jedna z kapel na které jsem vyrůstal. ()
Vynikající kamera se mi líbila nejvíc, i když jsem se na film podívala hlavně kvůli Samovi Rileymu. Ten je skvělý, stejně jako Samantha Morton. Oba jsou velmi uvěřitelní. ()
Joy Division zbožňuju a tohle je zahrané velmi....přesvědčivě. ()