Patty Hewes - nebezpečná advokátka

Při začátku sledování DAMAGES jsem byl připravenej na nesmírnou jízdu, která mě vtáhne a pustí až na samém konci seriálu. Místo toho během seriálu píšu tento komentář a hodlám po každé shlédnuté sérii doplnit svoje pocity. ___1.SÉRIE je rozhodně velice povedená a dobře rozehraná. Nicméně je na mě až moc zamotaná a tak trošku na mě působí, že chce upléct z ***** bič, jak se tak říká. Určitě nápad dobrý, nicméně až tak z toho zase na zadek nepadám. ___2.SÉRIE je na pohled hezčí. Herečkám to tam víc sluší, je barevnější, lepší kostýmky a případ je sice trošku víc jako cukrová vata v soap opeře, nicméně je zajímavý. Hlavní problém je ale v tom, že prostě po jedničce, která nás krmí tím, že Patty prokoukne každej bullshit hned v zárodku nefunguje fakt, že Ellen se jí snaží celou sérii zradit a vymýšlí si na místě dost nevěrohodné lži, jak to zamaskovat. Pff, ani já bych jí to nežral. To je zatím největší problém dvojky a jsem právě u pátého dílu, kde se Ellen přiznala Patty jen tak na oko a tvrdí, že je to jen kamufláž na policajty, ale stejně stále kryje Patty, což je jen další lež. Na dívaka to možná může fungovat, ovšem vzhledem k tomu, jak nám vykreslili postavu Patty v jedničce, tak ta jí to přece nemůže za žádnou cenu.... pokračování se chystá. Druhá polovina druhé série je značně lepší a konec asi to nejlepší, co mohou DAMAGES nabídnout, nícméně nžádný velký šok se nekoná, všechno jsem tak něják věděl s cca 5-10 minutama dopředu. Možná mám nakoukáno hodně seriálů, tak vím, jak to mají celý "wrap it up" tak, aby to fungovalo. Dvojka fungovala. ___3.SÉRIE je průšvih. Vůbec mě to nebralo, nezajímalo a dělal jsem u toho milion dalších věcí, takže pořádně nevím všechny souvislosti, ale jen ty nejdůležitější, jako je hlavní konečná zápletka, která je nám opět servírovaná po kouskách během každého dílu. O případ, který je tu během celé série hlavní jsem se vůbec nezajímal, protože jednoduše nebavil. Hodně slabé a začínám další sérii, podle místního hodnocení zatím nejslabší ...no jejej. ___4.SÉRIE si v mých očích zase spravila trochu reputaci, ikdyž jsem si všiml, že nejméně takové tři díly nebyly potřeba a zastávaly práci protahovací vaty. I přesto je téma zajímavější a lépe se v něm orientuje než v sérii třetí. Malého rozpočtu bych si asi ani sám nevšiml, kdybych si o tom tady nepřečetl, v tom problém nevidím. ___5.SÉRIE není nejzářivější ani nejtemnější moment DAMAGES. Určitě se dá říct, že seriál nabral druhý dech ..a zástup známých tváří, kteří určitě dopomohly alespon menším dílkem sledovanosti. Případ baví a i v poslední sérii je tu docela dost zajímavých a šokujících momentů. Musím ale říct, že ten konec na mě působil spíše groteskně (myslím ted tu pasáž o X let později). A přiznám se, že poslední záběr na Patty, kdy asi minutu zírá do kamery jsem bud úplně nepochopil anebo prostě mi to jen přišlo moc přitažené za vlasy a vyhrocené. Během sledování jsem zpočátku dal hvězdy čtyři, ale musím jednu ubrat kvůli posledním třem sériím, které se nevyrovnaly těm předchozím. Určitě seriál doporučuji, ale nějáké Guilty Pleasure se ...alespon pro mě ...nekoná. (16.08.2013) (méně) (více)

Právnická profese jako kolbiště, kde se snadno ztrácí nadšení i ideály, a kde mrchy obírají mršiny s gustem a bez skrupulí. Zkoušku charakteru v režii Patty Hewisové ustojí jen jí podobní. Seriál Damages (šílený český ekvivalent mi prsty odmítají nadatlovat) dobře vysledoval funkční trendy nové seriálové vlny a příjemně, po svém a s invencí předvádí realisticky působící, vážně podaný a pevně usazený příběh rozvíjející se ve dvou časových rovinách. V jedné nadějná právnička koná první nesmělé kroky v renomované firmě právní extratřídy, v druhé je obviněna z vraždy a s mrtvolnou prázdnotou v očích dokládá ztrátu veškerých iluzí. Dopátrat se pravých příčin je případ pro diváka jako dělaný, přičemž o nečekané zvraty, osobní dramata, podlé úskoky i krev a slzy žádná nouze není. Příběh má nerušeně soustředěné tempo a neustále inspiruje divákovu fantazii rozvíjet odhalené motivy z "budoucnosti", a přilívá olej do ohně již tak žhavé mimosoudní kauzy s jen zdánlivě typickým obviněným. Velmi lidsky přitom cílí do osobnostních podlaží postav, na jejichž základech staví ohromující klenbu pečlivě zamotaných a protkaných akcí a dějů, které dokáže rozplétat s mimořádnou efektivitou. Posilněn výbornými hereckými výkony (Byrne, Close, ale zejména seriálový matador Željko Ivanek a čestně nečestný Ted Danson) a podpořen silným scénářem přidává plyn až k podlaze, aby jeho závěrečný díl mohl být dobrý - mohl by být i lepší? Damages využívají efektu "clony", ve které se dynamickým způsobem blížíte k očekávanému "bodu zlomu", který funguje, ale už nešokuje, protože je podvodný, nedořečený či obojaký. Například když Ellen odmítne klíčovou nabídku a tu samou pak za vteřinu přijme, ale mezitím se odehraje kus velice zásadního děje. Těmito rafinovanostmi se má vyprávět lepší příběh, ale právě zde vítězí scenáristův pragmatismus před pravdivostí a zabraňuje seriálu získat větší dávku ovací. Navíc se touto metodou odhaluje, že ne vše řečené je v seriálu nezbytné a celková plynulost tím trpí (zejména linie s Tomovým dilema, zda zůstat či odejít, zabírající plochu celého dílu, žádnou pointu neprezentující). Zbytek seriálu je však vskutku povedený a nic mi nemůže zabránit těšit se z dalších sérií. 1. ŘADA: 80% -------------------------------- Druhá série vyměnila chamtivého člověka za chamtivou bestii s nedozírnými možnostmi a osobní tragédie rozpadu za neosobní energetický konglomerát s potřebou spekulovat s cenami pomocí majoritních podílů jak dělaných k vydírání zasíťované veřejnosti. Patty Hewes tedy bere právo na fair play byznys na svá bedra a odhaluje pěkné hnusy, i když jí samotné teče máslo po hlavě, tající díky mstivé Ellen Pageové. Tímto se vyrovnává dluh otevřeného konce minulé sezóny, dále se větví a zračí schopnost scenáristů zápletky předčasně neopouštět, když ještě mají co říct. I tentokrát se hraje na více úrovních, přičemž ta osobní je poháněna nejednoznačným Williamem Hurtem a vršícími problémy s manželem a synem dravé advokátky. Znovu platí, že na soudní pře při všech intrikách a tajných machinacích vlastně ani nedojde a vše se vyřeší za zavřenými dveřmi, což trošku ubírá na dramatičnosti. Narozdíl od první řady se tady ale naštěstí hraje s otevřenějšími kartami a jekékoliv náhledy do budoucnosti neslouží k matení obecenstva, nýbrž k posílení jeho apetitu se stále maličko pofidérním řešením. Jak Closeová, tak Byrneová se vidno ve svých postavách uvelebili a jejich vzájemné jiskření s podtóny mnohotvarých přetvářek koření stejně slušnou zápletku jako v prvním roce. Nelze se však stále zbavit pocitu, že by tvůrci mohli jít v některých věcech dále - závěry udělat fatálnější - a jiné, např. propojování budoucnosti s přítomností, zbavit nadbytečných point. Co se ale velmi cení, je inteligence a smělost, se kterými nám odhalují spletité společenské džungle současnosti- a dávají vědět, že i ti mocní se jednou musí nutně spálit: když už ne o zákon a pořádek , tak o své vlastní plameny, které rozdmýchali v touze vlastnit a ovládat a nedokáží jim ustoupit. 2. ŘADA: 80% (28.12.2011) (méně) (více)