Dokonalý únik

FANTASTICKÁ záverečná 20-minútovka prudko vylepšuje dojem zo síce šikovne napísaného a dobre natočeného, no zúfalo predvídateľného a nie veľmi dobre rytmicky komponovaného thrilleru. Twohy rozhodne nevie udržať tajomstvo, čo je škoda, lebo zápletka nie je vôbec zlá, práve naopak. Našťastie ku koncu sa prestane hrať na schovávačku a odštartuje to, kvôli čomu zbožňujem jeho Čiernočiernu tmu - skvele natočenú krvavú divočinu plnú zábavných vychytávok a drobných hrátok s klišé. Keby ten "nářez" z konca trval pol filmu, tak tomu asi vpálim aj piatu hviezdičku. (18.10.2009)

Udělat takhle stylový twist mě napadlo už kdysi dávno a jsem rád, že ho někdo (Twohy) konečně protlačil do takhle dobře obsazeného filmu. Dostala mě fešná Milla, která po mimču nabrala skvělou formu a hláškař Timothy "americký Jedi" Olyphant, který až překvapivě často strhává pozornost jen a jen na sebe. Losťácká Kiele Sanchez do tohohle typu filmu sedla jako ulitá a potěšil i drsňák Chris Hemsworth, který mě přesvědčil, že na toho THORA opravdu má. No a jinak... úžasná příroda, ale to se od tohohle typu filmu tak nějak očekává. (24.10.2009)

Režisér se očividně několik dnů před započetím projektu, ze kterého se nakonec vyklubal Dokonalý únik rozhodl, že vezme nabroušenou sekyru, se kterou se ohání Timothy Olyphant, a snímek přesně v půlce rozetne. Vznikly tak dvě poloviny průměrného thrilleru: prvních čtyřicet minut je nudná slátanina o procházení se Hawaí, které připomíná Modrou lagunu, občas s nějakou zajímavější scénkou (sledování vetřelců, překonávání srázu). Jenže i tak je to hrozná nuda, a kdybych zběsile nechroustal pop-corn, snad bych v sále i usnul. Pak se ale stane něco zvláštního, a druhá polovina dává konečně vzpomenout na to, že Twohy je ten, co natočil bezvadnou Černočernou tmu. Nefalšované akční peklo prezentované divákovi jako napínavý thriller plný klipovitých záběrů se po černobílem flashbacku (ne nadarmo je ve filmu zmiňován snímek Natural Born Killers) vyvalí z plátna, a já si konečně až do závěrečných titulků říkám: jo, na tohle jsem přesně šel. Verdikt: prvních 49 minut jedna hvězda, zbylých 49 pět hvězd. Zprůměrovat si to umí každý. (14.12.2009)

Střídavé napětí sinusového průběhu, v jehož elektrickém poli kovaný čtenář Agathy prohlédne přes nášlapné miny falešných stop poměrně záhy. /konec překombinovaného útvaru:/ Dokonale by se hodila paralela k jedné knize, nicméně místní spoilerová inkvizice by mě právem ukřižovala. Twohymu lze přičíst k dobru, že ač víme, kdo, lomcuje s námi třes- kdy a jak. Jeho oko kombinuje obsedantní voyeurismus, v němž je divák situován do pozice paranoika, jenž za každým spadlým listem vidí vraždící monstrum, s jakousi bezstarostnou dovolenkovou naivitou, v níž je naopak ukolébáván pohádkou, že v takovém vizuálně omamném ráji se nic ďábelského stát nemůže. Ústředním bodem nejistoty je postava Timothyho Olyphanta, který ve stylu G. I .Joe- Robinson Crusoe- Rambo vytváří celé stádo možností a hypotéz. A je tak nestoudně sexy ve stylu téměř zapomenuté mužnosti jeskynního pračlověka, že posílá všechny zšenštilé metrosexuály hluboko do podzemí. Proti stojí Steve Zahn v roli muže, o kterém si na první pohled řeknete, že ho máte přečteného, ale pak zjistíte, že o něm nevíte vůbec nic. Výborně se pracuje i se žánrovými stereotypy zločince. Zajímavý úhel na kriminální pátrání v době technoéry poskytuje i paradox džungle versus elektronické stopy, přičemž důkazní břemeno dlouhou dobu spočívá na divákovi. V závěru se film změní v tradiční hororovou hru kočky s myší a nejzábavnější je sledovat, kterak netradičním střihem a crazy záběrováním Twohy udělá zatraceně adrenalinovou překážkovou dráhu. Napoprvé jde o ( neobjevný a pod dravým povrchem staromódní) thriller, další projekce už může být detektivní luštěnka, při níž sledujete lovce kladoucí pasti na nebohé novomanžílky a nicnetušící obecenstvo. Šlápněte tam. 75 (22.10.2009)

Scénář: David Twohy .. Přírodopisný thriller s opravdu působivě podanou zápletkou, která by pod drobnohledem jistě vykazovala jemně děravou konzistenci. Ale David Twohy svoji žánrovou hru s divákem zvládl s přehledem, podporovanou výbornými střihy, prací kamery, hudbou i hereckým obsazením, na které se nejenom dobře kouká (Milla Jovovich se po dovolené jistojistě vrací do kurzu). Skřípal jsem pouze u vysvětlující scény, to byl násilný kontrast. Ve výsledku v podstatě perfektní překvapení, protože jsem film neznal a vyhledal až na doporučení. Z nuly na 75%. (05.11.2009)