Den, kdy se zastavila Země

Ach jo. Scott Derrickson dostal svou další šanci a tentokrát se moc nepředvedl. Keanu Reeves a Jennifer Connelly jsou snad jediné pořádné klady na tomto filmu. Stylovost z upoutávek se brzy vytratila a druhá polovička filmu je prakticky pouze o mladém Smithovi, který přemlouvá Klaatua "že lidé se dokáží změnit". Vůbec mi nevadilo ekologická myšlenka, ale celý příběh, kdy Klaatu zjišťuje jací vlastně jsou lidé. Je tu mnoho zajímavých nápadů, drobností, ale vše je v podstatě zabito okolním balastem. Krásné oči Jennifer tohle prostě nezachrání a z trailerem skvěle vypadajícího a akčního inteligentního sci-fi je jen snaha o akční sci-fi, díky kterému si lidé uvědomí, co by měli změnit. Třeba příště to někdo zkusí s opět dobrou myšlenkou, pořádně vystavěným příběhem a logickým vyústěním (spoiler: já tak chtěl, aby byl svět zničen, splní se mi to někdy?). (31.12.2008)

Značně nevyrovnaný a bohužel místy i nudný snímek. Na rozdíl od svého předchůdce z roku 1951, má tento remake trochu jiný význam. Zatím co původní verze je o hrozbě jaderné války a sebezničení, novější remake je spíše o ekologii naší planety. Keanu Reeves jako Klaatu je celkem přesvědčivý mimozemšťan a s ničím si starosti moc nedělá. Dále tu máme Jennifer Connelly, která mi svým vzhledem stále připomíná Demi Moore, v roli astrobioložky Helen, která kulí oči a hraje značně na city. Do třetice všeho dobrého, v tomto případě špatného, se tu objevuje malý a nechápající spratek Jacob, kterého hraje černá mánička jménem Jaden Smith. Dále mám rozpor v pochopení mimozemských nanobotů, kteří mají vyhladit lidstvo a ničí vše, co se dá. Odnese to dokonce i samotný stadion, na kterém ale ani nikdo nebyl. Chápu, že se požíráním metalových částí se mohou množit, ale spíš to bylo uděláno jen na efekt, aby se diváci měli na co koukat. Gort, v podobě přerostlého metalového golema mě svým vzhledem také příliš nepotěšil a Batesova hudba mi připadala na takový epos zkrátka příliš nevýrazná. Podtrženo, sečteno, dalo se z toho vyždímat mnohem víc a na 103 minut se to občas setsakra vleklo. (5/10) (11.12.2008)

Originál jsem viděla a i tak mi remake přišel fajn. Byl vlastně dost jiný, Klaatu tady byl hodně velký tvrďák, něco předělali, něco zkrátili (nejvíc mi chyběla ta část s vědci), ale jinak to vůbec nebylo špatné, efekty byly prostě nádherné a tak mi vlastně nejvíc vadil robot, který byl sice impozantně veliký, ale jinak takový trochu směšný přerostlý golem. (27.12.2008)

Poma to možná neurazilo, ale mě ano. Vdova s malým, extrémně otravným černouškem přesvědčují mimozemšťana, aby nezničil neekologicky se chovající lidstvo? Tohle NIKDY nemohlo vyjít. Nefunguje to ani jako katastrofický popcorn, ani jako inteligentní sci-fi a už vůbec ne jako oboje dohromady. Všechno (a všechny! - Reevese jako hackujícího mesiáše zachraňujícího lidstvo před roboty, Connelly jako svobodnou matku i Smithe Jr. jako haranta s jen jedním rodičem) jsme to už někde viděli a mnohem lépe. Esencí ubohosti celého veskrze zbytečného filmu je pak trapně citově vydírající scéna na hřbitově. (14.12.2008)

To bylo tak, když si páni producentští hlavouni usmysleli, že lidstvo si svým lhostejným přístupem už dlouhá léta koledovalo, takže je třeba trochu té moralizující agitky.. Příběh sledujeme pohledem sličné astrobioložky Helen (odosobnělá Jennifer Connelly opět jako inteligentní a samostatná žena bez partnera – a navíc s ukňouraným nevlastním synkem), která je coby elita americké vědy (už tak mladá) povolána ke zkoumání světélkující koule, která se nečekaně zjevila v newyorském Central Parku. Setkání třetího druhu proběhne prostřednictvím vyslance Klaatu, který má Zemi naposledy varovat, že ničí něco, co je ve vesmíru nedostatkovým zbožím. Jenže lidská rasa zareaguje po svém.. Jak jinak.. Keanu Reeves tu zůstává věrný svému úspornému „Neo“ projevu. Předvádí další nepřítomný pohled své bílé tváře a on, stejně jako režisér se scénáristou, naneštěstí vypíchli i přes poměrně komorní povahu díla všechna věčná klišé. Snímek, který je zjevnou poctou stejnojmenné sci-fi klasiky z roku 1951, se navíc rozhodl, že základ vybuduje na atmosféře a dialozích. Jenže chyba lávky, protože už samotná humanistická zápletka není jen sama o sobě natolik nosná (paranoia z konečnosti světa, hrozba sebezničení) a celý tenhle zamlžený projekt nevytáhne z průměru. Napětí nebo mrazení v zádech jsem tu vedle překvapivě skromných kulis a trochy té velkolepé akce hledal marně. Naopak je ale chvályhodné, že snímek Scotta Derricksona není až tak naivní, jak by se dalo čekat. I když je zřejmé, že Klaatu na prostém lidském příběhu zjistí, že lidstvo má i své světlé stránky a vědátorka Jennifer Connelly se tak za nás za všechny hříšníky musí kapánek přimluvit!! (01.09.2009)