My děti ze stanice Zoo

Ja knížku nečetla proto se mi tento film celkem líbil. Je možny, že kdybych to četla, tak bych měla jíny nazor. Líbilo se mi že herci hráli věruhodně. Někdy v momentech jsem se ale nudila protože nekteré sceny byly zbytečně natahovány. pro mě 55%. (14.12.2009)

Další z řady sugestivních filmů, motajících se kolem drog, nesoucí pořád jedno a to samé poselství - drogy jsou špatné, neberte je! Všechny tyto filmy bývají extrémně reálné a odhalují to, co by si jiné filmy nedovolily. My děti ze stanice Zoo neútočí pouze na drogy, ale nakousává i témata s nimi úzce spjatá, jako je prostituce, homosexualita, alkoholismus atd... Příběh zachycuje život ve "špinavém" městě Berlín, začátkem 90-tých let. Tam někde začíná svoji neblahou zkušenost také mladá dívka, která se už v brzkém věku dostane na tenký led drog a pomalými krůčky sledujeme přeměnu slušné a vyrovnané dívky na znetvořenou lidskou trosku. Chtíč se přeměňuje na závislost a fatální následky na sebe nenechají dlouho čekat. Snímek se nebojí ukázat syrové, ovšem nechutné záběry, při kterých se doslova zvedá žaludek. Právě tím si snaží podmanit diváka a říct mu: Od toho ruce pryč, člověče!! Celý svět narkomanů je zde zobrazen v celé své "kráse" a je izolován od normálního světa, protože jinak by se to ani natočit nedalo. Herci ne-herci hodně přidávají na autentičnosti, což vytváří opravdu pohlcující atmosféru, ale i přesto mohla být stopáž přece jen o něco kratší. Závěr? Šokující svědectví o Berlíně před 30-ti lety, kdy toto město zaplavilo tisíce narkomanů! (01.05.2010)

,,Chci to jenom zkusit. Umím se kontrolovat" (24.12.2010)

Děti ze stanice Zoo jsou jedním z prvních feťáckých filmů (nebo vůbec první?) a i přesto, nebo právě proto, jsou dokonalé. Syrové, hnusné (což je v tomhle případě dobře myšleno), temné, odhalující to, co se do té chvíle nikdo odhalit neodvážil. A i když jsem nečekal, že to někdy o nějakém filmu napíšu, tak tohle je přesně ten snímek, který vás vtáhne dokonale do děje a vy všechno prožíváte s hlavními hrdiny. Pár chyb by se samozřejmě našlo, ale jsou to osmdesátá léta, takže promíjím. (07.09.2011)

Autentický životní příběh mladé německé narkomanky Christiane F., který je v psané podobě mnohem obsáhlejší a který jsem s velkým zaujetím přečetla nesčetněkrát, mě svým způsobem vždy velmi fascinoval. Film je poměrně povedený, realistický a takový, jako je příběh sám - drsný, nemilosrdný a krutý. Industry Berlín, děti, herák a smrt. Vo tom to je. Miluju Davida Bowieho! (28.09.2011)

Nejlepší film o drogách - Trainspotting a Requiem za sen ať se jdou zakopat. (22.03.2013)

Obtížné hodnotit. Po kinematografický stránce nic moc, ale po stránce naučné hodně přínosné. Doufám, že tenhle film odradil nejednoho člověka od toho, aby začal brát ty sračky a vinou vlastní tuposti se z něj stala taková zkurvená troska... (06.07.2013)

Film na mě působí spíše jako dokument, který má zrazovat od drog a ukazovat je v co nejhorším světle pomocí nepříjemného prostředí, které ale trochu odpozuje i od samotného filmu. Některé momenty jsou poměrně naturalistické, ale pro dnešní otrlou společnost je to málo. Když už, tak už! (19.05.2014)

Chápu, že jako okno do duše čtrnáctileté feťačky je kniha mnohem lepší materiál, tohle ale zase nabízí pěkně drsný vizuál a myslím, že předlohy neználé ke knížce jenom povzbudí. Nebo je od tématu úplně odežene. (02.10.2014)

U blicího pokusu o abstinenci jsem měl záchvat smíchu, to asi nebylo správně. Matka přišla na to, že nechat dva feťáky abstinovat společně bude to nejlepší řešení a oni samozřejmě měli během abstinence k dispozici nádobíčko......Matka se odsunula do pozadí. Wtf? Když pominu tyle kraviny, byl to ale jinak slušně naturalistický film, doprovázející knihu, která je, jak už tu bylo tisíckrát řečeno, skutečně mnohem lepší. (08.11.2016)

Příběh Christiane, která se z nevinné holky vyvine v závislačku na LSD a Heroinu ve vás přece jen něco zanechá. Nechutně natočené scény, kde se drogy berou vás zase přesvědčí, že takové aktivity nechcete nikdy provozovat. A tohle za mě dělá film dost dobře. Na druhou stranu je vyprávění neuvěřitelně pomalé a u některých pasáží se vyloženě nudíte. Za zhlédnutí to určitě stojí. Jako film už to ale tak dobré není. (20.03.2024)

Hodně silný realistický film o drogách, který stojí za to vidět stejně tak jako si přečíst jeho knižní předlohu. BTW poměrně dost lidí tady píše, že u nás nikdy nešel v televizi - není to pravda, v televizi běžel (mám na pásce důkaz ;)), ale už to je hodně dlouho... (04.12.2005)

Vcelku dobrý film, který však ve srovnání s dech beroucí knihou naprosto zaostává. (23.09.2007)

s knizkou se to neda vubec srovnavat, ta jde mnohem vice do hloubky a je mnohem drsnejsi..ale to uz tak je ze vynikajici knihy mohou byt zfilmovany jakkoliv dobre, tak stejnak budou vzdy ty prvni:)pokud se odvratim od srovnani s knizni predlouhou, vychazi mi sugestivni film plny dobrych hereckych vykonu a verneho zobrazeni drogove sceny osmdesatych let...silne 4 hvezdy...a jedna navic za odvahu toto tema zfilmovat aspon v takove mire:) (31.10.2008)

Pravděpodobně nikdo se neubrání srovnání s knižní předlohou, ani já ne - knížce se to samozřejmě rovnat nemůže. Mně se tento film ale líbil hlavně z toho důvodu, že byl natočen nedlouho po vydání knihy, takže se mu podařilo velmi věrně zachytit atmosféru Berlína 70. let. A ačkoli kniha je mnohem drsnější a působivější, u filmu mi při pohledu na hlavní hrdiny daleko víc docházelo, že jsou to ještě DĚTI. Jako další klad shledávám skvělou hudbu Davida Bowieho, která se prolíná celým filmem. (12.01.2009)

Je pravda, že kniha mě zaujala mnohem více, než samotný film, ale hrůznost scén feťačky mající absťák mě úplně dostal. Myslím, že by se tento film měl pouštět ve školách jako varování proti drogám a to proto, že je podle skutečnosti. I když si myslím, že německé filmy jsou přímo děsné, tento mě zaujal. A to, že My děti ze stanice Zoo řežíroval Uli Edel, už také něco znamená. Ráda se na tento film podívám znovu. (21.05.2009)

fuj..., nechtel bych byt zavisly :(( (18.01.2011)

Film který mě dostal, podobně jako kniha. Snímek má výbornou atmosféru a herecké výkony jsou uvěřitelné. Jediné co mi ve filmu scházelo, bylo Christianino ranné dětství prožité na sídlišti Gropiusstadt. Zatímco kniha sleduje její život od šesti let, film až od dvanácti, kdy se ústřední postava poprvé setkává s drogami. Divák neznalý knihy je tak ochuzen o pozadí celého jejího příběhu a o sociální faktory, které na její propadnutí drogám jistě měli značný vliv. 85% (09.02.2011)

Nadčasový snímek pojednávající o problematice drog mezi dospívajícími jedinci v západním Německu. Na první pohled celkem klišé, ale pokud mám být upřímný, řadí se tento snímek mezi vyšší kvalitu v rámci svého žánru a hlavně mezi první takové snímky jako takové. Knihu jsem bohužel nečetl, ale nerad soudím film dle srovnání s knižní podobou. Hlavní herečka odvádí na svůj věk přesvědčivé výkony, celkově je film velice autentický (tetování, píchání jehly do ruky i jiných tělesných částí, nahota atd..) a vyzařuje z něj nádech tehdejší doby + veliké varování před strašákem jménem DROGY. (27.05.2011)

Film velmi dobře ukazuje odlišný postoj a vztah k drogám generace dětí rodících se lidem, kteří prožívali sexuální revoluci let šedesátých. Jejich potomci jednoznačně nepokračovali v rodiči naznačené cestě. Technika se nakonec nedala zastavit a ovlivnila náš život ve všech aspektech. "Děti" jsou zde velmi pragmatické a vzorce chování přebírají od dospělých velmi brzo, protože prostředí ve kterém žijí a nároky které mají (obstarávání drog) jim nedovoluje nevinnost a dětství. Pro mě se jedná o solidní dvouhodinové video, vhodné pro promítání mladistvým. Nový vhled do problematiky drogově závislých nepřináší, takové snímky přišli právě až po něm a částečně nejspíš i díky němu, ale bezesporu se jedná o příběh, který by lidé měli znát a obrazy z kterých je tento příběh poskládán je dobré vidět. Atmosféra tehdejšího Berlína se mi zdá autentická, do té míry do jaké to jsem schopen posoudit a z filmového hlediska taky nemám příliš co kritizovat. Nejspíš si v budoucnu přečtu i knižní předlohu. (10.10.2011)