Je to i můj život

Ždímačka spolehlivě odstraní přebytečnou vodu z právě vypraného prádla. Ejhle, no, zase tak mimo nejsem, protože v téhle komorní látce se budou ždímat emoce na maximum. Ale snést se to dá. Průměrný režisér Nick Cassavetes hlavně díky výtečným hercům předkládá tohle velké rodinné trápení s citem a dokonce i s překvapivě velkou mírou opravdovosti!! Takže nějakých 70% za mě vydoloval. (30.01.2014)

Skutečná motivace mladší setry mi byla jasná okamžitě, celou dobu jsem se cítila nesnesitelně citově vydíraná. Jistě, můžu přemýšlet nad tím, jaký by to byl film, kdyby ho točil Nickův otec, kdyby nebyl tolik televizní, kdyby, kdyby, kdyby ....ale pravda je jen jedna: všechny mé námitky jsou naprosto ubohé vzhledem k tomu, že podobné peklo některé rodiny skutečně prožívají. (02.03.2010)

Silný filmový zážitek, který ale možná až moc tlačí na pilu, i když při zvoleném tématu se asi nic jiného čekat nedalo. Neříkám, že film na mne nezapůsobil, opak je pravdou, My Sister´s Keeper člověka donutí zamyslet se nad některými otázkami a dokáže na diváka přenést bezmoc, kterou prožívají osudem zkoušené postavy, bohužel v některých momentech film až hraničil s citovým vydíráním, což mi nebylo moc sympatické a o to více si vážím filmů, které k podobným tématům přistupují střízlivěji, vyhýbají se hollywoodskému přehnanému dramatizování a komunikují s divákem na upřímnější rovině. Díky kvalitním hercům, kterým bezesporu dominuje Abigail Breslin se Sofií Vassilieva, film funguje i v těch nejvyhrocenějších momentech a dokonce i Cameron Diaz, kterou nepovažuji za nijak objevnou herečku, svůj part zvládla s přehledem. My Sister´s Keeper je navzdory výše uvedeným výhradám dobrým filmem, nikoliv však skvělým. 70% (04.03.2010)

Film, který vás donutí k přemýšlení, ač přirozeně nic nevymyslíte... jen srovnáváte postoje a říkáte si: "Kam až bych zašla já?" Na první pohled dítě pořízené na náhradní díly pro nemocnou sestru vyznívá jako naprostá zhovadilost ve jménu vědy proti přirozeného běhu života a nutí vás kroutit hlavou nad zaslepeností rodičů, ubližujících jednomu dítěti pro uzdravení druhého... ale lze je odsoudit, když jim lékař v návrhu zmínil původně jen pupečníkovou krev? Jenže dítě dál umírá, ale naděje, ta vždycky jako poslední... a vhodný dárce je tak blízko. Pod povrchem rodinného štěstí jsou praskliny... komentuje stav otec, což lze z filmu opravdu vycítit, aniž by diváka obtěžoval nesplnitelnými nesmysly se záměrem provést ho slzavým údolím až k finálnímu vodopádu, jako například zde, Cassavetes se soustřeďuje na všechny členy trpící rodiny ve skutečně působivých, protože možných, životních situacích, navíc výborně zahraných - při odevzdaném pláči malého dyslektika Jesse mně srdce usedalo... Jasně, mouchy by se našly, třeba zrovna podezřele vyzrálá jedenáctiletá Anna (na druhou stranu, když může někdo v pěti letech složit operu...), příliš protahované songy (které však dávaly prostor na urovnání myšlenek z předchozích scén) a Cameron Diaz (i když na vratký balanc mezi odsouzením a pochopením matky, kterou ztvárnila, by se těžko hledal někdo vhodnější), takže vlastně jen mušky :-), každopádně, úkol č. 11 v Challenge Tour Special - Filmový lov - film, který mě dojme, splnil očekávání. (16.06.2015)

Hned po zhodnocení jsem mrkla na filmografii Nicka Cassavetese a musela jsem se pousmát, z tříhvězdičkových hodnocení mi u něj roste pěkný panelák bez výklenku :-) Je to prostě ryze průměrný režisér a tento film se v jeho filmografii nijak nevymyká. Bavila mě jen Joan Cusack a linie u soudu, zbytek byla klasická hra na city, která na moje slzné kanálky vůbec nezapůsobila. (14.05.2014)