Režie:
Nick CassavetesKamera:
Caleb DeschanelHudba:
Aaron ZigmanHrají:
Abigail Breslin, Sofia Vassilieva, Cameron Diaz, Jason Patric, Evan Ellingson, Alec Baldwin, Heather Wahlquist, Joan Cusack, David Thornton, Thomas Dekker (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Když Saře a Brianovi onemocněla leukémií dcerka Kate, život celé rodiny se změnil. A protože ani oni, ani jejich starší syn nejsou vhodnými dárci, rozhodnou se rodiče zachránit život Kate tím, že si „pořídí“ další dítě, které by dceři darovalo kostní dřeň či jiné orgány. A tak se narodila Anna, dítě ze zkumavky. Rodiče ji sice milují, ale už od narození slouží jako dodavatel genetického materiálu pro svou starší sestru, pupečníkovou krví počínaje, kostní dření konče. Když je Kate patnáct let, její stav se radikálně zhorší. Zákeřná nemoc znovu udeřila, navíc jí selhaly ledviny. Rodiče trvají na tom, že Anna musí darovat Kate svou ledvinu. I přestože spolu mají sestry velmi silný vztah, Kate se vzepře, najme si právníka a s jeho pomocí se chce soudit se svými rodiči o právo na své vlastní tělo. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (713)
Obrovská “feel-sad” pecka. Tady jsem se dozvěděl, že tenhle kousek někomu může přijít i jako špatně vypointovaná báchorka (dokonce i člověku, se kterým se v mnoha věcech shodnu a máme podobný vkus na filmy), ovšem na mě to působilo přesně opačně. Hodně se tlačí na pilu, emoce tryskají po obrovských dávkách a celkově to sviští jedna báseň. Typicky se jako u většiny podobných filmů o zákeřných nemocech těžce tlačí na pilu a jak jsem zmínil, leckomu to zkrátka nemusí sednout od samého začátku. Mě to naprosto odrovnalo. ()
Tenhle příběh jedné krásné rodiny mě pořádně rozplakal. Nejdříve mi bylo líto Anny, která byla vlastně obětí a měla začít ztrácet pocit vlastní důležitosti. Neuvěřtelné bylo jak "dospěle" se k tomu postavila. Vedle toho jaké musela snášet bolesti, aby mohla darovat "kousek sebe" svojí starší sestře, musela v 11 letech pochopit svoji matku, která ze strachu o svoji dceru zapomněla, že má dcery dvě. Chvíle, kdy malá holka stojí proti své matce v soudní síni a bojuje proti ní, byla vůbec nejsmutnější. Role maminky přesně vystihuje, co se může stát z milujícího rodiče, když jeho dítě trpí. Postupně ztrácí nejenom svoji dceru, ale i svůj život a racionální myšlení. Skvělé herecké obsazení: Abigail Breslin a Sofie Vassilieva. A troufnu si říct, že to byl nejlepší film Cameron Díaz. ()
Sem tam sa objaví snímok, ktorý vás prinúti zamyslieť sa o živote ktorí žijeme. Rozmýšľate nad tým, aká je vlastne jeho podstata. Tento film je pre skupinku ludi, ktorí majú odvahu a silu zmieriť sa aj s takou skutočnosťou, že k životu patrí aj druhá strana - teda smrť. Za posledné roky jeden z najlepších filmov aké som videl. ()
Komentář kromě SPOILERŮ obsahuje i myšlenky svědčící, že Subjektiva nedojímají umírající děti. Není tomu tak, dojímají ho i umírající dospělí. Nedojímá jej tento film. Člověk by se s radostí rozhovořil o citlivosti, s kterou Cassavetes zpracoval téma dívenky, jež už nechce rozdávat kusy svého těla na zachraňování starší sestry. Je ovšem otázkou, k čemu že to byl režisér citlivý. K tématu jistě ne, neboť pocit: "Ach ta, dívenka tak krásně umírala, smrk, a to bylo tak krásný, když nakonec bylo po ní. Fňuk. Taky bych chtěla, aby moje holčička dostala rakovinu, brek," který film vyvolává, by neměl patřit k emocionální výbavě člověka s rozumem i srdcem na správném místě. Nedůvěřivec zase bude mít problémy s rozhovory typu: "Ach sestřičko, já tě mám tááák ráda, ale tu ledvinu ti nedám a ty umřeš. Tady máš pěknou pusu, mám tě tááákhle ráda," "To je v pořádku, já bych ji snad ani nechtěla (ledvinu, ne pusu), já vím, že mě miluješ, a já tebe taky strašně miluju," "Holky moje, vy jste zlaté, vy se tak milujete, to je krása.." Nějaké to zaskřípění v rodinných vztazích se zpočátku sice objeví, ale odplaví ho dojetí fabrikované dle vzorkovníku hudby Hollywood Melancholy (2005-2010). Harmonii americké rodiny prostě nemůže rozrušit vůbec nic a divák to ví od počátku. Našla by se i řada dalších prohřešků, která vážné téma ponižuje na sladkobolný kýč, ale já na sepsání toho seznamu nemám. Tak tedy jen poznámka na okraj: v americkém soudnictví vítězí ve sporech ten, kdo více dojme soudkyni. Slabé **. ()
Příběhy s podobným poselstvím jedině kvituji a respektuji, ale tenhle ambiciózní kýč mě za srdce bohužel příliš nechytl. Cassavetes má dobře napsaný scénář, kde promyšlené časové skoky zvýrazňují hloubku i emocionální stopu, kterou za sebou až existenciálně pohnutý vztah ústředních postav v průběhu děje zanechává, ale jako režisér tenhle povrchní humanista nudí - film nejenže probíhá i končí naprosto očekávaně, ale hlavně se zdá, že drží pohromadě pouze zásluhou procítěných hereckých výkonů. Vše ostatní je sice velice profesionální a dojemné, ale nikoli oním osobním, realisticky-uměleckým způsobem jako v případě Lasse Hallstroma, nýbrž strojově, samoúčelně a zcela neosobně. Škoda... 65% ()
Galerie (17)
Zajímavosti (11)
- Tržby ze severoamerických kin byly 49,2 milionu amerických dolarů, součet těch celosvětových 95,7 mil. (NIRO)
- Ve 47. minutě filmu, při návratu Kate (Sofia Vassilieva) s Taylorem (Thomas Dekker) z jejich rande, se její rodiče dívají na film Pleasantville: Městečko zázraků (1998). (Pavlínka9)
Reklama