Godzilla

Já tomu Emmerichovi asi prostě nikdy nepřijdu na chuť. Jeho narativně strohé filmy vystavěné jako prvoplánová přehlídka destruktivních atrakcí mne upřímně nudí, stejně tak velké množství patosu a přestřelený patriotismus. Jak nad tím tak přemýšlím, tak skoro ke všem jeho filmům bych mohl psát stále ten samý komentář, neboť Emmerich se jako režisér a vypravěč vůbec nevyvíjí a omílá stále to samé dokola – národní hrdost, rodinné hodnoty, spojení národů vlivem velké katastrofy/hrozby, infantilní humor a spousta, spousta destrukce. To vše platí i pro americký remake Godzilly, která ve své době mohla ohromit trikovou stránkou a megalomanstvím, to ale nemění nic na tom, že tenhle film není ničím víc než jen tupým blockbusterovým béčkem. Navíc snaha o přiblížení se krvelačným velociraptorům ze Spielbergova Jurského parku ve scéně s mláďaty působí celkem uboze, nehledě na to, že Godzilla ničící New York podezřele vznikla necelý rok poté, co zmíněný Spielberg nechal řádit T.Rexe po ulicích Los Angeles ve Ztraceném světě. Trendy se holt musejí následovat, takový je Hollywood. 50% (16.04.2010)

Jeden z mnoha filmů, který jsem si v dětství pouštěl na VHS a jakmile skončil, přetočil jej a pustil si znovu. Tehdy jsem neměl povědomí o nějakých jiných dílech, pouze jsem vždycky litoval toho, že Emmerichova Godzilla se nikdy sequelu nedočkala. Pro mě to bylo dost zásadní, takovouhle velkou ještěrku nemohl nabídnout ani Jurský park, který jsem také sjížděl stále dokola. K filmu se z nostalgie kdykoliv rád vrátím a stále stejně se bavím, směju se některým až příliš přepáleným akčním scénám a vychutnávám si obsazení. Jestli mít ve filmu nějakého frantíka, tak Jeana Reno...85% (30.06.2014)

Godzilla je výplod béčkového mozku do takové míry, že měřítkem jejího úspěchu již nejsou odvěké sympatie směřované k fascinaci něčím obludně silným a zdánlivě neporazitelným, nýbrž pouze Emmerichova tradiční víra v široké obecenstvo s tolerancí pro film, který je hloupoučký a navíc neuctivý k předchůdcům, avšak vizuálně působí tak cool, že na to do toho kina stejně vyrazíme. Ale německý demolition man právě tohle umí jako málokdo a jeho vize střetnutí hrdinné (avšak překvapivě dementní) americké armády se slavnou přerostlou ještěrkou, jakkoli roztomile nelogická a směšně megalomanská, opravdu vypadá jako splněný sen většiny malých kluků, kteří si při slově Godzilla představili právě tolik zkázy a zašlapaných troubů v uniformě, kolik pro film "obětoval" i pan Emmerich. Navíc tomu všemu strašně vyhovuje cílený humor a hlavně Jean Reno, jehož postava se nakonec zformovala do velmi ikonické podoby. A kdo se nebavil nad parádně sestříhanou a nahláškovanou auto-godzillovou honičkou, ten s odpuštěním snad není normální. Dříve nadšení, dnes a s přihlédnutím k epickému Edwardsovu remaku pouze taková malá neškodná radost.. 3 a 1/2* (26.05.2014)

Nejlepší Emmerich, který mě dokonce i zaskočil "pokračujícím" koncem (tehdy jsem vážně myslel, že už je konec). Není to tak příšerně patetické jako Den nezávislosti ani tak povrchní jako Patriot. Je to skvělý popcorn, který je korunován mou oblíbenou pasáží v Madison Square Garden. A postava Jeana Rena je neskutečně cool. (30.05.2005)

Tak tady soudruzi, tady totiž přestává veškerá legrace. Ohromná Godzilla uhýbající před raketami, to už je trochu moc. A to provrtávání podzemí a baráků bez jakéhokoli narušení statiky, toho jsem měl být ušetřen. Navíc to ani technicky není nic moc, takže ani coby akční film to nefunguje. Update po letech Nevím, zda je to dáno předvečerem silvestra 2010, leč nějak jsem si řekl proč to házet do odpadu, když je to tak převesele blbé. (11.04.2006)