Pamětnice

Úsměvný příběh o stáří, ve kterém se objeví celá řada hvězd našeho hereckého nebe (jen Vladimír Brabec si moc nezahrál, jeho postava profesora sociologie zemře hned na začátku filmu). Příběh má zpočátku dobře našlápnuto jako celkem slušná realistická tragikomedie. V závěru je však dost ochuzený, omezuje se pouze na postavu jedné ze spolužaček (vynikající Libuše Švormová), která se nikdy nesmířila s životní křivdou, od které jsou alespoň zde očištěni spolužáci, do té doby zatrpklou ženou podezíraní. (16.01.2012)

Hodně jsem Magnuskovi fandila. Doufala jsem, že to nebude tak hrozné, jak se líčí ve zdejších komentářích. Bohužel to bylo tak strašné. Tomík měl mít tu odvahu a přenechat námět nějakému zkušenému scénáristovi. Dialogy byly doslova a do písmene utrpení. Povedla se mu jenom babka Bínová, těm ostatním se do huby netrefil. Povedlo se mu dostat na plátno skoro neuvěřitelnou sestavu. Dostal na plátno Zitušku Kabátovou v neuvěřitelných 96 letech. Prostě zplichtil film na koleni a dostal ho do kin. Frajerský kousek, pravda. Ale koukat se na to moc nedá. (22.09.2014)

Filmařsky to moc dobré není, scénář sice snaživý, ale bohužel občas přijde nějaký naprosto nedůvěryhodný dialog, kamera taky nic moc a střihy občas taky na nic. Herci jsou celkem dobří, o tom není co pochybovat, vemte si, kolik jim v té době bylo. Bohužel, vedlejší minirole tu mají neherci a ti jsou většinou otřesní, třeba ta ženská v obchodě, tu snad fakt našli někde v obchodě kupovat kokosky... Ale ten příběh... Prvních 20 minut celkem nuda, ale pak mě to strašně chytlo a bavilo mě to. Normálně, ten příběh mě fakt zaujal a čekal jsem se na samotné finále, kde se vše vysvětlí. Bohužel, Štancel to na konci strašně rychle utnul ( a to mě poněkud naštvlo, jelikož finále je dost dobře udělané. Navíc ten film funguje tak, jak by fungovat měl, pobaví to, je to celkem pozitivní, ačkoli tam je skrytá depresivní myšlenka. Bohužel, příběh je jediné, co se tu pořádně povedlo. To ostatní teda nic moc, plus mě strašně iritovalo, když tam byla ta hudba ve chvíli, kdy se nehodila a pak když se tam dvakrát objevil ten hudební průjem... 3* (22.07.2018)

Každá kinematografie má čas od času záslužnou potřebu natočit film vzdávající hold starší herecké generaci ve stylu "dokud jsou ještě tady". Pamatuju si, když byl můj dědeček v osmdesáti letech na maturitním srazu, sešli se tam tři. To je podle mě realita, takže tady to poměrně početné seskupení vitálních dědečků a babiček působilo nevěrohodně. Na druhou stranu Libuše Švormová ke svému závěrečnému monologu potřebovala početné publikum, to je jasné. Nakonec, jako poslední role Zity Kabátové to není úplnej průser. (12.07.2012)

Další amatérský film, který potvrdil všechna očekávání...nuda, nuda a zase nuda. Příběh téměř žádný, křečovitý pokus o ukázání křivd komunismu (opět, to téma už mě začíná vytáčet), i tak to mohlo být zajímavé, místo toho tu byla víc než hodina důchodcovských sedánků a klišé a nakonec jedna teatrální scéna o udávání v padesátých letech. Účast herců jako Květa Fialová, Josef Somr... v tomhle snímku musela být čistá charita, jiné vysvětlení pro to nemám... (16.09.2010)