Predátoři

Tady jde hezky vidět, jakou Rodriguez s Antalem mají úctu k originálu. Ono to vlastně na první pohled (nebo spíše z trailerů) jako jednička vypadá, jen místo zásahového komanda po džungli pobíhá skupina zabijáků a místo jednoho neviditelného predátora dostaneme hned tři. I když některé postavy zemřou dřív, než byste ze začátku tipovali, jejich obsazení určitě potěší. Samozřejmě, Schwarzenegger je jen jeden, ale parta hláškujících a bezcitných grázlů, kteří pomalu zjišťují, do jakých sraček to doslova spadli, mi bohatě stačila. Do toho tu na mě čekala spousta odkazů z originálu, jako bylo střílení naslepo ze samopalů do džungle, souboj na férovku asijce s predátorem, skupinový sešup z vodopádu a podobné kousky. Fanouškům prvního dílu nelze jinak než doporučit, protože z Predátorů dýchá příjemná nostalgie. (18.07.2010)

Rozhodně lepší než AvsP a AvsPR, ale nebýt tam Fishburne + Trejo, dopadlo by to ještě hůře. Samotný rozjezd však nebyl vůbec špatný. I když těch 7 mužů a jednu d?vku si mohli autoři odpustit. Nejen, že se v dnešní době už nevyhneme multikulturním filmům a snad všude hraje vedle bělocha i černoch s Asiatem, ale do dalšího predátořího snímku byla nasazena i (drsná) žena. Muž zachraňující kamaráda už jaksi není v módě a tak už na začátku tušíte, že bude muž zachraňovat právě ženu, neboť je to přece správně. Ne, vůbec jste si nespletli film, opravdu to má název Predátoři. Hlavní problém mám však s vůdcem, kterého hraje Adrien Brody. Už z traileru mě vůbec nepřesvědčil, že mu budu roli tvrdého vyvražďovače nepřátelských predátorů věřit a i ve filmu na mě nakonec působil jako hrozný anti-hero. Zpět ale k příběhu. Po vysazení na neznámé místo a prozkoumávání prostředí džungle jsme postupně více a více vtahování do děje. Až potud atmosféra a vývoj ok. Poté se Antal tak trochu ztrácí/tápe, a už se ničeho jiného než prosté vyvražďovačky jedné postavy za druhou, která se navíc zvrhne v obyčejnou akční smršť bez špetky napětí, bohužel nedočkáme. Navíc postava Dannyho Treja, která vnášela do scén alespoň trocha toho dobrého exotického koření, byla pramálo využita. Alespoň Debney potěšil, hudba doprovází obraz v podstatě neustále, a i když je většinou zrecyklovaná, dobře se to poslouchá. Predátoři selhávají hlavně v tom, že nedokáží úspěšně navázat a hlavně potvrdit předešlý odkaz včetně zachycení té pravé esence originálu. Jako parodie to funguje sice obstojně, ale jako sequel a pocta kultu již nikoliv. (5/10) (02.07.2010)

Tomu se říká návrat! Dokonalé to sice není, ale zase tolik nechybělo. Povedená žánrovka s pevným režijním uchopením, která vzdává celým tělem poct svému předchůdci a je mu naprosto důstojným nástupcem. Doufejme, že to bude mít v kinech úspěch. Letošek těm 80tys návratům zase tolik finančně nepřál a byla by škoda, kdyby se stali Predátoři (podobně jako A-Team) nedoceněným propadákem. (02.07.2010)

Rozzuřený Pianista pod taktovkou ugrofinského Revizora rozehrávají Chopinovu sonátu "demol", kterou ovšem kompletně vykradli z Brahmse a to včetně nejslavnějších partů! Panu Brodymu se celý film podlamují jeho rachitické ručičky pod tíhou emšestnáctky a vypadá, že se na roli připravoval spíš v osvětimském wellnesu než v posilovně. Nešťastný casting podtrhují i ostatní "asociální" členové komanda, které místy připomíná homoguerrilu tanečníků samby na útěku před nespokojeným publikem De Janeirského karnevalu. Nezbývá tedy, než nostalgicky zamáčknout slzu a zavzpomínat na staré dobré časy, kdy ty ohyzdné matkojeby ještě proháněl kalifornský guvernér v čele týpku tak hustých, že by jste jim dceru na doprovod z tanečních určitě nesvěřili. (27.09.2010)

Tohle je teda strašnej bolehlav. Prostě typickej produkt doby. Teenage popík. Všechno, co jde vykrást bez námahy a lehce, se vykradlo - hudba, ikony, narážky, premisa. Všechno, co vykrást nelze a na co je třeba um - atmosféra, napětí, akce -, skončilo samozřejmě těžkým průměrem. Vyloženě nešťastný jsou postavy. Oproti původním Predátorům jde o snad všechny možný typy jak z nějaký videohry (voják, sniper, doktor, material artista ap.) v duchu brožury začínajících režisérů: nemám-li na to postavy odlišit vnitřně, odliším je zevně. Když vedle sebe položíme fotku sešikovaných hrdinů a jejich sparingpartnerů/sidekicků z původních Predátorů a z téhle střapaté rozvernosti, vidíme v prvém případě jasnou štábní kulturu, poněvadž všichni do jednoho mají maskáče, kdežto tady vyrazil každý v privátním outfitu. Druhak je u postav zarážející jejich hrozitánská natvrdlost, neznalost fikčního světa a sokratovské otázky „kde to jsme, co tu děláme a jaký to má všechno smysl?“ kolidující s obeznámeným divákem. Tahle kolize je o to záhadnější, oč evidentněji vyhlížejí Predátoři jako na youtube umístěná zfušovaná a zmaštěná fan fiction od lidí, kteří rekonstruují/variují svůj oblíbený film záběr po záběru a jsou s ním více než dobře seznámeni. Jako by chtěli tvůrci touhle nostalgickou poctou potěšit více ty, kteří jakýmsi nedopatřením předlohu minuli. Nakonec, proč ale ne - současnou běžnou praxí na internetu se stalo přezpívávání cizích písniček a na čem lepším si postavit popularitu než na nejúspěšnějších hitech? (27.11.2010)