Predátoři

Kde je hranice mezi poctou a kopií? "Predátoři" stojí v lepším případě přesně na hraně uvedených dvou netvůrčích principů. Co zůstane, když se z filmu odstraní všechny inspirace či pocty původnímu "Predátorovi"? V zásadě nic kromě sekvencí s Laurencem Fishburnem a Topherem Gracem. Pouze ty totiž ze snímku dělají něco jiného než vágní připomínku ikonického osmdesátkového fláku. "Predátoři" tak vlastně představují jednu z prvních vlaštovek trendu, který se výrazně rozvíjí poslední dva roky, tedy oslovování divácké nostalgie. Kino se stejně jako televize stává médiem věčného návratu, kde diváci chtějí stále to samé. Alespoň, že "Predátoři" oblékli do starého hávu mladé herce (navíc dobré) a ne starce jako geronto-truc projekt "Postradatelní". (25.07.2012)

Je to vlastně celé v pořádku a koncepčně to úspěšně kopíruje osmdesátá léta, ale jenom tenhle fakt už dneska neobstojí. Doba pokročila a byť jediný originální nápad by neškodil, stejně jako míň keců a víc pořádné akce, která by z Predátorů udělala ony nezničitelné motherfuckery, na které se pokaždé musí hlavou. Zcela rutinní dobrodružství vyšumí z hlavy už po pár hodinách (sáhněte si do svědomí), což se s původními Predátory (jedničkou i dvojkou) prostě nedá srovnat. Zhruba stejný "upgrade" jako Smrtonosná past 4.0. P.S. Hudba je od prvních vteřin filmu geniální. (03.07.2010)

Predators není nic jiného, než první díl v novějším balení. KOMPLETNĚ. Jak stylem chování hlavních postav, tak zbraněmi a způsobem smrti. Největším mínusem celého filmu je fakt, že Predátoři nevypadají "strašidelně", spíš jsem měl pocit, že po džungli chodí smrtící roboti, než mimozemšťani oplívající ohromnou inteligencí a odolností. Pokud by se skutečně dodržely všechny charakteristické znaky Predátorů, jejich zbraňový arsenal a všechno okolo. Všichni lidé by byli mrtví během jedné hodiny. Přesto se filmu nedá upřít zábavnost a akčnost, jenže NĚCO chybělo a to z tohoto akčního thrilleru děla lehce zapomenutelnou jednohubku, ke které se nemá smysl znovu vracet. 66% 26.09. 2010 (26.09.2010)

Uctívači kinga jménem Alan Silvestri se sešli a sehráli to, co se ve filmových poměrech označuje jako "za málo peněz hodně muziky". Samozřejmě to nebylo dokonalé, ale na každém kroku bylo vidět (a slyšet) velké nadšení z toho, co se vytváří. Jistě, samotné nadšení stálo za spoustou opravdu příšerných a nechtěně zábavných snímků, ale Nimród Antal si s mimozemskými (neplést s nizozemskými, ačkoliv ti také lační po trofeji;)) kolegy nimrody dal dost práce, a jelikož je to řízek nadějný a perspektivní, získal i herce, kteří jsou zárukou pokud už ne kvality, tak alespoň diváckého zážitku. Nemůžu ovšem popřít, že Danny Trejo i Laurence Fishburne mi přišli poněkud nevyužití, ale druhý jmenovaný trousí vynikající narážky, a to že jsem už viděl Pandorum (což snížilo právě ten můj zážitek) byla jednoznačně moje "chyba":) No prostě celkově jsem byl s bandou takových či onakých hrdlořezů spokojen, a skoro se mi i dařilo s nimi cítit, i když to byli globálně vzato pořádné kreatury (kombatant ze Sierry Leone, nájemný řezník mexického kartelu,...) Jednoznačným překvapením pro mě byl příběh, který není čistě o akci ve tradičním stylu béčkových týmovek, ale neustále se do něj vplétá lidská nátura se vším, co k ní patří. Nějakým kouzlem to všechno sedí pohromadě a bitka Predátor vs. Yakuza assassin "na meče" je jednak luxusní sama o sobě a druhak je to jeden z nejvýraznějších mrků na fanouška původního Predátora, protože hned poté následuje útěková scéna hlavního bijce, pohledné dívčiny a zraněného spolubojovníka - ovšem zavariovaná trochu jinak než tehdy. Občas můžete mít pocit, že ve filmu něco schází. Pak si ale uvědomíte, že scénka opevňování a lákání do léčky byla vlastně viděna (opět v jiném gardu než v jakém byste ji čekali) nějakých deset minut zpátky, a opakovat ji "správně" by bylo za a) zbytečné a za b) zbytečně drahé;) Mám zkrátka vcelku silný pocit, že líp to udělat nešlo, a hlavně jsem si to výborně užil. Na Debneyho novátorství na soundtracku jsem taky moc zvědavý, takže bez problémů dávám 80%. (12.07.2010)

„Možno ide o výkupné. My v Tijuane to tak robíme bežne.“ Som fanúšik jednotky aj dvojky, takže som situáciu okolo Predátorov až nezdravo pozorne sledoval od leta 2009, kedy padla na Havaji prvá klapka. Detailne som študoval najrozmazanejšie fotky z natáčania špekulujúc, aký význam budú mať v hotovom filme. Takisto som držal palce Brodymu; dvojmetroví svalnáči sú vo filmoch, v realite uprednostňujem šľachovité a teda realistickejšie typy. Skrátka, Predátori boli mojím najočakávanejším filmom roka. Výsledok? Skôr palec hore, ako dole. Povedzme 3,5*. Ale po výbornej prvej polovici sa nemôžem ubrániť sklamaniu v podobe druhej (otrasná postava Laurencea Fishburnea, fakt si neviem predstaviť, že táto rola pôvodne mala byť Dutch a mal ho hrať Schwarzenegger) a nemastné neslané finále (až na pôsobivý posledný záber na oblohu). Vizuálna stránka občas šliape vedľa, viď. extra nevydarená CGI scéna so "psami". Nevraviac o výprave, ktorá je občas skvelá a reálna a hneď nato jej štúdiovodé interiéry bijú do očí. Potešia kvalitné a riadne drsné postavy stvárnené typovo perfektne zvolenými hercami vrátane Tophera Gracea, ktorý na konci "milo" prekvapí každého, kto nechápal, čo tu robí niekto ako on. Drobná nadväznosť na predchádzajúce diely poteší. Cením si, že Nimród s Rodriguezom stavili radšej na atmosféru, než na vytrhnuté chrbtice, hoc pochopiteľne dostavia sa aj tie. Ako u McTiernana, ani teraz Predátora poriadne neuvidíme a krik umierajúcich sa desivo halí do dusnej džungle, čo je pôsobivé, mrazivé, nepríjemné a intenzívne. Ale ako vravím, s pribúdajúcimi minútami sa dostavujú ako mínusy, tak čudné rozhodnutia, ktoré padli zrejme za účelom ušetrenia rozpočtu (nemalá časť deja sa odohráva v noci, takže nie je nič vidieť). Snímka si s tržbami neviedla zle (rozpočet 4O, celosvetový zárobok 127), ale v porovnaní s legendárnou jednotkou (15 vs. 98) tomu predsa len čo-to chýbalo. (26.07.2010)