Don't Stop
Režie:
Richard ŘeřichaScénář:
Richard ŘeřichaKamera:
Martin ŽiaranHrají:
Patrik Děrgel, Lukáš Reichl, Jiří Kocman, Jakub Zedníček, Oliver Cox, Viola Černodrinská, Kristína Svarinská, Richard Fiala, Klára Pollertová-Trojanová (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Starší muž si v koloně aut pustí v autorádiu starou kazetu. Nahrávka z ní mu připomene jeho dospívání. On, Miki, chtěl hrát v punk rockové kapele. Problém byl jen najít ty správné spoluhráče a místo, kde by mohli zkoušet. Nic však není tak jednoduché, jak se zdá, píše se rok 1983 a Miki stále chodí na střední školu. Kvůli jeho zanedbávání školy mu hrozí, že propadne u reparátu z chemie a bude ze školy vyhozen. Mikiho otec po něm chce, aby se celé léto věnoval škole. Miki ale právě řeší důležitější problém. S kamarádem Dejvidem, který si jako první v Praze nechal na hlavě udělat číro, dělají konkurz na ostatní členy kapely. Když se jim podaří skupinu založit, Miki zjistí, že škola a otec s matkou pro jeho hraní nemají pochopení. Proto se s otcem pohádá a odejde z domova. Spí v pronajaté garáži, kterou kluci získali od starého pána z Dejvidova domu. Tady také kluci zkoušejí a připravují se na první koncert. Mikiho podporuje i jeho dívka Pavla, která by ale ráda viděla, kdyby si Miki vedle muziky také vyřešil své problémy ve škole. První koncerty z Mikiho pohledu dopadnou dobře a kapela se snaží dál prorazit. Po koncertě ve venkovském kulturním domě, který se zvrhne ve rvačku s místními, se ale Dejvid začne kamarádit s recidivistou Kaličem. Kluci si ve skupině přestávají rozumět a Dejvid propadá stále víc alkoholu a drogám, do kterých ho zatáhl Kalič. Nakonec se Miki, který se pomalu rozešel kvůli klukům a jeho způsobu života s Pavlou, rozhodne od Dejvida odtrhnout. To už také Dejvid nemá moc zájem o hraní a kapelu. Mikimu tak nakonec sebere jeho iluze teprve zjištění, že jeho kamarádi až tak o muziku zase nestojí... (TV Prima)
(více)Recenze (223)
Bohužel tomu chybí pořádný začátek i konec a působí to tůdíž velmi neuceleným dojmem. Film je taky v některých pasážích dost natáhlý a celkově se z toho dalo vytřískat mnohem víc. ()
Celkem autenticky vypadající retrospektiva z komunistického punkového období. Jako muzikant jsem u toho trpěl i rezonoval zároveň. ()
Aspoň takhle. Když už musíme pořád dokola natáčet filmy o normalizaci jako by neexistovalo jiné zajímavé téma, pak alespoň takto - se snahou o nové postupy (úvodní titulky) a bez stále těch samých hereckých tváří (režisér vsadil na neokoukané studenty různých uměleckých škol, což se mu nakonec vzhledem k mizerným tržbám nevyplatilo, kdyby byl angažoval do rolí pankáčů Kotka s Mádlem, jistě by měl zisky vyšší, o to je jeho rozhodnutí obdivuhodnější). Nejvíc se mi ale líbí, že se film neváže přísně k jednomu určitému období, ale zpracovává nadčasové téma revolty mládeže skrze hudbu. Já sám mám podobné zkušenosti jako hlavní hrdina a to jsem už dítě porevoluční. Stejné punkové začátky, stejná radost z prvního plakátu a prvního koncertu, stejná snaha stát se legendární kapelou končící na okresních tancovačkách. Možná i proto mě film tak zaujal - protože mu rozumím. Ať je to kvůli tomu nebo ne, po delší době od českého filmu milé překvapení. ()
Vzestupy a pády mladých duší toužících po životním dobrodružství a neprůstřelné svobodě - takřka nemožným věcem ve vládnoucím komunismu. I když mě přinutil konec spíše než uvažovat se opět podivit jak skvěle se dá zabít slibný a rozehraný herecký koncert s nadupanou hudbou - líbil by se mi mnohem více ten konec symbolizující "ticho po pěšině" a možnost otevřeného a méně sentimentálního konce. Nikdy se mi punk nelíbil a pokud se dočista nezblázním tak ani nezačne, ale taková ta atmosféra čišící i z nových slibných tváří se nedá jen tak odhodit do koše. Oceňuji odkaz na The Clash, protože jako správný milovník hudby si občas nechám poradit z filmů :-). Dalo by se říci, že na české poměry slušná podívaná. ()
Film ocení pamětníci těch úžasných koncertů konce osmdesátých let - E!E, Plexis, Visací zámek....a další. Dneska si tehdejší vyznavači punku tak maximálně vymění o víkendu dress code za tričko s punkovými motivy, pod které si ale raději obléknou teplý nátělník. To je teprve ta pravá známka punku :-)! ()
Zajímavá výpověď o době, kterou já jsem zažil, ale rozhodně ne z tohoto pohledu. Nikdy jsem neměl muzikantské ambice a nikdy jsem netíhnul k pankáčskému hnutí. Musí se ale uznat, že to prostředí je skvěle zachyceno, a i když je příběh skoro o ničem, alespoň ne o ničem nečekaném, tak se na to dá dobře koukat. ()
Jak to doopravdy bylo s českým punkem. 1) Generační dobový protest proti původně anglofonnímu establishmentu je vydáván za hledání smysluplného bytí, jehož se v socialistické společnosti jaksi nedostává. Toto Rudé právo naruby trochu kazí jinak sympatické vyznění filmu. 2) Ve druhé půlce se náhle atmosféra mění. Už nejde o společenský protest, ale o jakési mladistvé poblouznění na cestě k dospělosti (přinejmenším u hlavní postavy). 3) Tvůrce filmu bych proto z přílišných sympatií k punku nepodezříval. Když slyším klávesy, chce se mi blejt, pronese David o nastupující vlně synthpopu a vůbec se neptá, co si nezaujatý posluchač myslí o jeho punku. 4) Nakonec jediné příjemné jsou ti mladí kluci plní elánu a života. 5) No...pro tento film fakt platí no future. ()
Vkusný punkový film o pankáčích, natočený pěkně po punkovsku. Ať už to slovo znamená cokoli. Jakožto člověk, který nikdy žádný punk neposluchal (Crystal Castles se nepočítají, to už je art) a zicherku použil jen v nejnutnějším případě, jsem si to celkem užil. Samozřejmě, starý smradlavý pankáč vám vysvětlí, že tohle punk není vole, viz. komenty okolo. Ale na to sere pes. Loni se koukatelné tuzemské tvorby urodilo pomálu a tenhle nenápadný debut je jako pohlazení po duši. ()
Ani bych nečekala, že mě obyčejný "film o pankáčích" tolik chytne. Sympatické herecké výkony méně známých tváří (Děrgel je už nějakou dobu můj oblíbenec, ale jeho začátky jsem neznala) a působivá atmosféra osmdesátých let udělaly hodně, druhá polovina se ale až příliš snažila o vážnější tón, který mi k předchozímu dění vůbec neseděl. Skoro 4*. ()
Takový líbivě natočený Forrest Punk. ()
7/10. Neprávem nedoceněný a přehlížený film, který si svým stylem nezaslouží zapomenout. Jasně, nemá to takovou kvalitu a přesah jako měl Občanský průkaz, ale film své kvality rozhodně má a moc se mi líbil. Svěží a nové tváře odvedly dobrou práci a celková stylizace byla působivá. Závěrem snad jen R.I.P. Pavel Zedníček. ()
Moderní zaklinadlo pro zahnání nudy, šedi a lhostejnosti zní: Chci dělat něco, co mě baví, a nechci dělat to, co mě nebaví. Přitom každý zkušený psycholog a duchovní mistr na to řekne jen jedno: Kdo kdy lidem slíbil, že život je a bude jenom zábava? ___ Punk většinou začíná legrací, přemírou energie a vzdorem a někdy končí vypadnutím ze systému i ze společnosti. Některým lidem pubertální zmatenost zůstane až do smrti. Punk není o politice, globální punk je o protestu proti omezením tohoto světa. ___ Občanský průkaz je oproti tomuto filmu pouhé politizované propagandistické nic, kdežto DonT Stop je opravdu film o dospívání – v podstatě kdekoliv kdykoliv včetně (ne)zapadnutí do existujícího systému a (ne)nalezení jiné formy sebevyjádření a způsobu života. ()
´agitka´ na to, akoby mohol vyzerat socializmus s tatcherovskou punkovou tvarou. ()
Jsem trochu nasranej, natočit bezkonfliktní film o punku za totáče můžou fakt jenom češi..a přitom to mohlo být takový žřádlo. Pár scén totiž ty koule mělo, ale v podivnym balastu jalovejch dialogů to ubíjelo víc jak STB v dobách největší slávy...myslel jsem si, že s Poutama se trochu prolomilo to nesmyslný bagatelizování a smířlivej tón vůči zkurvenýmu minulýmu režimu, kterej dokázal nacpat do lidí tolik sraček, že to všude kolem smrdí ještě teď, ale očividně ne. A zrovna u filmu s tímto námětem to zklamalo víc než dost. ()
Perfektná téma, dobrý nápad, priemerné spracovanie. Nevyužitý potenciál. ()
Znacne sympatickej pocin. Jen trpi hrozivou formalni neupravenosti, neuhlazenosti a zbytecnou interierovosti. Plus v nem nektery sceny svoji nadbytecnosti a nekoherenci pripominaj na rychlo vsazovany kamerovy cviceni. Pekna myslenka se tu pere s krapet odflaknutym zpracovanim, a to je dost skoda, protoze uz takhle, vinou svyho tematu, to film nebude mit pri hledani divaku snadny. Snad kdyby byl tenhle snimek o poznani vetsi rebel, ale to on neni. Naopak, ma v sobe vic konvencnosti nez se muze na prvni pohled zdat a ve finale si dost potrpi na doslovnost. Napady mu ale nechybej. Jen me krapet dere, ze se po jeho zhlednuti uz zase cejtim starej :o) 65-70 % ()
Film ma velmi dobry start, bohuzel mu postupem casu dojde dech a z puvodniho punkoveho naboje a atmosfery osmdesatych let nezbyde temer nic. Zpracovani je ale zajimave, vcetne vkusneho predstaveni jednotlivych postav, hudba dobra. Dont Stop vsak vice zaujme jen divaky, kteri maji k podobne muzice alespon maly vztah. ()
Ono to není úplně špatné. Jen plné zbytečných dialogů a špatných hereckých výkonů. 40% ()
Hmm, teda ti pankáči byli na můj vkus až příliš "bezzubí" a uhlazení...to takový Charlie Harper ve svých skoro sedmdesáti letech působí divočeji... ()
Úžasná první polovina filmu, na které jde vidět, že parta mladých kluků, která nechce zapadat do tehdejší každodenní šedi Socialistického Československa žije tehdy u nás novou hudební vlnou jménem PUNK. Všechny své úspory investují do hudebních nástrojů, aby ve staré garáži mohly celé hodiny svobodně projevit své myšlenky v podobě nabroušených Kytar a bicích. Stará punková klasika The Clash sem náramně zapadá. Bohužel v druhé polovině filmu jakoby toto nadšení z hudby úplně vyprchalo a vystřídalo ho rvačky, alkohol a drogy. Až sympatický konec v zimě u Vltavy mě opět naladil zpět do filmu a potěšil. Jednou až skončíme tlustý, plešatý a připosraný si už budeme jenom ztěžovat, že nejlepší roky jsou v prdeli dobře budeme vědět, že nejlepší to bylo právě TEĎ... NO FUTURE! ()