Obsahy(1)
Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (284)
Je mi to veľmi lúto, ale na poslednú Cimrmanovu hru musím dať len 3 hviezdičky - chýbala mi tam tá smoljakovsko-svěrákovská iskra. ()
České nebe je přesný obraz českého humoru, který může pochopit jen Čech. Skvělé narážky na legendární i historické momenty naší kultury, přesto...přesto tomu něco chybělo. Chvílemi se mi hra zdála dost nevyvážená, objevovala se poněkud hluchá místa. Vtipu ubylo, naopak ve mě hra vyvolala podivný pocit tragiky vůči naší historii a pocit prázdnoty nad stárnoucími členy divadla JC. Holt už nejsou nejmladší, doslova a bohužel postupně vymírájí a nědokáži si představit, že by je někdo mohl nahradit. Věčná škoda. ()
Lepší završení svého celoživotního úsilí si nemohli ani přát. Na hře České nebe jsem byl živě a byla to moje první hra, kterou jsem viděl na půdě jejich divadla. Už jen to, že sehnat lístky na představení byl nadlidský úkol, svědčí o tom, že Cimrmanův odkaz stále žije a je populární. Když jsem se rozhlédl v divadle kolem sebe, s údivem jsem zjistil, kolik studentů a dokonce i teenagerů se přišlo do jejich divadla podívat a odcházeli s úsměvem na tváři. Bavili generace před námi, baví i dnes a věřím, že dokud bude jejich odkaz existovat, budou bavit i generace po nás. ()
Mám pocit, že mi ako slovákovi pár vtipov uniklo. Na úplne pochopenie tejto hry treba dobre zvládnuté stredoškolské vzdelanie. Ale musí to byť na českej škole. Ja by som tú hru dával študentom miesto maturitnej skúšky. Kto by sa smial v kuse, mal by jednotku. A kto by sa len nechápavo pozeral, nezmaturoval by. ()
Po celkem ostudné Africe je to opět značné kvalitativní vzedmutí. ()
Tak toto je ten nejkrásnější a nejlaskavější humor, který na světě existuje. Kdo tápe v české historii, má smůlu. Já jsem smál od začátku do konce. "To se bohužel mezi bratry někdy stává." Dokonalost. BRAVO! ()
Viděl jsem to asi tisíckrát a pořád mě to neomrzelo. Viděl jsem to i naživo i s Miroslavem Táborským, ale Jaroslava Weigla nebo Bořivoje Pence jsem tam viděl radši. Není to nejlepší hra a časem se některé vtipy omrzí (například některé části semináře), ale třeba věci co říkal Praotec Čech nebo Hus... to mě vždycky dostane. ()
"...Božena Němcová je neprůchodná..." ()
Poslední, a asi nejvíce propracovaná hra. Místu je sice vidět křeč a humor je místy chtěný, přesto ve hře převládají geniální okamžiky(Svatopluk Čech, Zikmund se sirkami...). ()
První Cimrman naživo, jedním slovem Skvělé! ()
Nějak mi této hře chybí ten správný šmrnc. Jistě, zabaví, ale zdá se mi oproti ostatním slabší. Dávám sice lepší, ale stále jsou to "jen" 3*.. ()
........co k tomu dodat??????? ()
Netřeba komentář, povinnost vidět či slyšet. ()
S přibývajícími léty tvůrci vůbec neubrali na tempu a kvalitě. České nebe se povedlo nadmíru. Některé fórky jsou opět neomylně utkvělé v mojí paměti. A pro mládež jako dějepisná pomoc také vynikající. Že si ani sám Svatý Vaclav nepamatuje, kdy byl zavražděn je opravdu vtipné. Komenského, Husa a Dobrovského netřeba vyzdvihovat, to je prostě dokonalé. Ale pan Hraběta jako praotec Čech mě dokázal odrovnat snad ještě víc :) ()
Musím se přiznat, že jsem nečekala, že to bude moc oslnivá hra, čekala jsem rutinní práci, ale pánové se opravdu vytáhli. Celou hru jsem se bavila, jako historička a češtinářka zároveň jsem ocenila několik velmi vtipných momentů. Celá hra ovšem vyžaduje alespoň průměrně vzdělaného diváka, aby si mohl užít narážky a pochopit souvislosti. Pokud to má být rozlučková hra (jako že asi ano), tak se pánům Svěrákovi a Smoljakovi opravdu povedla. "Proboha, to nemáme nějaké nehořlavé úsloví???" ()
Dle mého nejlepší Smolijakova a Svěrákova hra. Když jsem ji viděla poprvé nemohla jsem se přestat smát vydařilým hláškám. Opravdu skvělá divadelní hra ()
Při repríze mi došlo, jak moc je ta hra podobná představením, která vedl sólově Ladislav Smoljak. Už to není smršť mladých recesistů, ale zamyšlení a výsledek potřeby vyjádřit se k českým společenským a kulturním dějinám, které pány Smoljaka a Svěráka dlouhodobě zajímaly. Proto mi spousta gagů a vtipů přišla vlastně navíc, jako trochu uměle naroubovaná, stejně jako sportovní čísla s Tyršem a trochu nedotažený závěr. Jako glosa některých milníků českých dějin mi ta hra přijde sympatická, víc než třeba Afrika. Ve srovnání s klasikami jako Dobytí, Záskok, Vražda atd., které stojí za to umět nazpaměť, je to ale jenom důstojné loučení s legendami. 70 % ()
Jeden z nejlepších Cimrmanových počinů! Povedlo se mi brečet smíchy. Perfektní kus s výbornými narážkami, hrou se slovy, češtinou a historií. Není co vytýkat. ()
Samotná hra je trochu slabší než třeba Švestka, Afrika nebo Záskok. Člověk se spíš usmívá, než aby mlátil hlavou o stůl. Ale protože to svižně ubíhá, je to prostě fajn, zvlášť ty úžasné cimrmanovské detaily a hlášky, především pánů Rumleny a Pence. Čepelka skvělý, ale citelně mi chyběl Brukner a Weigel. A bohužel jsem stále nepřišla na chuť Václavu Kotkovi, ten prostě drmolí a drmolí, pořád v jedné lajně, naprosto nezajímavě a unyle. Z obou "mistrů" mi přišel coby lepší Jan Ámos Svěrák. Co je ale u Českého nebe skutečný průser, tak to je úvodní seminář. Místy jsem se i nudila, bylo to jak nezáživná hodina dějepisu ve čtyři odpoledne po dvou hodinách tělocviku. ()
Trochu jsem se bál, že umělci již nebudou znát svou míru a přece jen se projeví stáří. Naprosto zbytečně. České nebe je rozhodně důstojná tečka za tím naším příběhem a hlavně za více než čtyřiceti lety, po které nás tato trojice bavila a dojímala. ()