Režie:
Brad FurmanScénář:
John RomanoKamera:
Lukas EttlinHudba:
Cliff MartinezHrají:
Matthew McConaughey, Marisa Tomei, Ryan Phillippe, William H. Macy, Josh Lucas, John Leguizamo, Michael Peña, Bob Gunton, Frances Fisher, Bryan Cranston (více)VOD (1)
Obsahy(3)
Mickey Haller je charismatický advokát bez kanceláře. Úřaduje na zadním sedadle svého vozu Lincoln Continental, aby mohl být co nejblíže svým klientům - opilým řidičům, drobným podvodníkům, překupníkům drog a podobným existencím. Právo pro něj není otázkou viny či neviny, nýbrž záležitostí týkající se manipulace a vyjednávání. Když si ho jako obhájce najme playboy z Beverly Hills, kterého zatkli za napadení prostitutky, získá po letech prvního dobře platícího klienta. Kromě toho je přesvědčen, že se mu konečně naskytla šance obhajovat skutečně nevinného člověka. Postupem času odhaluje, že případ nebude tak jednoduchý. Mick pochopí, že při hledání neviny svého klienta přehlédl přítomnost nejryzejšího zla. Pokud mu chce uniknout, musí využít veškeré své schopnosti. V sázce totiž není jen ostře sledovaný soudní případ, ale i jeho život... (TV Nova)
(více)Videa (4)
Recenze (886)
Kolikrát již filmové plátno nabídlo dravé sympaťáky do roztrhání těla hájící movité zmetky a budící se ze sna hrůzou, že by měli jednou hájit někoho nevinného a snad i chudého? Přestože mi paměť nijak zvlášť neslouží, tak, i bez užití podpůrných prostředků, by i ze mne pár jmen vypadlo. Z toho soudím, že o originalitě hrdiny či příběhu lze mít oprávněné pochybnosti, ale náznaky slušné atmosféry mé bystré oko zaznamenalo a gang motorkářů mi byl vysloveně sympatický. ()
Příjemné překvapení a čiré potěšení z inteligentního filmu a řekl bych, že od doby skvostného Coppolova ´Vyvolávače deště´ se urodilo jenom málo podobně kvalitních právnických dramat, jako je toto. Matthew McConaughey konečně odhodil okoukanou slupku sunny boye na surfovém prkně a po letech (od role v Schumacherově ´Času zabíjet´) si zopakoval to, co mu jde nejlépe, tj. zapáleného obhájce, který vzbuzuje ambivalentní pocity – za jeho vychcanost byste mu nakopali, ale svým způsobem mu fandíte. Chytrý scénář obsahuje tolik dějových zvratů, že by vystačily na tři jiné filmy a já uznale pokyvuji hlavou a vřele doporučuji. ()
Výborný pohled do špinavosti právnického řemesla, o zavírání nevinných a hájení grázlů, hledání pravdy, riskování a procitnutí. Hlavní hrdina Matthew McConaughey je zde jednoznačně nejsympatičtější postavou, člověk mu fandí a to i přesto, že hájí tu nepravou stranu. Příběh neztrácí na své poutavosti v žádné pasáži snímku, diváka baví nejen ústřední zápletka, ale i drobné odbočky do soukromí hlavního hrdiny. Potěší také soundtrack a rozuzlení. S hodnocením není proto třeba váhat. ()
Ve své podstatě jen obyčejné právnické drama, které se nechalo inspirovat vším od ...And Justice for All až po seriálové kriminálky, ale které je zároveň i přes vysoký stupeň předvídatelnosti zábavné sledovat. Herecké obsazení je více než solidní, soundtrack i kamera sympatická, a když se vše začne zacyklovat dohromady nebo když se na scénu zničenonic chytře vrátí dříve představené postavy, je velmi poznat, že děj pochází z hlavy někoho, kdo se podobným žánrem dlouhodobě zabývá. Dokonce ani ta řada falešných konců ala Pán prstenů 3 mi tentokrát nevadila. ()
Podle mě je ten film chytřejší, než vypadá. Minimálně nelze popřít kvalitu, s jakou docela dlouho zakrývá fakt, že jde o tuctovou historku z právnického seriálu, kterou se někdo – Bůh ví proč – rozhodl předělat na film. Co je ovšem obzvláště zajímavé, je fakt, že úplně stejně zakrývá zpovykaný playboy Ryan Phillippe svoji skutečnou tvář. Takže tak jako zakrývá film, že je jen tuctovou historkou, zakrývá i Ryan Phillippe, že je jen obyčejným grázlíkem. Toto pozoruhodné zrcadlení podstaty filmu v jeho částech je v kinematografii docela časté, můžeme zmínit třeba roboty z Transformerů, které lze vnímat jako alegorii jejich vlastního ekonomického statusu – díky tomu, že mohou tak rychle měnit tvar, jsou úspěšní ve filmech, v počítačových hrách, v hračkářstvích, komiksech atp. Ty neustále se měnící roboti tak vlastně zrcadlí merchandisingovou podstatu současného filmového průmyslu a způsobu, jakým Transformeři vydělávají. Chceme-li nějaký méně komerčnější příklad toho, jak se celek filmu odráží v jeho částech, můžeme vzpomenout Mlčení jehňátek, jejichž klíčovým tématem je proměna (lišajové Buffalo Billa, metamorfózy Lectera z distingovaného pána do kanibala, proměna Jodie Foster z dívky, pronásledované můrami o zabíjení jehňátek, do ženy s diplomem agentky FBI). Tato proměna se ovšem odráží i v nepřetržité proměně od jednoho filmového žánru k druhému. Metamorfóza, o níž film pojednává, tak popisuje i jeho vlastní podobu - kriminálního filmu, thrilleru (téměř až hororu) i psychologického filmu. Měli bychom proto odolat četným pokusům Hannibala patologizovat, prezentovat jej jako nemocného lumpa, ojedinělého parazita v jinak zdravém zeleném jablku. To jablko, ten film, je nemocný. ____ Když už bylo řečeno cosi o tom, jak se celek film odráží jeho částech, musí být zmíněn i opačný případ, kdy se film odráží v celé sérii či frančíze. Při troše zjednodušení lze tvrdit, že většina filmových příběhů začíná vesele a postupně nabírá na dramatičnosti. Stejně tak je tomu ovšem u filmových sérií, například Rychle a zběsile začínaly jako rozdováděný melodramata a ve čtvrtém a pátém díle najednou výrazně potemněly do místy až komicky senilní polohy. Totéž Pán prstenů, nebo Harry Potter, který prodělal podobný vývoj od vesele humorné pohádky pod Columbusem do Yatesovi ultravážné verze naládované obludnou epičností. Tahle universální triáda část – celek – série se ostatně netýká jen filmů, ale i národů, například: skobový nos – Žid – sionistické spiknutí. Nebo abychom zůstali doma: zlaté české ručičky - Honzové s fištrónem dobývající a přečůrávající svět – mesianismus propuknuvší například v husitství (ale i: špatně volené oblečení aneb v taplákách nejen do sámošky – banda zanedbaných, líných a zakomplexovaných zlodějíčků, podvodníčků, tunelářů, flákačů, okecávačů a švejků – národ, který si ani neumí sám vládnout a potřebuje dobré rady a vedení těch vyspělých lidí zvenku). Věc se má každopádně tak, že je vlastně jedno, jestli si všímáme částí, celku, nebo sérií, protože se navzájem zrcadlí. Mohli bychom to říct i tak, že objekt se nemění, mění se jen náš náhled na tento objekt, jak nám neustále naznačuje ve filmech kamera změnou velikosti záběru od detailů přes polodetaily a polocelky po celky, ačkoliv snímá principielně pořád totéž a mění jen velikost objektivu. () (méně) (více)
Galerie (36)
Zajímavosti (14)
- Záverečnú skladbu "California Soul" od Marleny Shaw zremixoval samotný režisér filmu Brad Furman, ktorému práca v hudobnej produkcii nie je cudzia. (Real Tom Hardy)
- Film mal pôvodne režírovať herec Tommy Lee Jones, ktorý mal hrať aj jednu z postáv. Z projektu ale nakoniec odišiel kvôli nezhodám týkajúcim sa scenára. (DiBuonaparte)
- V pokladnách severoamerických kin diváci nechali 58 milionů dolarů, součet celosvětových tržeb pak dosáhl 86,8 mil. (NIRO)
Reklama