Domek z karet

Když si lidé zamilují psychopatického vraha, který zabíjí jiné vrahy, je v tom přes všechnu tu znepokojivost něco romantického. Ale když si oblíbíte Franka Underwooda, ambiciózního manipulátora, ďábelsky schopného Satana, který neváhá využít, sežvýkat a potopit všechny, kteří se mu připletou pod perfektně naleštěné polobotky, ... když mu fandíte v prosazování vylobovaných zákonů, v zneužívání naivních sexy reportérek, v cílené likvidaci konkurence a v naprosto devastační a o to cílenější "péči" o lidi blízké, to by se i Hamlet se svojí hláškou o prohnilostí království Dánského chytal za nos a držel radši hubu, spokojen, že nevyfasoval jako kulisy kongres USA. Není tu slabá postava, fandím hned několika a kolikrát je v tom střet zájmů, ale na Franka prostě nedám dopustit. Člověk si až říká, že naši lokální ocasové jsou alespoň dokonale neschopní a průhlední. Nejlepší díly jsou pro mě ty od Joela Schumachera. (07.10.2013)

Pravděpodobně nejprofesionálněji natočený televizní projekt, jaký jsem viděl. A že jsem jich viděl hodně. Dost určitě přidává i kvalitní britská (jak jinak) předloha, ale Fincher do prvních dílů vložil tolik politického napětí, že se vyrovnává i velké většině tematické konkurence z velkého plátna (a zbytek tvůrců ve svých epizodách ani při nejmenším nezaostává). V neposlední řadě je pak Francis jako zosobnění definitivního nihilismu dost možná tou nejodpornější filmovou postavou vůbec. Dost superlativ na úvod, ale House of Cards má prostě navrch. Dnes už je poměrně normální relativizovat morální hodnoty a glorifikovat morálně slabé, ale Frank nejen že žádné morální hodnoty nemá, on oproti jiným pozbývá i jakékoli zásady. Ke každému jinému antihrdinovi se tak dá alespoň nějak přilnout, protože je s čím se ztotožnit. Jak nám ale pomocí svých kamerových monologů dokazuje, Frank nevěří v nic než sebe samotného a jako takový se neštítí absolutně ničeho. Celkově po zamyšlení poměrně slušná rána, ale debutově produkující Netflix se bezpochyby právě na toto snaží poukázat. A po tom, jak neblaze skončil můj oblíbenec, everyman Peter Russo, si do další řady nepřeju nic tolik, jako jiskřičku naděje v podobě pádu hlavního hrdiny. EDIT: To je samozřejmě přání nereálné, tvůrci prezentované pokračování bezskrupulózního šplhu Underwoodových na vrchol politické pyramidy je však dostatečně dobrou náhradou. Trochu zamrzí nevyhnutelně rychlé utnutí linií z první série (novinářské kolem FU i firemní kolem božské Claire), ale po posledních třech dílech nezbývá místo pro pochybnosti o budoucnosti seriálu... Druhé přání by pak bylo vznik prequelu zpodobňujícího proměnu obyčejného ambiciózního člověka ve Francise Underwooda. Jednoznačně televizní událost sezóny a must-see i pro odpůrce seriálů. "No one can hear you. Nobody cares about you. Nothing will come of this." (04.06.2013)

Masakr. Nenajdete tady ani jedno slovo navíc, ani jednu přebytečnou scénu, všechno je stoprocentní - scénář, obsazení, herecké výkony, technické provedení. Nekompromisní dílo, které nasadilo seriálovou laťku absurdně vysoko a definitivně smazalo hranici mezi filmovou a televizní produkcí. (02.09.2013)

Machiavelli by se mohl od Franka učit, co znamená intrikovat. Během 14 dní jsem dala dvě serie a dneska jsme ani nešla běhat, abych to dokoukala. BTW. seriál je i krásná reklama na běhání. A nejenom na ni, ale i na sílu manželství, kde jsou ti dva týmem, který mají společný cíl a banalitu jako fyzickou věrnost neřeší, protože je tady společný cíl a stále i respekt a důvěra v druhého. (12.04.2014)

Kevin Spacey... co víc napsat. 5*..první dvě série super, třřetí jsem ani nedokoukal.... celkově teda 4* (25.11.2014)

Season 1: 80 %, Season 2: 85 % (31.10.2014)

Seriálové překvapení roku. Frank Underwood je ĎÁBEL! Tohle je nefalšovaný lobistický nářez plný sofistikovaných dialogů. Hrají: Kevin Spacey (politická hyena), Robin Wright (královna elegance), Kate Mara (dortíček k nakousnutí). Scenáristický majstrštyk a herecký koncert všech zúčastněných. Newsroom zachytil těžký direkt, Boss je zatlačen do kouta a Political Animals rovnou hodili ručník do ringu. Nemám slov. Totální těšingr na další sezónu. Titul televizní pecky roku může na podzim rozseknout už jedině Nucky Thompson. /// 4. sezóna /// „We don’t submit to terror. We make the terror.“ Čirá extáze… /// 6. sezóna /// Chyběl jsi nám tam, Franku. Ani nevíš jak... (31.07.2013)

David Fincher za velkého přispění mistra Kevina Spaceyho opět posunuje hranice televizní zábavy a ukazuje znovu všem velmi dobrým režisérům, že on je prostě ještě o kus lepší. Jeho úvod první série House of Cards je naprosto fantastický a i v dalších dílech, které sám pohříchu nerežíruje, je jeho ruka sakra znát. Frank Underwood pro mě představuje takového politického Tony Montanu, který místo svého „little friend“ využívá svých psychopaticky dokonalých manipulativních metod k fanatickému prosazení svých zájmů a hlavně ke své seberealizaci. Není možné si nevšimnout, že čím větší prasárna se Frankovi povede, tím je ta svině šťastnější a cítí se spokojeněji. Absolutně bych se zdržel jakékoli komparace či polemiky ohledně toho, jestli je to příliš přitažené za vlasy nebo jestli to naopak vcelku věrně zobrazuje americkou politiku zevnitř, protože tady jde především o prožitek a navíc je to místy taková jízda, že o tom prostě ani nestihnete uvažovat. Čirá scénáristická genialita, neskutečné tempo, které skutečně vydrží až do konce celé série, herecká virtuosita a velký příslib do budoucna. Ještě, že Tě pořád máme, Davide. (11.01.2014)

Po devíti dílech je mi jasné, že by se muselo nêco velmi nepředvídatelného stát, co by mê odradilo od plného počtu hvězd. Vynikající předloha a Kevin Spacey je nepřekonatelný. Ty jeho glosy jen tak mimochodem pronesené k divákovi pěkně na kameru, to nemá chybu. A on je tak nezaměnitelný fyzicky:-) Vyklubal se mi z toho návykový seriál. (22.05.2014)

Modlitba Franka ve trinacte epizode je moji zatim asi nejoblibenejsi scenou. Mnoho technik manipulace a to naprosto presne vysvetlenych. Jedine co me mrzi je skutecnost, ze to Frankovi tak nejak vsechno az podezrele dobre vychazi. A take se u druhe serii trochu nudim. (08.06.2015)

1.série- 90%- Zdá se mi, že se nedaří držet kouzlo první série, kdy je Frank Underwood ještě padouchem, kterému dokážete fandit a užíváte si každou jeho intriku. Má totiž i záblesky lidské stránky a jeho mazanost a odhodlání může ještě zdánlivě něco nabourat. Jejich vztah s Claire je šíleně pokroucený a podobné jsou i další vztahy. To vše je fascinující a relativní oddělenost jednotlivých dílů, kdy se pokaždé řeší malinko jiné téma, to je též příjemným osvěžením, které ve finále vykresluje mozaiku fungování špinavé politiky. A finále série je prostě skvěle vygradované. 2.série- 80%- Začátek série je šokujícím způsobem nastartován na plné obrátky, kupodivu to ale sérii neprospěje tak, jak by scénáristé asi doufali. Rázem zmizí opravdu zajímavá interakce mezi nejsilnějšími postavami a nedaří se úplně nahradit ty chvíle, které jsme si v první sérii tak oblíbili. Vše je zaměřeno na nového "padoucha", což sice přináší novou dynamiku, ale už to není ono. Jelikož však dostane více prostoru Claire, stále ještě si můžeme užívat pokrouceného vztahu a intrikování. Finále je zajímavé a obdivujete, jak se to tomu parchantovi zase podařilo. 3.série- 70%-Stále je zde pár zajímavých okamžiků, ale pro mě se kouzlo vytratilo. Už zde nejsou střípky lidskosti a snahy fandit i takovému intrikánovi. Frank ztrácí své charisma a už je jen sobecký hajzl, jehož kroky nejsou tak promyšlené, neustále mění svou strategii a ve svém počínání se plácá stejně, jako scénáristé, kteří se snaží najít nový směr a vše načasovat tak, aby to korespondovalo se současnými volbami prezidenta. Snad se ve schválených dvou nových sériích opět vzchopí. Už moc spojenců nezbylo, což je asi jediné, co mě láká. Jak se z tohoto vývoje Frank vyhrabe? (21.02.2016)

Kladu si otázku, co je fikce a co skutečnost. Možná to takhle v politice nevypadá, ale klidně by mohlo. 1) 54letý Kevin Spacey v roli Franka Underwooda našel a zveřejnil temnou stránku své osobnosti. Charismatický lump, který jde přes mrtvoly (doslova) a kterému přitom nechybí lidský rozměr, je fascinující postava - výborně napsaná, výborně pojatá a výborně zahraná. Skvělá je i 47letá Robin Wrightová (Underwoodova žena Claire). For those of us climbing to the top of the food chain, there can be no mercy. There is but one rule: hunt or be hunted._____ 2) 37letý Nathan Darrow (Edward Meechum, osobní strážce Underwoodových) a zejména 38letý přitažlivý Jimmi Simpson (hacker Gavin Orsay) dodali i trochu potěšení._____ 3) Autor britské knižní předlohy Michael Dobbs slavil se seriálem úspěch už v BBC začátkem 90. let. Amerikanizace se, mám pocit, velmi povedla._____ 4) Trefná vpravdě orwellovská definice moci: He doesn't measure his wealth in private jets, but purchased souls._____ 5) Hodnocení psáno po prvních dvou řadách._____ 6) 19.6.2018 - Ani třetí a čtvrtá řada nesnížily laťku._____ 7) 10.1.2019 - Totéž platí i o páté řadě. (13.07.2016)

Od třetího dílu dál už neodvratně za pět. Neuvěřitelně důmyslný scénář, boží Spacey a uhlazený vizuál, který mi ke špíně v politice sedí malinko víc než roztřesený Boss. První sezóna - 90%, Druhá sezóna - 100%, Třetí sezóna - 90%. (05.02.2013)

První sérii hodnotím za čtyři z pěti. Nejvíc se mi líbí ty pohledy Kevina Spaceyho na kameru :-) A Kate Mara samozřejmě. (06.01.2015)

Sláva, americký Domeček z karet je naprosto důstojným synem svého britského otce, i když samozřejmě poplatným okolnostem. Netflix není veřejnoprávní BBC, a nemůže si tudíž dovolit ignorovat komerční ohledy. V komerční televizi platí motto "natahovat, natahovat, natahovat". Na to, co BBC stačila říct ve čtyřech dílech, potřebují Američané dílů třináct, přičemž žádnou velkou přidanou hodnotu upřímně řečeno nenabízejí, jen klasickou "vztahovou" výplň. Přesto ční Domeček z karet vysoko nad většinu ostatních politických dramat zpoza Velké louže typu West Wing, což jsou obvykle pohádky o hodném králi a jeho poctivých a pracovitých dvořanech. Fincherovo drama je realita. Jsem jen zvědav, kam se seriál vydá po nevyhnutelném zvolení Kevina Spaceyho prezidentem. Házet hnůj po poslancích je populární všude na světě, ale americký prezident, to už je jiná káva, to je obvykle seriálový klaďas. (21.04.2013)

Úvodní díl od Davida Finchera byl prostě parádní a vtáhnul mě hned do děje a to tak, že jsem první sérii musel zkouknout během dvou dnů. Samotný námět i spracování jednotlivých dílů je na vysoké úrovni a minimálně dosahuje kvality asi dvou nejlepších seriálů poslední doby GoT a Homelandu. A i samotné obsazení je parádní. Kevin Spacey se v tomto prostředí cítí jako ryba ve vodě, jak již několikrát potvrdil například v Margin Call nebo Recount, ale nejvíce mě potěšilo obsazení Kate Mary, která konečně také dokazala, že není jenom lolitka ale i zatraceně dobrá herečka. Doufám, že druhá série vznikne co nejdříve a udrží si takle vysoko nastavenou laťku. Výborná žánrovka 90%. (11.06.2013)

Kevin Spacey opět ve formě. I když je jeho postava skrz naskrz prohnilá, tak má jako vždy takové charisma, že to nakonec nevadí. Ale i ostatní jako manželka Robin Wright nebo především zmanipulovaný kongresman Corey Stoll jsou Spaceymu neméně důstojnými konkurenty. Rozjezd byl parádní, takže nezbývá než čekat na další sérii politiky bez rukaviček.*Následující série přidává na tempu a navíc jí prospívá, že je daleko sevřenější. Zde si člověk Underwooda užije nejvíc a ani mu na své poměry nedává tolik důvodů ho nenávidět. Tím se však právě dostávám k zatím poslední třetí sérii. Děj se nám zde překvapivě opět rozkouskuje. Sledujeme osudy hned několika postav, jejichž rozhodnutí už někdy balancují na hranici toho, co divák snese. Je to "drsná" zábava, nemůžu se však zbavit dojmu, že je pouze natahovanou předehrou poslední etapy Frankova politikaření....Poslední etapa se naneštěstí ani po 5 sériích nedostavila. Díky Spaceymu, ale především kvůli unáhlenému Netflixu, se nám teď tak dostalo nejméně důstojného zakončení seriálu, co si pamatuji. Inu, Amerika (11.05.2013)

Třetí řada "mocenského" thrilleru nezklamala, ale ani nepřekvapila. Výtečný Spacey už trochu okoukaný. Čtvrtá řada byla nudné politikaření až do desátého dílu. Pak se to krásně zase rozjelo, přesto snižuji rating na čtyři hvězdy, jako u minulé série. (22.05.2015)

S1: 85%, S2: 80%, S3: 85%, S4: 85%, S5: 80%. S6: 60%. První série je do "bodu zlomu" (Russo) v zásadě zábavnou exkurzí do nejvyšší politiky, kde se Underwood jeví ještě jako celkem sympatický hajzlík, který sice umí tahat za nitky a jde si tvrdě za svým, ale důvod nenávidět ho (zatím) nemáte. Jakmile ale začnou skutečně padat hlavy, veškeré sympatie vůči hlavní postavě jdou stranou. _____ Vysoký standard vydržel 5 let. Pak ovšem přišla kauza Spacey a závěrečná šestá série, která působí dojmem, že si jí pár školáků vycucalo z prstu, aby se to jakože nějak ukončilo. Mrzí vás to? #MeToo. Byl to jeden z nejlepších seriálů posledních let, důstojného konce se však nedočkal. (14.12.2015)

Do půlky první série jde o pouze nadprůměrný seriál z politického prostředí. Nejvíc jej v mých očích srážel fakt, že Underwooda nic nevykolejilo a jeho neskutečně propracovaný, machiavellistický plán stát se viceprezidentem nic neohrožovalo. Naprosto nereálně se vyvlékal z jakýchkoliv problémů a drtil své oponenty bez jakýchkoliv komplikací. To se ovšem začalo měnit v druhé polovině série a bylo úchvatné sledovat jak se pozvolna začíná Underwoodův plán komplikovat. A bez jeho vědomí! Je otázka, jestli se mu úplně nezhroutí...jako Domeček z karet...:-) Už dlouho jsem neviděl seriál s tak propracovaným a komplikovaným příběhem. Je až neuvěřitelné, že divák se při sledování v ději neztrácí...a to nejsem žádný odborník na americkou legislativu či politiku. Bravo. Tleskám Netflixu za první seriálový počin! Hrozně se těším na druhou sérii. P.S Určitě o jednu hvězdu lepší než Boss. (02.03.2013)