Revival

Čekal jsem to mnohem horší, než jaké to bylo. Je sice mrzuté, že s hodnocením začínám na pomyslné stupnici od nejhoršího, ale české komedie posledních let pravidelně atakují úplné dno filmové komedie, a tak si za to mohou sami. Konečně to nebyla to komedie, kde se někdo po někom vozí, zesměšňuje nebo paroduje, do nekonečna se konfronuje s komunistickým režimem či normalizací. Připadlo mi, že stopáž je zbytečně natažená a v první polovině jsem měl dost co dělat, abych neusnul. Druhá půlka je o trochu lepší. Druhou vadu na kráse vidím v dialozích, které bych právě v komedii čekal daleko lépe propracované. Sumasumárům, je to oddechovka pro nenáročného diváka, komedie ze které nezlidoví žádná replika, film na který si za rok nikdo ani nevzpomene. (16.03.2014)

Režie Alice Nellis mě baví. I při druhém setkání jsem si užíval profesionální i osobitou práci s vlastním scénářem a vedením herců. To, co Alice dokázala např. s Geňou, se už asi nikomu nepovede, včetně Genzera samotného. Jeho ztělesnění falše, pokrytectví a bezcharakterních praktik českého šou-businessu je velmi věrohodné. Samotní členové skupiny jsou možná až přehnaně rozdílní. Jistou povahovou soudržnost lze nepochybně cítit u Karla a Václava, i když Bolek u hraní vypadá, jako by to držel v ruce poprvé (tedy asi věrohodně) a ještě to kombinuje s výrazem upozorňující minimálně na kolaps, tak jeho další herectví je skvělé. Nicméně věčně mladý Milan (dědeček s novorozeňátkem vrhající se po hlavě do světa prohnilého bulváru) a nespláchnuté zbytky vychlastaného undergroundu šedesátých let, propagující západní demagogické klišé - sex, drogy a kdo ví, co vlastně ještě, v postavě Otakara, mi trochu narušovaly atmosféru. Ne, že bych obě postavy a jejich osudy ve filmu neuvítal, ale zdály se mi lehce přehnané. Přemodelínovaná kapela Nightwork v čele s načesaným, sólovým zpěváčkem také na kladech nepřidala, ale v celku mě film dost zaujal. Miroslav Krobot a Zuzana Bydžovská - dvojice, držící celý film nad tříhvězdičkovou vodou, která se mi nad filmem občas prolila. Nejen jejich, ale celo-skupinová KONEČNĚ vyřčená pravda, pár minut před vrcholným koncertem, mě v nadprůměru přesvědčila. Stejně tak hudba Jana Ponocného, který se své role ve filmu zhostil také s velkou parádou. Alice je pro mne velmi žhavé želízko v ohni novodobé české kinematografie. (02.01.2015)

Hudebních komedií je v ČR jako šafránu, takže velký dík Alici Nellis, že do toho šla. Já jsem se bavil náramně, celé kvarteto podporované Genzerem a Jenovéfou působí naprosto přesvědčivě a nakonec se to všechno zabalí do hořko-sladka, což je moje oblíbená kombinace. Velmi solidní počin a dle mě 2. nejlepší film Alice Nellis, jelikož Tajnosti jsou nedostižné. (05.02.2014)

Prekvapivo fungujúca komédia, ktorej najväčšou devízou je jednoduchosť, prirodzení herci, výborne vykreslené charaktery a hlášky, ktoré nepôsobia silene. S nadsázkou, v štýle nenáročnej zábavy a síce pár opakujúcich vtípkov, ale v zásade by som bola rada, ak by sa občas niečo podobné zrodilo aj na slovenskej scéne. Oceňujem hlavne nápad a výborne zvolených hercov. (05.01.2015)

Kterak sestava výborných herců zachránila nanicovatý příběh, o kterém je lepší moc nepřemýšlet. Dalším bonusem je původní hudba, která se úspěšně tváří jako písně, které mohly být napsané před čtyřiceti lety a přitom mají slušný hudební potenciál. Skvělé bylo obsazení Vojty Dyka do role hudební hvězdy. On si ze sebe srandu dělat umí. A třeba filmu přitáhl i nějaké mladé divačky, které možná ani nepochopily, že jim film přesně ukazuje, proč v něm jejich idol hraje. Komedie z rockového prostředí by měly být odvázanější i odvážnější. (08.01.2015)