Revival

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,164,272▐ chce sa to hrať na nostalgiu ale nemá to patričnú iskru, súhru ani zábavnosť, keď príde na hudbu tak to až tak nesype ako by sa patrilo, pravú atmosféru to len hľadá, herci obstojní ale len preto že to majú v krvi, ináč skoro zbytočný film, ktorý na danej ploche skôr unudí než niečim upúta, čím to schématicky podaním pripomína rutinné americké ako že komédie /videl v kine: 40%/ (08.08.2013)

Režie Alice Nellis mě baví. I při druhém setkání jsem si užíval profesionální i osobitou práci s vlastním scénářem a vedením herců. To, co Alice dokázala např. s Geňou, se už asi nikomu nepovede, včetně Genzera samotného. Jeho ztělesnění falše, pokrytectví a bezcharakterních praktik českého šou-businessu je velmi věrohodné. Samotní členové skupiny jsou možná až přehnaně rozdílní. Jistou povahovou soudržnost lze nepochybně cítit u Karla a Václava, i když Bolek u hraní vypadá, jako by to držel v ruce poprvé (tedy asi věrohodně) a ještě to kombinuje s výrazem upozorňující minimálně na kolaps, tak jeho další herectví je skvělé. Nicméně věčně mladý Milan (dědeček s novorozeňátkem vrhající se po hlavě do světa prohnilého bulváru) a nespláchnuté zbytky vychlastaného undergroundu šedesátých let, propagující západní demagogické klišé - sex, drogy a kdo ví, co vlastně ještě, v postavě Otakara, mi trochu narušovaly atmosféru. Ne, že bych obě postavy a jejich osudy ve filmu neuvítal, ale zdály se mi lehce přehnané. Přemodelínovaná kapela Nightwork v čele s načesaným, sólovým zpěváčkem také na kladech nepřidala, ale v celku mě film dost zaujal. Miroslav Krobot a Zuzana Bydžovská - dvojice, držící celý film nad tříhvězdičkovou vodou, která se mi nad filmem občas prolila. Nejen jejich, ale celo-skupinová KONEČNĚ vyřčená pravda, pár minut před vrcholným koncertem, mě v nadprůměru přesvědčila. Stejně tak hudba Jana Ponocného, který se své role ve filmu zhostil také s velkou parádou. Alice je pro mne velmi žhavé želízko v ohni novodobé české kinematografie. (02.01.2015)

Nápad není marný, herci se snaží, seč to jde, ale co je to platné, když tomu chybí jakékoliv zvraty, napětí, cokoliv nad rámec ploché historky o pokus o návrat po letech, jenž kupodivu vyšel. Sledujeme vlastně očekávané scény - první nápad, jak se snaží získat další pro tento nápad, jak se dají znovu dohromady, jak zkoušejí, první koncert... Nic nečekaného. Pár možných konfliktů je hned zažehnáno nebo se o ně vůbec nehraje. Kromě pokusů a řečí o šoustání (a smrti) a kromě kalhotek vlastně už nic dalšího nepřijde - teda kromě nahé Bydžovské, pokud nešlo o body dablérku. Film nic neřekne, kariéra je hned strmá, žádné odsudky, že jejich hudba dnes nemá nikomu co říct, žádné vypískání, dokonce se otec se synem spřáhnou... jen ta smrt holt čeká v tomto věku za každým rohem. Hudba docela ušla a evokovala tu dobu, i když spousta skupin té doby od anglických písniček vždy přešla k českým, ale určitou poetiku té doby to má. Ale celkově to nějak nedává smysl, ani jako pocitovka. (01.01.2015)

,,CHCETE VIDĚT CO VÁS JEDNOU ČEKÁ? CHCETE VIDĚT, JAKÝ TO JE BEJT STAREJ, PLESNIVEJ A PŘITOM STEJNĚ STEJNĚ POŘÁD BLBEJ? TAK SE DÍVEJTE!…“ /// Veskrze optimistickej film, pro nás, nad hrobem. To by člověk nevěřil, kolik ještě může bejt v nás, dědcích, energie. (A že Geňa dokáže vytvořit parádní roli.) Milá Alice, já myslím, že KONEČNĚ někdo v Čechách vytvořil film pro nás, chlapy! Trocha ,,těch našich“ starostí, trocha těch rodinnejch trablů, úsměv na rtu můžou by mohli vykouzlit i starosti s propagací, a třešničkou zdá se mi hudba, byť je to z třeba z koncíku v Hořovicích. Vono to bude asi věkem. Nehledám tady nějaký píčoviny vo založení nebo snad složení kapely. Vo tom ani ten film není. Jde vo voddechovku, která je o přátelství, vo stárnutí a stopro vo radosti ze života. Srát na to, že je pro rockery, co to maj za pár (nebo jednou mít budou). Vona totiž ta chvíle, kdy se směješ s nejlepšíma kámošema – pičo, to je fakt k nezaplacení. (Na všechno vostatní je tady Mastercard.) Můj osobní filmovej REVIVAL. Já prostě vím, že ty starší jsou opravdu náročnější. Takže mě (vy mladší) i to hodnocení (vy starší) berte s rezervou. Lehce (soukromej) obdiv patří i Honzovi Ponocnýmu. Co dodat? Snad jen jestli-že chcete poslat rodiče místo do prdele pro změnu do kina – já myslím… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zajímaj se o mě magazíny… třeba - ,,Ještě jsem tu“. 2.) Fotr dodneška nechce mluvit vo Rakovníku. /// PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE ne NAPĚTÍ ne (08.11.2013)

Těžko si to přiznat, ale tohle už není Alice Nellis svých prvních filmů, ta, kterou téměř bezmezně obdivuju... Kromě zde již napsaného (hlavně PP a bulvár), jde dost o to, že si paní režisérka a scénáristka v jedné osobě s vyprávěním skutečně hlavu nedělá, film je plný těch nejobehranějších muzikantských klišé a hlavní postavy (za tento postřeh velice děkuji své přítelkyni ;-) mají vše nalajnované, v podstatě se nemusí o nic snažit, jejich COMEBACK jde jako na drátkách, téměř bez potíží (pár by se jich našlo, nejmarkantnější je asi rakovina, ale to už jsme zpět u klišé jako takových). Promarněná šance, s přihlédnutím hlavně k tomu obsazení ústřední čtveřice, jejichž chraktery jsou ale také rozděleny stereotypně (nevýrazný truchlič, cedič hlášek, stárnoucí otec a rockový dědek s rakovinou). I když je fakt, že tenhle film dokázal neuvěřitelné - z "herce" Richarda Genzera mi tady nebylo blivno. Zvlášť Karlu Heřmánkovi bych pořádnou roli ve filmu pro kina přál nejvíc. Škoda! (02.01.2014)