Brazil
Brazil
Režie:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrají:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (více)Obsahy(1)
Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Blízká budoucnost blíže neurčené země. Už třináct let pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně tak jako na život v paranoiou prolezlém světě, vyznačujícím se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci. Možná že si každý člověk našel nějaký svůj osobní únik. Tak jako nesmělý úředník Sam Lowry, který se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, létá oblohou v andělském brnění a líbá nádhernou vílu. Probuzení je ovšem vždycky víc než tvrdé, návrat do reality přetěžký. Ale i v ní, byť je to neuvěřitelné, může člověka potkat kousíček naděje. Pro Sama je jí zjištění, že jeho vysněná víla skutečně existuje. Teď už jde jen o to ji znovu najít. Jenže to v hyperbyrokratizované společnosti nebude tak snadné... Černá komedie Brazil je po Žvahlavovi (1977) a Lupičích času (1981) třetím samostatným celovečerním filmem osobitého amerického výtvarníka a režiséra Terryho Gilliama. Deprimující a rafinovaně krutá podívaná se kvůli producentské opatrnosti společnosti Universal Pictures dočkala veřejné premiéry až téměř rok po svém dokončení. Snímek, inspirovaný Orwellovým románem "1984" (pracovní titul byl „1984 a 1/2"), v sobě kloubí satiru, parodii, fantaskní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy. Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na dva Oscary (za nejlepší původní scénář, a nejlepší výpravu a dekorace). (Česká televize)
(více)Recenze (560)
Reziser Terry Giliam sa pokusil sfilmovat Orwellovu klasiku. No ale ze to sfilmoval len rutinersky, bez invencie a s kopou hlucheho miesta a prazdnych dialogov, na to uz pochopenie mam len slabe. 50 % ()
pár let to trvalo, ale konečně sem se dokopal ke Gilliamově dnes již klasice a i když bych se bez určitých pasáží obešel (nebo bych je alespoň lehce pokrátil), nakonec převládá spokojenost. Ač nejde o přímé zpracování orwellovského 1984. je na Brazil hodně vidět, že právě tady Gilliam našel většinu inspirace a atmosféra totality prolezlé korupcí a byrokracií je chvílemi dost nepříjemná. Až je trošku škoda, že jí režisér rozbíjí odlehčenějšími momenty a nejde ještě trošku víc na dřeň. Potěšující je i záplava známých tváří nejen v hlavních rolích, ale i v těch vedlejších a osobně mě potěšil v pidiroličce třeba Gorden Kaye...80% ()
postmoderna orwelovka ()
Kto to videl asi uzná, že po vizuálnej a hereckej stránke je bezkonkurenčný, podľa mňa so skvelou pointou (aspoň si myslím, že taká bola :)) všetky tie interiéry, rekvizície imitujúce atmosféru z filmov noir, kostýmy a všetko možné, vrátane potrubí a obrazoviek. Pre mňa úchvatné dielo, avšak od dokonalosti mi niečo tam chýbalo, niečo malinké, ale to nestojí ani zmienku... ()
Příběh o lásce a atypické společnosti v typicky Gilliamovském hávu? Možná. Občas mi to ale připadalo jako jedna velká šaráda. . . ()
Tohle není film na jedno shlédnutí. Brazil obsahuje v sobě tolik narážek, rovin a mnoho dalšího. Chápu ale i jiný, kteří v tom vidí jen snůšku hloupostí. Tenhle film prostě máte rádi nebo ho považujete za nudný. ()
Mám takové neblahé tušení, že jsem přišel na to proč tento film propadl u diváků, když si to namířil do kin. Důvod je jednoduchý, totiž ten fim by museli v kině pouštět hned dvakrtát po sobě, aby se v tom člověk trochu vyznal. To je vlastně i důvod mého hodnocení, třeba až to uvidím příště tak se hodnocení změní, ale v tuto chvíli jsem z toho filmu dosti zmaten. ()
Těžko říci jak moc se Terry Gilliam inspiroval Orwellovo knihou 1984 či nikoliv. Pro mě Brazil představuje takové její "volné převyprávění" s atmosférou Dvanácti opic, Monty Pythonovským humorem a geniální vizualizací s citem pro sebemenší detail. Brazil je po všech stránkách náročný film a pro někoho jistě těžce stravitelný, ale neřekl bych, že je zas tak těžký na pochopení. Můj názor je, že každý ho může pochopit po svém :) Zatím tedy 4*, po další projekci třeba přidám i pátou. 85% ()
Těžko uchopitelný film. Působí to jako divná komedie bez smysluplného děje. Tak vysoké hodnocení si to nezaslouží. ()
Opravdu vynikající "sci-fi", přesně podle mého gusta. Velmi nesnesitelná vize budoucnosti+úžasný Palin+černo černý satirický humor... Kombinace, která tvoří dokonalý film ... ()
Posledni půlhodinu jsem nedýchal. Nadherný film. ()
Ani na druhý pokus jsem Brazil nedokázala stoprocentně strávit. Je tam toho tak moc, že mě z něj pak i rozbolela hlava. Je neskutečné, kolik toho Gilliam dokázal nacpat do jednoho snímku. Bohužel, nedokážu zážitek z tohoto nevídaného výtvoru popsat. Je to jeden z těch počinů, který by se snad ani komentovat nemusel, protože každé slovo by proti němu působilo směšně a selsky. Edit: Čím častěji mi přítel Brazil pouští, tím víc mu přicházím na chuť a pokaždé objevím nějaký nový detail. Je to navíc srandovní, až když se do toho totálně ponoříte, protože tohle není ten typ snímku, do kterého byste se zamilovali na první pohled. Gilliam mistrně ukazuje svůj smysl pro detail a taky oceňuji skvělý soundtrack, který mi vždycky zvedne náladu. Takže se omlouvám, že jsem to poprvé tak pomluvila. ()
Tak jsem se konečně dostal ke Gilliamově vlajkové lodi a musím říct, že to byla příšerná sračka. A upřímně ze všech antiutopií, které jsem kdy viděl, se mi líbilo jenom Equilibrium a V jako Vendeta. Zbytek je na mě moc zmatečný, rozvláčný nebo divný. Technicky excelentní, obsahově katastrofa. 35% ()
Dystopická sci-fi klasika s jedinečnou kafkovsko-orwellovskou atmosférou a občasným noirovým „kukučom“, v ktorej ide depresia a satira vzácne ruka v ruke. Možno aj najlepšia nepriznaná (voľná) adaptácia Orwellovho 1984. ()
Absurdní a šílené. A geniální a pravdivé. Jinak nemám co dodat, snad jenom - není to zrovna film na dobrou noc. ()
Upřímně jsem měla trochu problém udržet pozornost od začátku dokonce, ale možná to bylo tím že jsem film sledovala cca od jedné ráno, a dvě a půl hodiny už na mě byly moc...vrcholný mi přpipadal závěr filmu, ten jsem skoukla alespoň stokrát...fantastická architektura a pesimistický obraz budoucnosti....samý formuláře:-)))) ()
Ani nevím jak film ohodnotit hvězdičkově, tohle na mně asi bylo moc... film mne jaxi totálně minul... škoda... nápad to byl bezesporu zajímavý ()
Zavada bude nejspise v me hlave, ja ale tyto filmy proste nedokazu ocenit. Jedine, co se mi na filmu libilo je vykresleni byrokracie, plne zakazu, prikazu a fizlovani obcanu. Coz je v dnesni dobe vice nez aktualni tema, bohuzel. ()
Sakra, chtěl jsem napsat komentář, ale zřejmě bych zopakoval to, co tady už napsal Mr.Apache.:-) ()
Související novinky
Ridley Scott se vrací ke kořenům
Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (více)
Vize futuristické totality, jak si myslí snad téměř všichni? Nebo taková skrytá alegorie na anglickou vládu v čele se "Železnou lady"? Jestli mě tu něco fascinuje, tak to je ta mnohovýznamovost - už po prvním shlédnutí jsem objevil mnoho výtečných narážek a myšlenka snímku mě natolik chytla, že jsem si po čtyřech dnech od první projekce pustil snímek znovu. Pochopil jsem ho ještě lépe a nevěděl jsem, co mám obdivovat dříve. Jestli to, doslova myšlené nastavené zrcadlo shnilým diktátorským duším (dám ruku do ohně, že takhle se cítil třeba "ocelový muž" Džugašvili po katyňském masakru), metaforická ukázka boje s démonem totality (sice koncipováno jako pocta Kurosawovi, ovšem i pokud třeba tohoto japonského tvůrce neznáte, určitě si tam něco najdete, především když jste pamětníci – myslím si, že takhle se Čechoslováci a ostatní satelitní státy cítily), varování následujícím generacím, že se to takhle může znova zvrhnout... Terry Gilliam svým počinem připomíná konání neznámého odvážlivce, který se postavil na náměstí Ťjanmen proti čínským tankům při peginském masakru během léta 1989. Rozdíl vidím akorát v tom, že pan režisér dokonce vztyčil prst směrem k této zvůli a klukovsky se jim vysmívá. Právě humor považuji za další z deviz díla - sice jsem si říkal, že u jeho filmů se musím rozloučit s vtípky a'la Monty Python, nicméně mě potěšilo, že na svá nejlepší léta nezapomněl a dodal do svého počinu i hlášky či situace, které jakoby vypadly z oka králům britského humoru (za nejlepší vtip dle mého názoru považuji ten s psacím strojem) – mimochodem, také jste si všimli narážky na Grahama Chapmana? Srovnávat s Orwellovým "1984" bych moc nechtěl, ale i když o něm vím jen z doslechu, nemyslím si, že by si oba filmy byly až tak podobné - jen možná ta základní idea, jenomže tu si Terry pojal po svém a dokonce sem dle mého zdání přidal i něco z Metropolisu (třeba budovy, zaktualizovaná myšlenka a poměry). Atmosféra mi připadala velmi dobře zvládnutá, ta syrovost toho systému byla z filmu cítit. Pochvalu si zaslouží i casting – z celého filmu mi jako nejlepší přišla postava Jacka, kterého neodolatelně ztvárnil Michael "It's" Palin. Rozhodně bych jej nikdy do tak negativně laděné role netipoval (na druhou stranu se sluší připomenout, kdo že je autorem slavné věty "Nobody expects the Spanish inqusition"). Potěší také, byť jen v miniaturní roli, Gorden Kaye - neboli René Artois ze sitcomu "Haló, haló!". Tento počin je učebnicovým inteligentním sci-fi a ukazuje, že tento žánr jde zpracovat i bez prvoplánových efektů a'la Matrix, na moji oblíbenou 2001: Vesmírnou odysseu to rozhodně nemá, ale s takovým Solaris, Planetou opic nebo Metropolis se film může v klidu srovnávat, ostatně má také našlápnuto k zařazení mezi deset nejlepších filmů - ale to za mě vyřeší jen čas, nebo třetí shlédnutí. Ale už po tom druhém nemohu přiznat méně než pět hvězd a kdyby už se mi žádný další Gilliam neměl nikdy líbit, budu navždy rád, že jsem minimálně tohoto pochopil. (Původně psáno pro studijní účely.) () (méně) (více)