Brazil
Brazil
Režie:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrají:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Blízká budoucnost blíže neurčené země. Už třináct let pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně tak jako na život v paranoiou prolezlém světě, vyznačujícím se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci. Možná že si každý člověk našel nějaký svůj osobní únik. Tak jako nesmělý úředník Sam Lowry, který se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, létá oblohou v andělském brnění a líbá nádhernou vílu. Probuzení je ovšem vždycky víc než tvrdé, návrat do reality přetěžký. Ale i v ní, byť je to neuvěřitelné, může člověka potkat kousíček naděje. Pro Sama je jí zjištění, že jeho vysněná víla skutečně existuje. Teď už jde jen o to ji znovu najít. Jenže to v hyperbyrokratizované společnosti nebude tak snadné... Černá komedie Brazil je po Žvahlavovi (1977) a Lupičích času (1981) třetím samostatným celovečerním filmem osobitého amerického výtvarníka a režiséra Terryho Gilliama. Deprimující a rafinovaně krutá podívaná se kvůli producentské opatrnosti společnosti Universal Pictures dočkala veřejné premiéry až téměř rok po svém dokončení. Snímek, inspirovaný Orwellovým románem "1984" (pracovní titul byl „1984 a 1/2"), v sobě kloubí satiru, parodii, fantaskní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy. Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na dva Oscary (za nejlepší původní scénář, a nejlepší výpravu a dekorace). (Česká televize)
(více)Recenze (558)
Terry Gilliam je blázen. Proto se mu daří převést šílenství na plátnolépe než komukoli jinému. Šílenství způsobené nejen totalitní mocí v Brazilu patří mezi ta nejlepší, jaké jsem kdy viděl. Konkurovat mu snad může jenom Jack Torrance. ()
Naprosto typickej Gilliam. Zpracování úžasný, ty scény jsou prostě strhující - konfrontace malosti člověka v obrovských prostorách snímaných zvrchu, zespod či zdálky, nebo naopak pocit ztísněnosti v kanclech, výtahách, klasická králíkárna, kde je každej jen kolečkem v dobře promazaným stroji dokonale byrokratickýho Absurdistánu. Vtip mi tam hodně seděl ("zase to změnili na metrickej systém a nic nám neřekli"...). Jediný, co mi brání dát plnej, je délka, a to jsem ještě neviděla DC....ale třeba po druhým shlédnutí, kdy to zvládnu ještě líp absorbovat a až objevím ty věci, kterých jsem si nestačila všimnout (a že jich bude), hodnocení zvednu délka nedélka. "Pozdravuj Allison a dvojčata" "Trojčata." "Pane, to to letí!" ()
1984 v chaoticky komedialnim kabatku Terryho Gilliama. Terry se ztraci ve svych vlastnich filmech, natoz, aby byl schopny je solidne kocirovat, takze je nutne k tomu take nalezite pristupovat. Brazil je rozhodne inovativni a originalni kousek s prvky sci-fi, noir a cyberpunku, ale nemeni to nic na tom, ze to je v podstate pekna nuda, ktera ne a ne se chytnout. Vyborne zacne fungovat az posledni tretina filmu, kde vzdate veskerou snahu a jen si uzivate Terryho mindfuck, ktery se prave az ve finale rozjede na maximum. "Care for a little necrophilia? Hmmm?" 6/10 ()
Tak sem jakó dokókal tého Rampa s tým jeho kulometóm, no skvělá podívaná, a pak to rázem přepno a v televizóru běžá taková nějaká děsná cipovina jak sviň, kteró jsem prostě nepobráál. Von tam běhal nějaké týpek nebo co a pak létal a honil ho jakési japonské nindža a nakonec to dopadlo jak nějaká největšá cipovina, vóbec nevím vo čom to búlo a proto sa mně to nelébilo. Ty američani jsó prostě divné. Třeba natáčajů takové skvělé filmi jako Komando nebo takové ty komédie s tím opičákom v dětských šatečkách - no prostě věci ze života... a pak najednó TODLE! Tak ať mi to teda někdo vysvětlí, co to mělo jako bét za békárnu. Úplně ně to urážá, jak někdo móže uďát něco tak hlúpého. No jak říkám, mě sa to nelýbilo. ()
No, Jonathan Pryce předvedl kus opravdového herectví, Ian Holm byl jako vždy perfektní a Robert De Niro je ve svém štěku naprosto dokonalý v každé vteřině, v každém pohybu i grimase. Tolik k vyloženým kladům. Stylistika tohoto snímku se mi občas zamlouvala a podtrhovala atmosféru, jindy mi zase přišla jen zbytečně nadutá a okázalá. No a jinak nevím, co bych chválil, satira, nadhled i absurdita tu jsou, ale bohužel netnou do živého, protože vidět problém a ukazovat na něj prstem ještě není žádné umění, zvlášť, když se jedná o problém milionkrát odhalený a mnohem lépe zpracovaný, rozebraný a popsaný. Co si mám myslet o postavě Jil, o pitomých snech, přehršli karikatur, které jsou ale vesměs jedna jako druhá (v baráku se střílí, ale recepční nic nedělá a kouká se na to na obrazovce, i když mu před nosem létají kulky - zasměju se - ale pak se tam objeví uklízeč, který si taky hledí svého a já se ptám PROČ zase?!), nebo o názvu Brazil, to netuším. Tuším ale, že i kdybych v těchto čtyřech vlastnostech snímku, který se inspiruje Orwellem jak jen mu to autorská práva dovolí (rozumějte hraje si na Orwella), neviděl sebemenší problém, ta nuda by to vše stejně přebila. Ve víc jak dvou hodinách se toho sice uděje hodně, ale člověk má díky způsobu podání pocit, že neviděl nic než směsici narychlo poslepovaných obrázků. Ono se taky není čemu divit, když v celém filmu vlastně chybí nepřítel. Ne záporák, ale nepřítel celkově. Dokonce ani systém jako takový není nepřítelem, protože se proti němu nikdo, kromě jednoho opraváře a pár teroristů, ze ktetrých nevidíme nic než výbuchy, nebouří. /// Měl jsem hodně myšlenek, a dělalo mi problém vecpat to do souvislého komentáře, tak se mi to snad aspoň trochu povedlo. ()
Gilliam sa pochopiteľne vedome inšpiroval Orwellovým svetom, čo vidieť pri každom detaile a dokonca hlavná (i kladná) postava Sama Lowryho s náruživou zápalistosťou pripomína Winstona Smitha. Totalitné motívy a aparatúrne praktiky sú chirurgicky uhladené, príkazom stanovené pravidlá naviac vtesnal do trošku aristokraticky byrokratického sveta časovej perfídnosti, s výrazným alegorickým rukopisectvom a tak aj vysoko štylizačný svet (ktorý zväčša neobľubujem) mu zapadá do nepríjemne príjemného nazretia svetom človeka, ktorý aby sa tomuto niekedy vyhol, musí svet badať v takýchto obrazcoch, inak nami nepomôžu žiadne nepríjemné dystopické vízie. A samozrejme kvitujem, že miesto násilného vťahovania triednych nepriateľov tu Gilliam nabáda k systému participačnom, ktorý rozkladá svet túžob v zbabelý príklon nemej spoluúčasti, ktorá je pre odvážnych a statočných jedincov doslova peklom na zemi. ()
Představte si téměř,geniálního křížence Orwellovy 1984 a Kafkova Procesu,a jste doma. A pokud to uvidíte vícekrát,buďte si jisti,že ten song (dle kterého se tento film jmenuje),po každém z těch zkouknutí,nějakou dobu,nevyženete z hlavy. Je to až drobet děsivé. A přitom textově,je to takový kýč. Ale já mám na mysli,hl.hudební refrén. A nejděsivější není všemocný státní aparát,ani mouchy co padají do přístrojů a ničí tak obyčejným lidem jejich bezúhonné životy...Ó nenene. Nejděsivější (alespoň pro mě),byly a vždy budou staré dámy a jejich všezrůdně dopadající plastické operace. Zvláště,když se ke komplikaci přidá,další komplikace. Na tohle nemají ani všechny horory co jich je. Nebo,když v nóbl restauraci vybuchne bomba blízko vašeho stolu a personál promptně přinese paraván,aby vás nerušili zténající skoromtrvoly,hudebníci z jedné str.lehce očouzení,se oklepou a hrají dál. Mám totiž silný pocit,že tohle se už dnes klidně může stát. Když pominu andíky v Blade Runnerovi,tak v jak v BR,tak ve světě Brazilu,už nějakou dobu žijeme. Dobrou chuť. ()
Teď jsem to dokoukal a ještě vydýchávám tu poslední čtvrthodinku. Tak tomu se říká akce. Terry Gilliam strčil v závěru do kapsy celou trilogii Mission Impossible... I když, pravda, použil některé alternativní únikové cesty, aby celou honičku zdramatizoval... ;o) A Brazil jako celek? Cítil jsem, že právě tady se inspiroval Alex Proyas, když vymýšlel dokonale depresivní a temnou atmosféru pro Smrtihlava, o tom, že Minority Report by mohl být poctou tomuto filmu taky není sporu a dvě kapky toho geniálního montypythonovského humoru se tam taky vešly. Do toho zamíchejte dvě dějové roviny (snovou a skutečnou), přimíchejte desetkrát větší množství trubiček než si dokážete představit (všech možných barev a rozměrů), plus mínus pět kilometrů celofánové fólie a nechte to vařit po dobu 142 minut. 131 minut je taky dostatečných, ale director's cut je nevtíravý a tomuhle filmu samozřejmě sluší mnohonásobně víc. Je to ale pořádný úlet, pane Gilliama, viďte? [červen 2006] ()
Některé filmy opravdu nejsou pro mě. ()
vizuální orgie se vším všudy , ikdyž né asi pro každého !! Terry, můj oblíbenec svoji fantazii rozjel naplno , ale musím říct , že mám s toho trošku zamotanou šišku. Ale natočit něco takovýho...... klobouk dolů ()
WTF? Pre mňa prvý film, videný od Terryho Gilliama je veľkým sklamaním. Nechápem, o čo tam vlastne išlo a čo je horšie, strašne som sa nudil. Herci sú absolútne nezaujímaví a to aj Jonathan Pryce. Je mi tak trošku ľúto, že som to nedopozeral do konca, ale nedalo sa to, do polovice mi to úplne stačilo. A sám sa divím, aké nízke hodnotenie som dal, ale tento film nemá v sebe nič, čo by som ohodnotil aspoň jednou hviezdičkou. /9%/ ()
Hodně podivný film, který vám svým pojetím buď hodně sedne anebo nesedne vůbec. Terry Gilliam si vyhrál hlavně s vizuální stránkou, ale ono je třeba si uvědomit, že on je tam i skvělý příběh, skvělá kritika lidské společnosti a toho, jak fungujeme, respektive bychom fungovat mohli, ale neměli. Jonathana Pryce jsem ještě neviděl hrát lépe, sem se jeho herecké pojetí hodilo dokonale. ()
Brazil je pozoruhodný film i díky své scénografii založené na obludně pojaté architektuře mrakodrapů. Tato koncepce velmi zdařile vytváří dojem hloubek i dálek, širokého a hromadně zabydleného prostoru, v němž spektakulárně vybuchují neustále se množící exploze. Neméně sugestivně jsou vylíčeny také "retro-futuristické" technické vynálezy a infrastruktura - monitory počítačů jsou instalovány na starožitných psacích strojích, na úřadech funguje potrubní pošta, divoká změť rour a hadic uschovaných ve stěnách připomíná vyhřezlé vnitřnosti celého mocenského systému. Přitom absurdní vzhled i fungování těchto rekvizit a kulis je pro Gilliama neutuchajícím zdrojem pro vytváření neočekávaných komických efektů (kupříkladu policejní zásah začíná vždy proražením kruhového otvoru ve stropě, jímž se vzápětí spustí speciální komando; prověřovací přístroje napodobující kolébavé lidské oko, jsou až trapně směšné svojí nemotorností; v televizi se uvádějí komedie s bratry Marxovými atd.). Chování lidí z "lepší" společnosti se vyznačuje satirickou karikaturou hraničící až s nechutností (postarší dáma, která si kvůli mladistvému vzhledu nechává extrémně vytahovat lícní partie). Absurdní přemrštěností se vyznačují také propagační hesla sloužící totalitarismu ("Vzájemným podezíráním k lepší důvěře") - Terry Gilliam se ostatně nechal inspirovat autentickými plakátovými texty ze druhé světové války... Tvůrci filmu dle mého názoru odvedli výbornou práci. Názory se však mohou lišit stejně tak jako názory na většinu Gilliamovy produkce. někteří ho prostě slovy vynášejí do nebes, jinými je naopak zatracován. Vytvarníci a designeři zvládli vytvořit vizi budoucnosti v těch nejmenších detailech a nezapomněli složit holt i Křižníku Potěmkinovi (scéna na schodech). Kostyméři? Ti se dostatečně vyřádili na potrhlých modelech matky hlavního hrdiny (Klobouk ve tvaru dámské lodičky), stejně tak i na jeho surrealistických snech vyjadřující boj proti papírové mašinérii a těžce povrchní společnosti (Samuraj v jeho snech je odkaz na Kurosawovi samurajské filmy, které Gilliam obdivoval). Co řící na závěr? Snad bychom si mohli zanotovat v rytmu ústřední melodie ... "Brazil, Where hearts were entertained in June, We stood beneathan amber moon..." ()
jediné, co za něco stále byl herecký výkon Jonathana Pryce, jinak mě to přišlo jako totální fantasmagorie a směs všech možných žánrů dohromady.Suma sumárum, určitě už nikdy více.-) ()
Symbolické zobrazení společnosti totálně ovládané byrokracií. Některé postřehy, spíše anekdoty, jsem ocenil, ale jako celek dílo neobstojí ve srovnání s Orwellem či Kafkou. Není to koncentrovaný výluh, spíš jenom takové poškádlení. ()
Typicky znepokojivy Gilliam - i na zdanlive bezvyznamne banalite lidskeho zivota v pochybne spolecnosti budoucna se da udelat silny pribeh poukazujici na "bezchybny" aparat moci a bezvyznamnost jednotlivce v nem. Pro me je to nadcasovy film hodici se pro jakoukoli dobu kdekoli v emocialne vyspelem vesiru. Orwel by z tohoto kusu mel jiste velkou radost. ()
Hrozně depresivní a těžký film mistra obrazu a paranoie Terryho Gilliama. Snad žádný jiný režisér neumí tak dobře chodit a brouzdat v mozkových závitech, kde jsme se sami neodvážili vkročit. Výborně hraje Jonathan Pryce. Občas Kafka, občas Orwell, ale pořád Gilliam. Na poprvé film vstřebat nelze. ()
Fantasmagorická orgie, filmařsky vybroušená a geniálně zrežírovaná. Myslím, že víc ne třeba dodávat. ()
Dvě hodiny stále se opakujících absurdit, téměř nulový vývoj zápletky a prapodivný humor srážející temnou atmosféru. To jsou tři výtky, kvůli kterým se moje hodnocení ustálilo na průměrných třech hvězdách. Gilliam se tentokrát nechal unést přílišnou popisností (vše je podřízeno ústřední myšlence) a jeho vize se tím pádem utápí v monotónnosti. Za vydařenou část považuji finální dějství (trip, pointa), tam jsem měl konečně pocit, že sleduji něco mimořádného. 6/10 ()
O tom kam až může vést lidská představivost. Velmi působivé dílko, které se vymyká všemu a všem. 80% ()
Související novinky
Ridley Scott se vrací ke kořenům
Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (více)