Brazil
Brazil
Režie:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrají:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Blízká budoucnost blíže neurčené země. Už třináct let pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně tak jako na život v paranoiou prolezlém světě, vyznačujícím se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci. Možná že si každý člověk našel nějaký svůj osobní únik. Tak jako nesmělý úředník Sam Lowry, který se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, létá oblohou v andělském brnění a líbá nádhernou vílu. Probuzení je ovšem vždycky víc než tvrdé, návrat do reality přetěžký. Ale i v ní, byť je to neuvěřitelné, může člověka potkat kousíček naděje. Pro Sama je jí zjištění, že jeho vysněná víla skutečně existuje. Teď už jde jen o to ji znovu najít. Jenže to v hyperbyrokratizované společnosti nebude tak snadné... Černá komedie Brazil je po Žvahlavovi (1977) a Lupičích času (1981) třetím samostatným celovečerním filmem osobitého amerického výtvarníka a režiséra Terryho Gilliama. Deprimující a rafinovaně krutá podívaná se kvůli producentské opatrnosti společnosti Universal Pictures dočkala veřejné premiéry až téměř rok po svém dokončení. Snímek, inspirovaný Orwellovým románem "1984" (pracovní titul byl „1984 a 1/2"), v sobě kloubí satiru, parodii, fantaskní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy. Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na dva Oscary (za nejlepší původní scénář, a nejlepší výpravu a dekorace). (Česká televize)
(více)Recenze (558)
Celou dobu sledování jsem měl na film dost ambivaletní názor, až dokud nedošlo na "potěmkinovskou" schodovou scénu. Pak už to jede ráz na ráz. Ale vlastně celkově přimět diváka, aby pořád přemýšlel, odtahoval se, znovu se vracel, vychutnával momenty, nadával...to je hodně fajn. ()
Až děsivě aktuální... ()
,,Osobité, zvrácené, ztřeštěné." ()
Tak tohle je jeden z filmů, které formují filmové dějiny. Podle mnoha fanoušku nejlepší sci-fi film všech dob. Lze ho považovat za nezávislý - jinak by asi těžko vznikl takový, jaký je. Právě pro takovéto filmy kdysi vznikl přívlastek "kultovní" - který se dnes používá pro kdejakou blbost v rámci reklamní kampaně, takže z původního opravdového významu už nic nezbylo. ()
Členství Terry Gilliama v Mothy Pythonech je tady jasně čitelné a ku prospěchu, ale jinak má Brazil myslím blíž ke Kafkovy, než k Orwellovi, přestože nevyhnutelnost špatného konce je zde stejně jasná jako u románu 1984. Držíte Samovi palce, ale víte, že v momentě, kdy sejde na šikmou plochu si podepsal rozsudek smrti. V tom je tenhle film nejvydařenější. ()
Film o blízké budoucnosti, kde byrokracie a mechanizace dosáhne až absurdních rozměrů. Většinu filmu je vidět snaha tvůrců vytěžit z tohoto faktu co nejvíce vtipných situací. Někdy se to opravdu daří, ale někdy zase mi to spíš připadá až dětinsky trapné. ()
Abych pravdu řekl základní emoce, jež sem pocitoval při sledování tohoto filmu byla nuda. Jo je to tak sorry. Od Gilliama sem viděl nějaké ty MP a 12 opic(podle mě nejlepší sci-fi ever) a Strach a hnus, tak sem měl neobyčejně velké očekávání(podpořeno hodnocením na CSFD). Bohužel film mě zásadním způsobem zklamal. Možná (pravděpodobně) sem ho asi ani nepochopil:( ()
Mimoriadny film...ale Gilliamovi pri tomto kúsku neuškodilo trochu Spiebergovčiny...našťastie pri 12 opičkách to už napravil :) ()
Úžasně depresivní "komedie". ()
Abych rekla pravdu, zanru sci-fi prilis neholduji, ale Terry Gilliam me svym smyslem pro humor opet dostal. Jedine, co me mrzi, je ze ke konci film na sve vtipnosti ztraci. Libi se mi zpracovani a hromada napadu, jenjsem proste ke konci filmu mela problem udrzet pozornost. Pocit z toho mam rozporuplny a stale nevim co si o tom vsem mam myslet, ale uvidime zda mi dalsi shlednuti pomuze tuto otazku vyresit. ()
Původně sem chtěl dát 4 hvězdy, ale díky tomu konci, kterej byl absolutní nářez, musim dát 5. ()
Pre mňa BRAZIL znamená spomienku na časy, keď som ju prvýkrát zazrel. V tomto zvláštnom Orvelovskom svete ()
Pure Evil. ()
Jeden z mála filmů které jsem nedokoukal. Nuda nuda a zase nuda. Tento styl my prostě nesedí. A to mám jiné filmy od Gilliama rád. ()
naprostá ztráta času, hloupost, nedodívala jsem se do konce, ()
Nechtel bych psat objektivni kritiku na tento film. Zkratka Gilliamovy vize (ac dobre zpracovane) se me prilis nedotkly... ()
Šílené? Geniální?! ()
Absolutně nezapomenutelný snímek. Geniální herecký výkon představitele hlavní role a bezchybné vytvoření atmosféry strachu. Příběh plný groteskních scén, ze kterých mrazí. Dokázal mě vtáhnout do děje tak jako málokterý jiný film a ztotožnit se s hlavním hrdinou, kterému jsem fandil od začátku až do smutného konce. Na posledním místě chválím úžasnou scenérii. ()
Tento snímek natočil v polovině 80. let Angličan Terry Gilliam, který je nám znám především z kultovního komediálně – satirického uskupení Monthy Python. Odehrává se v blíže nespecifikované zemi v 20. století po Kristu. Na první pohled je vidět, že v ní vládne totalita. Vidíme zde, kam až by se mohla dostat země řízená byrokracií. Satiricky zde uzříme, jak se musí dodržovat sebemenší předpisy a nařízení. Je zde trestné tržní hospodářství. Hlavní hrdina si musí nechat udělat opravu od státem poslaných techniků, a když si nechá opravu vykonat od jiného, tak je za to trestán. Líbilo se mi propojení světa „našeho“ a snového. Sam (Jonathan Pryce) se ve snu zamiluje do dívky, která mu v bdělém stavu jako jakási zvláštní popelářka zachrání život. Po zbytek filmu se jí snaží chránit před krutým státním aparátem. Samotná instituce Ministerstvo informací nám ukazuje, že ve státě není něco v pořádku. Sam je typickým příkladem člověka, který se namočí do obrovského průšvihu drobným zaváháním. V tomto krutém totalitním systému mu nepomůže ani to, že má vysoce postavenou matku a stává se nepřítelem společnosti. Zvláštní postavou je Samova matka, která si udržuje „věčné mládí“ pravidelnými plastickými operacemi. Je zde parodován tento fenomén, který v době natáčení snímku začal rozkvétat. Příběh je vlastně komediálně zpracované orwellovské téma. Minimálně inspirací byla autorům známá kniha 1984. Zajímavá byla atmosféra filmu, kdy bylo z každého záběru cítit napětí totalitního režimu a paradoxnost, která k utopii patří. Líbí se mi, jak se monthy-pythonovský smysl pro humor dokázal přizpůsobit i utopickému žánru. Jsou zde vidět prvky jejich komiky, která i zde vychází ze satiry, ironie a parodie. Do filmu se mi nepodařilo ale úplně ponořit, přestože se mi líbil. Možná to bylo jeho délkou. Některé scény byly sice trochu roztahané, ale to byl podle mého názoru záměr autorů. Snímek nám přinesl varování, kam by se neměl demokratický stát dostat. ()
Slova nestačí...Vizionářský klenot... ()
Související novinky
Ridley Scott se vrací ke kořenům
Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (více)