Star Trek: Do neznáma

Právem se hřeší na dynamiku posádky, protože vztahy mezi postavami (a dle chemie i mezi jednotlivými herci) jsou díky veškerému špičkování a podporování tím hlavním. Zatímco první díl sázel na hledání vlastního já a druhý prohluboval vztahy, tentokrát Enterprise míří za epizodickým vesmírným dobrodružstvím, které po akčním infernu při prvním setkání s Krallem bohužel trochu usíná. Pro hlášku se naštěstí nejde daleko a obměna hybatelů děje vydatně prospívá, vždyť Scotty s McCoyem mají snad víc prostoru než v obou předchozích filmech, zatímco Uhura překvapivě ustupuje do pozadí. Nebýt ale dokonale gradovaného finiše, tak nevím, nevím. Jednotlivé linky se chvílemi lepí dohromady jen těžko, záporák až do odhalení své (byť očekávané) identity nemá kde sbírat body a až od chvíle, kdy se dostane do akce zaprášená motorka, začalo jít konečně zase o tu pravověrnou kosmickou jízdu se všemi slíbenými atrakcemi. Silnějších 70%, které ale paradoxně jako rozlučka se současnou podobou posádky fungují naprosto dokonale. (25.08.2016)

Tohle je dobrý směr, který více ctí seriály (důraz na kapitána, funkční postavy a jejich vzájemná interkace, dialogy, ...) a méně se snaží hrát na současné Hvězdné války. Nový Star trek nabízí především dostatek humoru, který se propojuje s ne ideálně odvyprávěným příběhem, ale Justin Lin Vás nenechá si to v kině uvědomit. To až cestou domů, když Vám opět zapínají mozkové závity, začnete vidět nedostatky v příběhu, jeho odvyprávění a chování některých postav. Přesto je tahle výprava velice zábavná. Kulisy občas (úmyslně) připomínají seriál a to především původní sérii. Postavy mají prostor a především Simon Pegg vypiloval několik vtipů do správné úrovně (radioaktivní náhrdelník, transportér, rýma). Kirk je díky dalšímu rozměru zajímavější a zbytek castingu nezaostává, i když pro mě stále vládne Karl Urban. Trochu líto mi přišlo (spoiler), že příběh i pointa jsou někdy až moc podobné předchozímu dílu (vždyť na kolik je Khan a Krull odlišný?). Mnozí také mohou v roji vidět prvek z Enderovy hry, která mi filmem trochu prostupuje... (konec spoileru) Přesto je to kvalitní pokračování, které je v mých očích méně vynucené jako Do temnoty a nabízí ten správný pocit z cest do nejvzdálenějších koutů vesmíru. PS: na Sofii Boutellu se budu i dál těšit! PPS: o kdy jsou facehugeři spíše headhugeři?:) (19.08.2016)

Dobré i špatné. Poslední extrémně natahovaná půlhodina tak strašně chce a vrší další a další atrakce, že se musíte začít ošívat trapnem. Zřejmě nějaká blockbusterová norma posledních let. Když už to má tak dobře napsané dialogy (Kostra je NEJLEPŠÍ), svůj unikátní queer moment (zřejmě jediná “demokratická” proklamace, kterou tu lze vzít s vážnou tváří) a člověk se sem tam i dost uchechtne, tak proč proboha musejí být všichni hrdinové nezranitelní, nesmrtelní a vůbec jak z tekutého železa. Chvílemi sem si připadal jak u vesmírné Bondovky na stereoidech. Na pravověrné trekkies slušná sabotáž. (18.08.2016)

Nenáročná, vizuálne prepracovaná jednorázovka, no v porovnaní s predchádzajúcimi Star Trekmi najslabšia. Príbehovo to bolo až moc fádne, bez zaujímavých zvratov, s málo napínavými situáciami a so slabším humorom ako obyčajne. Chcelo to aj zaujímavejšiu a akčnejšiu zápornú postavu. Na slušný dojem jedno pozretie stačí, druhá projekcia by u mňa jednu hviezdičku určite zobrala. 70/100 (26.11.2016)

Jako space opera je to spíše v ranku Marka Stonea než "zamyšleného" Star Treku (tam se to drží jen úvodní desetiminutovku), tempo je sice blockbusterově zběsilé a akce častá, jenže trestuhodně nepřehledná a tak to paradoxně nejlépe funguje jako nahláškovaná komedie, co se nebere vůbec vážně. A jde jí to k duhu. (17.08.2016)