Dítě číslo 44

Letecký pohled na čadící lokomotivu uhánějící do podzimu zbarvené české krajiny je stejně fajn jako velké množství šedivých tuzemských uliček, ve kterých se natáčelo. Jenže další -pro- se už hledají obtížně. Nejen v návalu velkých ambicí, ale hlavně z pohledu odvedené práce – a to špatně hned na několika frontách. Hraje se na náhodu, hodně se stříhalo, přitom se měl onen schizofrenní scénář spíš hodit do koše. Děj a motivace postav jsou v řadě případů v lepším případě nepochopitelné, jednotlivé scény se dramaturgicky rozpadají, jsou hloupé i směšné (pasovou kontrolou přes negramotného vojáka, parodie na ruský akcent), mnozí herci jsou nevhodně obsazení, Tom Hardy jen huhlá a dle mého znovu ukázal, že je coby hlavní herec přeceňovaný. A režisér Daniel Espinosa je tak trochu patlal. Přitom námět á la v socialistickém ráji zločin oficiálně neexistuje a inspirace zločiny skutečného sériového rostovského řezníka vypadaly slušně. Hlavním protivníkem našeho vyšetřovatele není magor, co ujíždí na malých klucích, ale státní aparát. Jenže tady jsem se nic nového o ovládání společnosti strachem nedozvěděl. Jako detektivka to nefunguje, jako psychologické drama také moc ne. Pokud mě někdo zaujal, tak zbabělý kariérista Joel Kinnaman. I když pokud by ve snímku jeho postava nebyla, asi by se tolik nestalo. A to vlastně platí i o celém filmu. Kdyby vůbec nevznikl, tak … (30.07.2015)

Tiše se obdivuji za to, že jsem to dokoukal. Film se snaží působit faktograficky, a to tak, že je to spíše zmatečné. Nicméně fakta jsou smyšlená a zkreslují krutou realitu. Film selhal jakožto popis historie, film selhal se svým zmateným, skákavým a místy více než nudným příběhem. Tom Hardy a jeho skvělá ruská angličtina se to všechno snaží zachránit, ale tentokrát to ani jeho ramena neunesou.. (28.09.2015)

Tak předně - knížku neznám a po tom, co jsem teď viděl, ani nechci. Skutečný příběh Čikatila znám odjinud, ve zfilmovaně formě především tady, takže mně ve vztahu k této tématice vůbec nevadí Smithův fantasmagor. Tímto vyjádřuji pochopení těch, jež se nasrali, protože se o Čikatilovi dozvěděli strasně málo, a to málo ještě byla fikce. No, proč teda dávám čtyřku, slysím jak se ptáte? Protože se Espinosovi podařil natočit snímek, který by mohl být reklamou na svinstva stalinismu. Já se tady nebudu zamýšlet a dohadovat s pseudokomoušema, jestli to tak bylo, nebo nebylo, některé sekvence filmu mně samotnému přišly účelové a předimenozované, ale podstatné je to, že se mně nejednou škaredě sevřel žaludek ze svinstev a pocitu bezmoci, přičemž to rozhodně nebylo z ubezdušených hošanů. Nedivím se, že to v Rusku zakázali, ono to asi jen podtrhuje moje předchozí věty. Hodnotím kladně za Hardyho, vykreslení doby, a pár syrových scén. Příběh se nedá brát vážně, ale tady mně to bylo jedno. 75% (26.07.2015)

Čirá schizofrenie na place a plátně, která pokud by neměla ďábelské bolševiky, atakovala by Angelínky Neposraného o nejambicióznější hollywoodské hovno vysrané na diváky za poslední kalendářní rok. Tomáš je klasicky čestný a Noomi klasicky hnusná, komouši jsou zlí, Gary už je Starýmuž i na herecké štěky, všude je parodie na politickou paranoiu a celý to nedává sebemenší smysl. Logika a dějová linie jsou znásilňovány do análu v mnohem větším měřítku než ty zavražděné děti, kdy největší padouch není pedofilní nekrofil a masový vrah, ale jakýsi bolševický kretén, který sebere Tomášovi místo, chce mu šukat manželku, umí se teleportovat na všechna důležitá místa a bez následků střílí kolegy z práce přímo ve své kanceláři za bílého (pracovního) dne. Autor předlohy, který se „inspiroval“ totálními režimy měl buďto nulový vliv na scénář, nebo měl v hlavě nasráno. Nejvíc má ale v hlavně nasráno scénárista a režisér tohoto braku, kde nedává smysl absolutně nic od doby, co Otužilý vytáhne nedobrovolně paty z Moskvy, aby vyřešil nejzapeklitější případ celé své kariéry, logiku vztahu s vlastní manželkou. To se mu bohužel nepodaří, ale skončí to všechno dobře, Tomáš se vrátí do práce, kde sice bude nadále notovat zkurvenému režimu, zatýkat imperialistické živly a držet hubu, ale to už se od každého kladného hrdiny v dnešní době přece očekává. 40% (27.07.2015)

Předlohu jsem nečetl, ale po zhlédnutí její filmové adaptace k ní moc důvěry nemám - kontrolka výskytu žánrových klišé zde bliká jak zběsilá. Suspendovaný policajt pátrající na vlastní pěst? Zlý nadřízený, který mu jde po krku? Vyšetřování řádění masového vraha? Nic, co bychom dávno neviděli stokrát jinde, jen s tím rozdílem, že děj je ze současné Ameriky přesunut do SSSR v 50. letech. Odtud mj. vyšší finanční náročnost takového natáčení v porovnání se snímky ze současnosti - penězi se zde jistě nešetřilo, ale věrohodnou iluzi sovětského prostředí se zde podle mě příliš vytvořit nepodařilo - pro člověka, který většinu lokací zná osobně, je zkrátka těžké v přítmí kinosálu najednou uvěřit, že se děj neodehrává v Rudolfinu, Národním muzeu, na Hlaváku, apod., ale v Moskvě 50. let (u zahraničních diváků toto asi logicky odpadá a film by na ně snad mohl působit více autenticky než na Čechy). Pokud jde o celkovou autenticitu snímku, k ní směřuje má největší výtka obecně - celý děj se odehrává v Rusku, všechny postavy nesou ruská jména, na zdech visí nápisy v azbuce, spousta postav mluví se silným ruským přízvukem (výborný Tom Hardy potvrdil pověst herce, který se na každou roli pečlivě připravuje), ale co je to všechno platné, když stejně všichni herci mluví anglicky. Na mě to prostě působí téměř komicky, když na sebe postavy s typicky ruskými jmény typu Vasilij, Alexej, Nina, Zina, Jelena apod. mluví anglicky a tváří se, jako by se nechumelilo. Pochopitelně chápu komerční aspekt věci, kvůli němuž je naprosto logické, že jde o film natočený v angličtině, ale za sebe nemám problém napsat, že toto je film, který měl být natočený v Rusku, s ruskými herci a v ruštině. Abych jen nekritizoval, na filmu se mi líbil vývoj vztahu mezi oběma manželi Děmidovými a pěkný závěr. Je tam i pár dalších momentů, kvůli kterým by člověk uvažoval, zda ještě jednu hvězdu nepřihodit, ale nakonec si nemůžu pomoct - ne že by to byl vyloženě průšvih, ale žádný zázrak to taky není. Když si člověk vzpomene, jak před necelými dvěma roky byla kvůli natáčení tohoto filmu docela dlouho výluka metra, o které s velkou chutí referovala všechna média jako o bezprecedentním narušení pražské MHD, a pak vidíte ve filmu scénu, kvůli které to celé bylo a která má sotva pár vteřin, musíte si nutně položit otázku, kterou by šlo vlastně vztáhnout na celý film jako takový: stál celý ten humbuk vůbec za to? (25.05.2015)