poster

Focus

  • USA

    Focus

  • Argentina

    Focus: Maestros de la estafa

  • Slovensko

    Focus

Komedie / Krimi / Drama / Romantický

USA / Argentina, 2015, 105 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • castor
    ***

    Já napálím tebe, ale ještě, než na to přijdeš, zjistím, že to samé jsi udělal i ty mě. A ještě mému bráchovi a pro jistotu i psovi. Pojďme klamat, pojďme okrádat. Přehlídka luxusu je solidní (člověk by si chtěl aspoň sáhnout), dialogy mezi nestárnoucím egomanem Willem Smithem a dravou Margot Robbie (na tu by si člověk taky rád sáhnul) nešustí papírem, scénář vše staví na nepředvídatelnosti, jednotlivé twisty divák zkousne a některé i dokonce výrazně ocení, poslední minuty už ale dřou, až to bolí. Ona nepevná půda pod nohama láká, tvůrci filmu si hrají, ale nepovažují diváky v sále za hňupy. A s nějakými morálními otázkami si samozřejmě hlavu nelámou. Dvojka Glenn Ficarra a John Requa natočila Bláznivou, zatracenou lásku, jejíž disk jsem si hned koupil, tady ho přenechám jiným. Tenhle vizuální náboj sice táhne, něco ke spokojenosti však chybí. Dialogy mezi Robbie a Adrianem Martinezem výborné. Oddechovka ano, žánrová klasika se z výsledku ale nestane. Silné tři, slabší čtyři!!(18.4.2015)

  • Slarque
    ***

    Will Smith a Margot Robbie jsou parádní dvojka a bylo mi trochu líto, že jí ke konci scénář hází klacky pod nohy. Ve snaze o další nesmyslné twisty se nějak ztratila věrohodnost a trochu i zábavnost. Nejspíš si teď budu dávat větší pozor na kapsáře (70%).(25.4.2015)

  • heyda
    ***

    Po všech stránkách průměrná podívaná. Zvraty ze začátku dobré, na konci už naprosto zcestné. Naštěstí byla ve filmu Margot Robbie, která má výstavní postavu, takže se dalo na co koukat až do závěrečných titulků. :) 50%(13.10.2015)

  • kulyk
    **

    Mezirasová Boný s Klajdem. V rukavičkách a nůďo. Čímž je myšleno nudná, ne nudistická. Takže tam Margotka courá maximálně tak v plavkách.(30.7.2015)

  • RedAK
    **

    Já jsem si svůj vlastní hocus Focus prožil loni a bylo to takřka identické dobrodružství, jako zažili tady paní #TuBychPrcalDoKadaku a pan #TenNegrZmuzuVcernem. Byl jsem se svým kamarádem na poznávacím zájezdu v Benátkách, protože jsme si řekli, že by bylo moc milé, kdyby si dva dobří přátelé zajeli na nějaký hezký romantický výlet. Vše probíhalo relativně hladce, já užasle obdivoval zaoblené partie německých turistek s hutnými kníry a pomalu jsme se tak doplazili na náměstí hříšného Marka. Když v tom našinec ze zadních řad, jehož tvář se v okamžiku kratším než krátkém přetransformovala z bezstarostného výrazu profesionálního mámvpičisty na výraz posraného semvpičisty, na celou kolonii zmatených Čechů zděšeně zahlásil: "Já nemám peněženku!". Na to má bryskní mysl rozeného humoristy a nejlepšího baviče z celé směny zametačů chodníků obce Jebákov nezapomněla promptně zareagovat slovy: "Já už mám čtyři!". Ačkoliv jsem očekával neutuchající salvy hysterického smíchu, spustilo to spíše masivní vlnu nevole a rozpačitých reakcí. Upocený delegát svými prsty o průměrné tloušťce tří Javořických klobás do sebe v mžiku pojmul celý řízek s chlebem včetně sáčku a cedulky oběd pro Drobka, rukama si podebral parovodní potrubí, aby si při svižném olympijském běhu náhodou nevyrazil zuby, a rychlostí postaršího hlemýždě na invalidním vozíku se vydal za mnou. Zatímco můj spolucestovatel se mému náramně vydařenému džouku smál tak burácivě, až si omylem vysál ze zubu plombu, ostatní turisté na mě střídavě házeli pohledy spíše vražedné, jako by se právě stala katastrofa horší než Osvětim, Pompeje a Thor 2 dohromady. O dvě doby ledové později, kdy se ke mně s vypětím všech sádelnatých přelivů konečně dopotácel Drobek, nastala velice dramatická situace! Nejdřív jsem tedy musel počkat, než popadne dech, popadne naštěstí obrazně, ač i to pro něj byla disciplína veskrze atletická, a odčerpá galony nově se tvořícího potu do místní kanalizace, ale pak to přišlo! Zlovolným, ba až nenávistným pohledem na mě upnul svůj démonický zrak, pak si ještě asi čtyřikrát odkašlal a rukávem svetru z Lidlu otřel orosené čelo, a pověděl: "To si děláte prdel, nebo jste jen idiot?!". Já se za svoji veselou povahu samozřejmě pokorně omluvil, protože ten buřt by se na mě jinak určitě vymrdal a já umím italsky jen "No puedo nada", což je mimochodem španělsky a španělsky neumím taky, takže jsem to raději neriskoval a se skupinou nebývale humorných Čechů a jedním debilem, který prkenici záhy nalezl na dně batohu, jsme šťastně pokračovali v cestě napříč malebnou historickou Venezií! No a to je všechno. U filmu jsem asi čtyřikrát usnul, poněvadž to byla nudná předvídatelná sračka, takže čtenářům, kteří čekali postřehy z filmu a dočetli se až sem, bych rád vzkázal pouze strohé a výstižné - NASRAT!(22.4.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace