Nádej
Hope
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef VanišHudba:
Jan NovákHrají:
Hana Hegerová, Rudolf Hrušínský, František Peterka, Otto Šimánek, Václav Neužil st., Ladislav Kazda, Pavel Spálený, Josef Koza, Josef Vondráček (více)Obsahy(1)
Syrový příběh líčí osudy dvou životních ztroskotanců, mravně nahlodaného alkoholika a prostitutky, kteří se po mnoha karambolech a ubližování sblíží... Pošmourné prostředí velkého průmyslového podniku, výborně souznějící s laděním příběhu, a vynikající herecké výkony činí z tohoto snínku pozoruhodnou výpověď i nyní. (oficiální text distributora)
Recenze (112)
O tom, ze kazdy by mal dostat sancu polepsit sa a nepremarnit svoj zivot. Uzasné, ze v sedo-ruzovom Ceskoslovensku smeli vzniknut aj taketo hodnotné filmy. Natocit takyto depresivny film o dvoch amoralnych odpadlikoch v casoch zuriveho budovania socializmu, ked sa vo filmoch ukazovali len komunusticke vitazstva, to urcite nebolo len tak. Kachyna svojich hrdinov nekára, nekádruje, len majstrovskym sposobom, mnohokrat bez pouzitia dialogov, citlivo rozprava ich pribeh. Pri takomto peknom filme nevadia ani inak otravné a neprirodzené postsynchrony. Velmi sa mi pacilo, ze film neskoncil socialistickym happyendom. Nádej pre Magdu je prave odchod nespolahliveho Lucina. Rudolf Hrusinsky bol Pán Herec a pan Kachyna Pán Reziser. P.S. Vobec si nemyslim, ze postava, ktoru hrala Hana Hegerova bola prostitutka. Bola to len osamotena zena zufalo hladajuca cit a lasku. Tučné tri. 74 % ()
Ke zdejším komentářům není mnoho co dodat, snad jen: kdyby se objevil nový Jan Procházka, to by byla paráda!!! ()
Pro mě docela zklamání.Hrušínský excelentní,Hegerová přesvědčivá,ale od tandemu Procházka - Kachyňa bych po zhlédnutí jiných jejich děl čekal víc než jen sociální drama o dvou ztroskotancích..65% ()
drsná realita socialismu, tedy spíše života obecně ()
Hrušínský skrátka nikdy nesklame... bol to pán herec a aj tento film rozhodne stojí za pozretie. Je to dôležité vnímať ako pokus o vykreslenie osudov jednoduchých ľudí, ktorí majú svojich démonov... ()
Tenhle film má dvě devizy: Rudolfa Hrušínskýho a úžasnou ponurou atmosféru, která tenhle film umocňuje. ()
Film pôsobí trocha rozvláčne, Hegerovej smiech mi pripadal prehnane výrazný a teda prehnane hraný, ale jej postava Magdy má v sebe určitú dôstojnosť a zároveň citlivosť. V Magde sa miešala nejaká bolesť z minulosti, ako nám bolo naznačené, spolu s túžbou po láske a citovom naplnení a zároveň strachom, že o túto lásku môže prísť. Opierala sa len o neurčitú nádej v lepšiu budúcnosť, v ktorú dúfala. Ignác, ktorému hovoria Lucin a ktorého Hrušinský zahral tradične výborne, už akoby stratil aj záujem v niečo dúfať a len sa potĺkal medzi alkoholom, zúfalým zháňaním peňazí, snahou nájsť sám seba a opakovanou beznádejou. Vidíme však, že sa na nič nehrá a nech robí čokoľvek zlé, nie je to v skutočnosti zlý človek, iba jednoducho nešťastný. Šedivé prostredie filmu, teda ten sneh, továreň, okolie, zasnežené strmé schody k Magdinmu bydlisku mi napodiv nepripadalo veľmi depresívne, skôr sa mi páčilo svojou chladnosťou. Nehovoriac o tom, že filmy 60 rokov majú svoju špecifickú atmosféru. Asi by som zmenila len tú hudbu znejúcu na začiatku a na konci, ktorá teda riadne pílila uši, ale to je vlastne tiež častou súčasťou filmov 60 rokov, zvlášť tých Československých. Práve záver filmu sa mi veľmi páčil a mala som pocit, akoby priam hmatateľne viselo vo vzduchu slovo, ktoré je aj názvom filmu- teda nádej. ()
"Špinavé" drama v noir stylu, odehrávající se v prostředí velkolomu, který se topí v prachu a bahně nejen skutečném, ale i morálním. Z Kachyňových filmů má Naděje tematicky i vizuálně asi nejblíže k Vánocům s Alžbětou. Oby filmy spojuje kromě jiného popis chudoby a důraz na nezakotvenost hlavních aktérů: Lucin probere Magdaléninu domácnost během pár minut a jeho vlastní svět se vejde do jednoho malého kufru, který je pořád někam odnášen a někde provizorně uschováván... O jejich minulosti se nedozvíme téměř nic a budoucnost je příliš vzdálená. Film rozhodně není jednorozměrně šedivý a cynický, odlehčující a poetické momenty jsou ovšem v ději rozesety jako izolované body a spíše ukryty v druhém plánu. Odvaha, s níž Kachyňa zobrazil autentické prostředí a osudy proletářských ztroskotanců, musela v roce 1963 šokovat a zůstává asi hlavní hodnotou filmu dodnes. ()
Silný syrový film s ponurou atmosférou a mistrovsky vykreslenou psychikou životem zkroušených lidí. Zpočátku pomalý rozjezd, kdy nevíte, co čekat, v průběhu se ale divák dostane do děje a s napětím čeká, jak se vše vyřeší. Kachyňa při obsazování hlavních postav - Lucina a Magdaleny snad nemohl vybrat lépe. ()
Absolútna dokonalosť. Žiarivý klenot presahujúci akýkoľvek čas . ()
Naděje. Všichni ji máme a zahazujeme ji, spoléháme na ni, ztrácíme jii, ale ona zde pořád je. Naději bych uměl přirovnat k ženě. Kachyňa ženy znal, myslím si, že o tom je ten film. Žena jako naděje na lepší život. Paní Hegerová vystihla naději věrohodně, láskyplně a věrně. ()
Smutná romance dvou životních ztroskotanců. (LFŠ 2023) ()
Související novinky
Noir Film Festival slaví 5. narozeniny
Cynismus Humphreyho Bogarta, šarm Roberta Mitchuma, křehkost Lizabeth Scott, rafinovanost Alfreda Hitchcocka, temné příběhy z Mexika, napínavé filmové jízdy noirovými vlaky a standard v podobě… (více)