Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Luděk Sobota, Marta Vančurová, Věra Ferbasová, Josef Dvořák, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Karel Novák, Václav Lohniský, Eva Fiedlerová, František Husák (více)Obsahy(1)
Pod námětem a scénářem komedie Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje! z roku 1974 najdeme poprvé jména oblíbené autorské dvojice Ladislav Smoljak – Zdeněk Svěrák. V té době už byli oba známí jako autoři zábavných rozhlasových pořadů, právě se připravovali na osmou sezónu stále populárnějšího Divadla Járy Cimrmana, v menších rolích se objevili i na filmovém plátně, ale svoje skutečné úspěchy měli tehdy ještě před sebou. Hlavním hrdinou jejich prvního filmového příběhu je nesmělý mládenec František Koudelka (L. Sobota), který uvěří tomu, že bude mít zaručený úspěch v životě, bude-li se řídit kondiciogramem, „vědecky“ sestaveným přehledem svých šťastných i kritických dní. Až po mnoha letech se dozví, že kondiciogram, podle kterého žil, byl určen jeho jmenovci. Mezitím však zažije hodně perné chvíle a neskutečná dobrodružství… Dnes již legendární komedie je jednou z nejlepších, které byly u nás v neveselých časech normalizace natočeny. Dala velkou příležitost komikům nové generace – skutečně úspěšný filmový start zde zahájili Josef Dvořák a Luděk Sobota – ten se na dlouhá léta etabloval do rolí nesmělých až přihlouplých mládenců. Úspěchu napomohl samozřejmě i vynikající scénář, který rozvíjí kaskádu komických situací, a rovněž skvělá režie, která nevynechala jedinou příležitost rozesmát diváka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (755)
Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš. Kdyby tato hláška platila doopravdy, tak by skoro celá republika byla v blázinci :-). Vzdyt je bere skoro kazdej a kdo rika, ze ne, tak je bere nejdele. Nezapomenutelna ceska klasika. Kazda treti veta se stala hlaskou. Je to jedna z nejlepších českých komedií o skromném hochovi, který jede z vesnice do mesta pracovat a ridi se kondiciogramem. Taky bych takovy kondiciogram bral, treba by mi pomohl, protoze jsem vecne pesimisticky a porad se mi to plni :-(. Jednoznacne nejlepsi film Ludka Soboty. ()
Jednoznačně jedna z nejlepších českých komedií. Teď již naprostá klasika a perfektní zdroj typicky českých hlášek. Luděk Sobota alias František je tu krásně praštěný a jeho neustálá závislost na kondiciogramu je propracovaná do nejmenšího detailu. Tahle komedie zkrátka nestárne... (teda mohla by: věčným opakováním v televizi, které mi už pěkně leze na mozek - díky němu je to jen za 3*) ()
Kdybych měl být zcela upřímný, tak by bylo moji povinností přiznat, že tento film je docela velká nuda. Já upřímný být chci, takže to tímto přiznávám. Ve filmu se mi zamlouvala pouze ta pasáž, kdy Luděk Sobota prožíval svoje šťastné dny. Dále byly úžasné role Ladislava Smoljaka a Václava Lohniského. Celkově vzato film zklamal a řadím ho k těm méně povedeným klasikám našich líbezných končin. Slabé 2*. Ale alespoň obdařil naši vlast o pár kultovních hlášek. ()
Zřejmě nejlepší film s Luďkem Sobotou jaký jsem s ním viděl. Já ho mám spíš zaškatulkovaného jako komika z různých show, ale tady si nevedl vůbec špatně. Vždy mě dokáže rozesmát hlavně svým hlasem a tím, že ze sebe dělá s prominutím debílka. A ani tady tomu nebylo jinak. Scénář mu byl doslova šitý na míru, nechybí spousta humorných situací ani nezapomenutelných hlášek (zvláště pak pasáže z blázince stojí za to) a Marta Vančurová byla okouzlující. Takže „kde je ten prďola co tu čepuje to pivo…“ ()
Hlášku s "prďolou" člověk zná, aniž by viděl film, z něhož pochází, což byl vlastně dosud i můj případ. Název filmu je hodně zavádějící - čekal jsem od něj před zhlédnutím upřímně něco úplně jiného. Scenáristicky je v tom hodně cítit rukopis dua Svěrák-Smoljak: Jde o vcelku jednoduchý příběh, ten však disponuje zajímavým prvotním nápadem, jenž odstartuje šílený kolotoč událostí. Luděk Sobota se do role nešikovného trouby opravdu hodil, takže mu člověk odpustil onen místy otravný herecký projev. Nejvíce mě pobavily scénky se psem Gregorem a panem Chocholouškem, který to neměl s Arnošty vůbec jednoduché. Slabší čtyři hvězdičky! ()
Galerie (13)
Zajímavosti (96)
- Nebude úplně náhoda, že se Miloň Čepelka objevil v malé roli japonského překladatele. Sám se totiž věnuje prastarému umění japonské poezie „haiku“. A věta z filmu, která později zlidověla, „Kolik třešní, tolik višní,“ je ukázkou takové formy japonské poezie. Japonsky by zněla takto: „Ikutsu no cherī, totemo ōku no sawācherī.“ (sator)
- Ve scéně, kdy František (Luděk Sobota) jede v Mustangu směrem na Konopiště po silnici, si lze všimnout ze záběru na celé auto, jak je špinavé, hlavně na poklicích disků. Poté, co se ptá, kudy na Konopiště, následuje záběr na zcela čisté auto. (Radza130)
- Pri písaní došlo k významnejšej zmene v scenári, ovplyvňujúcom režijnú a výtvarnú koncepciu filmu, vrátane rozšírenie niektorých scén. Za neskoré dodanie dodatkového plánu informujúce o týchto zmenách vedenia bola výrobná skupina filmu pokutovaná. [Zdroj] (Raccoon.city)
Reklama