Slaměný klobouk

Takové obsazení a výpravu aby člověk v jiných filmech pohledal. Hudba jako "z Adély". Zápletka tak zapletená, že ve chvíli, kdy film začne ztrácet tempo, vstoupí na scénu někdo, na koho už bychom málem zapomněli, jenže fraška života běží jako splašená herka...excelentní skvěle vybalancovaná a zahraná záležitost. A tak dlouho mi unikala...85% (10.12.2017)

Prostě mě to zase nebralo. Macourek s Lipským (nebo s Vorlíčkem) a přiblblá fraška: organičtější spojení snad nemůže být. Ale to jim nestačí, to by ještě bylo málo humor, oni tam musejí dodat aspoň zasekávající se krk (s patřičným zvukovým efektem). Co jsou platné skvěle pojaté typy všech zůčastněných herců, co je platné, že to běží v přesné formě, a že se to ke konci začne pěkně rozjíždět, když je to od samého začátku zase tak pitomé a nefunkční. Mohl bych dát dvě hvězdy, ale just dám jen jednu. Potěšil poručík Landovský (i když zrovna ten Lanďák tomu mohl dát víc), Kemr v nezvyklé poloze klasického domácího sluhy a milovnice kontroverzních umělců Růžičková. (05.08.2014)

Svého času jsem byl v divadle doslova sous-vide, ale nepamatuji si, že bych viděl něco aspoň z poloviny tak ztřeštěného, jako je Slamák. Na můj vkus to už bylo hodně. I situační komedie, přece může mít místa, kde dostane prostor vypointovaný vtip, nebo chytrý dialog. Zasmál jsem se o hodně míň, než bych kdy od filmu mých oblíbených tvůrců čekal. Vynahradil mi to snad jen úžas nad tím, kdo všechno v této zběsilosti hrál. Socialismus byl na prd, ale co se týče filmu, tak bylo divákovi nezřídka umožněno, vidět v jednom filmu koncentraci hereckého výkvětu té doby. A to i v čurdách, téměř nedůstojných věhlasu mnoha z nich. Filipovský, Lipsky, Sklenička... . I jejich zásluhou působí Slaměný klobouk kvalitnějším dojmem, než ve skutečnosti je. Škoda, že tentokrát z toho tvůrci nevykřesali podobně kultovní věc, jako byly třeba Čtyři vraždy stačí, drahoušku, nebo Limonádový Joe. (17.05.2023)

Taškařice kostýmní, divadelně-televizně stylová... ;o] . . . Filmek lehce rozverný, naštěstí na nic si nehrající, postavený hlavně na konverzačním humoru a rozpustilých kreacích tehdejší herecké elity. Jojo, kdeže ty časy starý jsou... - - - - - (Viděno párkrát během letu let na různých tv kanálech, hodnocení po repete 17.11.2011 na >slaměné jedničce< 1616., komentář zde suše jako šedesátý - 17.11.2011) (17.11.2011)

Obvyklý Lipského ansámbl tentokrát v trochu ukřičenější komedii, na níž je divadelní předloha až moc znát. To často není na škodu, ale tohle je přesně ten případ, kdy se převedení na filmové plátno zas až tak nepovedlo. Poněkud křečovitě působí i některé zbytečné vtipy - Kopeckého zasekávání krku, nedoslýchavý dědeček v podání Lipského (výtka je mířena směrem k postavě, nikoliv k hereckému ztvárnění) a nebo ta již zmíněná ukřičenost (především v podání Landovského, což možná také nebude ani tak chyba herecká jako spíš scénáristická a režisérská). Slaměnému klobouku se nedá upřít pár podařených zápichů, ale i tak film ničím nevystupuje z šedého průměru. (01.06.2020)