Objížďka

Naprosto nefunkční satira (a to i ta komunální). Vhodné leda jako historická pomůcka k poznání stavu dopravních komunikací a vozového parku v Československu šedesátých let...(i když těch ,,amerik" jistě jezdilo tolik jen po téhle filmové objížďce...) Navíc u filmu tak zkušeného režiséra, jakým byl Josef Mach, velmi překvapí, že formálně jde o dosti špatný film - zmatečný a necitlivý střih, který častokráte utne repliku či hudební podkres, špatně provedené stop-triky, či třeba některé herecké výkony. Ani se nechce věřit, že Objížďka byla natočena až v roce 1968, a ne o nějakých pět, šest let dříve, kam by tahle černobílá prvoplánová humoreska chronologicky patřila spíše (samozřejmě vyjma odvážných dobových erotických záběrů koupající se krásky, ty mohly přijít na filmové plátno teprve až v roce 1968). Zajímavá je také Machova obsese vypracovanou mužskou muskulaturou, kulturistů je tu skutečně přehršel, a neomezuje se jen na tento film, třeba ve Florenci 13:30 nechá diváka zase žasnout nad boxerskou figurou a muskulaturou Radka Brzobohatého (navíc všichni svalovci vždy marně dobývají neoblomné srdce pracující ženy...). Objížďka je skutečně zvláštní satirická ,,komedie". Snaha o značně prvoplánový humor za každou cenu prostě není důvodem k natočení celovečerního filmu (byť by v něm hráli herci jako pan Sovák) a tento byl právem víceméně zapomenut... (30.12.2011)

Československá komedie vyprávějící o tom, jak se změní život ve fiktivním městečku Květoliby pod Lipou poté, co je do této obce odkloněna silniční doprava z hlavní silnice. Diametrální navýšení provozu s sebou nese komplikace, z nichž se jako nejzávažnější problém ukázala stará památná lípa, symbol městečka, stojící ve středu náměstí, překážející v plynulosti dopravy. Ve snímku se objevuje mnoho známých hereckých osobností reprezentující jednotlivé postavy v městečku (starosta J. Sovák, jeho družka J. Hlaváčová, L. Munzar, pošťačka V. Chramostová, J. Bek, příslušník bezpečnosti J. Libíček či K. Fialová pověřená počítáním vozidel projíždějících přes město), avšak na kvalitu filmu a jeho zábavnost to mělo vliv pouze malý, neboť příběh filmu je velmi povrchní, či lépe řečeno vůbec neexistuje. Děj se totiž zabývá účinkem zvýšeného provozu ve městě na jednotlivé postavy, z čehož vznikaly často fádní a nezajímavé příběhy. Už úvodní mluvený projev vypravěče, tentokrát v podání M. Kopeckého, který byl častým jevem ve filmech v 60. letech, naznačil podprůměrnost snímku, neboť si nevybavuji film opatřený tímto mluveným, často zbytečným a nevhodným úvodem, který by snesl přísnější měřítka. Film v některých ohledech připomínal grotesku, k níž také nemám příliš vřelý vztah, největší slabina filmu však skutečně spočívá v nezajímavém ději. Zaujala mě nepřehlédnutelná postava M. Neděly, který se zabýval stříkáním vody z hadice na náměstí, a v závěru mě probudila z polospánku jeho šarvátka s taktéž urostlým J. Hlinomazem, chystajícím se pokácet onu lípu ve středu obce. Dále se ve snímku objevovaly méně výrazné postavy jako melancholický holič J. Skopeček, svalnatý řidič J. Višný, O. Velen, V. Hrubý či S. Budínová. Musím konstatovat, že dílo J. Macha, zkušeného režiséra s mnoha zajímavými a úspěšnými filmovými počiny na kontě, jednoznačně patří do skupiny podprůměrných filmů, což potvrzuje i skutečnost, že na tento film z konce 60. let, kdy bylo natočeno obrovské množství kvalitních filmů, se po právu zapomnělo. (12.04.2024)

Zapomenutá česká satira, která víc než-li svým příběhem zaujme neuvěřitelnou plejádou českých elitních herců.Jelikož ovšem k smrti nesnáším černobílý film a hlavně ten český, něco na filmu bude, protože mě dokázal zaujmout a pobavit, i přesto že jsem seděl v kuchyni a dělal bramborovej salát, měl jsem špinavý ruce a tudíž jsem to nemohl přepnout :) 55%. (22.12.2012)

Obsahem otravně hloupoučká nekomunikativní komunálně-satirická slátanina a navíc formou ryze řemeslně a v postprodukci neskutečně odbytý film, d.m.s.n. jedna z nejhorších materií naší kinematografie ze >šedesátek< , kdy snad ještě mohla být trošku naděje... Krize žánru i řemesla z krizového roku, měl jsem mocné nutkání na odpad, ale nakonec to zachránily ty (na naše malé české poměry té doby) exkluzivní (byť některé už obstarožní) západní auťáky, ba i nějaká ta >amerika< se objevila! Hotový autosalon tehdy uplynulého desetiletí... °-/ - - - - - (Poprvé viděno 29.12.2011 na >objeté jebničce< , hodnocení 115., otrávený komentář zde jako třináctý - 30.12.2011) (30.12.2011)

Méně je někdy více aneb J. Mach peče dortík ala pejsek a kočička. Film má v sobě několik cest, kterými se mohl ubírat, ovšem než si stačí vybrat, je po všem. Krátkometrážní groteska s němými scénami, prokládaná pokusem o tehdejší byrokratickou satiru či soukromý příběh jedné nudistky, která objevuje, a také ukazuje, své ženské zbraně. Skrze tento mini příběh lze také cítit příjemnou šedesátkovou atmosféru, např. s partou kytarových rebelů, hrajících na ulici. Nebo přehlídka dobové módy mladých holčin, kterých je tu dost. Stejně jako herců, jejichž obsazení zaručuje velmi slušné výkony. Individuálních příběhů se zde rozjede více, nicméně ujedou bez možnosti dokončení, hudební doprovod není moc a scénář celkově nafouknutý. Kdyby si režisér vybral jedno ze zmíněných pojetí snímku, dopadl by celkově lépe (možná i u zdejších, přemoudřelých vtipálků) (29.03.2014)