Predátor

Predátor - mimozemský dredař s neobvyklým šatníkem a vášnivý lovec se smyslem pro fair play. Takže docela sympaťák, bohužel měl tu smůlu, že si pro svoje honácké rejdy zvolil zrovna tu džungli, v níž ve stejný čas operoval Terminátor se svojí ultra drsnou jednotkou. Tu se mu sice ještě podařilo zlikvidovat, a to hlavně za přispění chameleonské kamufláže, ale byl to právě Arnold Černýnegr, který mu nedal svou lebku zadarmo. Ten nakonec upustil od armádního výcviku a osvojil si techniku pravěkých lovců, s níž se mimozemskému nimrodovi stal vyrovnaným soupeřem. Závěrečný souboj tak připomněl souboj titánů. Stromy, šutry, bahno a samozřejmě pěstní férovka, po níž se plazil i slavný Conan, z dvojice se však ukázal jako ten vychcanější. Sranda tím ale úplně neskončila. Predátorův brácha se totiž pár let poté vrátil, aby se za něj pomstil dalšímu černému negrovi, tentokrát seržantovi Murtaughovi. (31.03.2016)

Atmosfera je napata a husta od uvodnych tituliek az po uplny koniec.Stale mate pocit, ze ON je niekde nablizku.Hudba vyzenie vas adrenalin na maximalnu moznu mieru. Arnoldove hlasky s neopakovatelnym rakusackym prizvukom nestratia na originalite ani za 100 rokov:) a scena "ako sa rube les" vojde do zlatej siene kinematografie. Ked som to videl asi 5x krat ako maly fagan bolo to za 6*, ked som to videl teraz ako velky:) je to za 4*, logicky mi z toho vychadza cista 5*. (23.03.2004)

Naprostá klasika žánru. Nezbytná věc pro každého fanouška Arnolda. Nadčasové dílo prověřené časem. I po tolika letech nebylo lepší akční sci-fi natočeno (s vyjímkou Terminátora). Ten fešák co se kryje džunglí je opravdu hustej. A elitní jednotka nemá taktéž slabé místo. U mě je to jasných 5 bodů. PS: Kdo nemá rád Predátora nemá rád život:) 110% (07.09.2006)

Prostě a jasně řečeno: K posrání dokonalé. Když jsem si Predátora po delší době celého zopakoval, uvědomil jsem si, že patří do té hrdé smetánky mnou milovaných filmových děl, z nichž bych nevyjmul a ani do nich nepřidal jedno jediné okénko. Bez debat nejchlapáčtější snímek historie, kde tvrdí hoši nejprve ostře rozdávají, aby deklamovali svou neohroženost, a následně dostávají na hubu způsobem, jaký bych nepřál snad ani rakovinové buňce na mých nejcitlivějších tělních aparátech. A zakončeno nejvíce strhujícím soubojem jeden proti jednomu, kde člověk tváří v tvář skutečnému monstru přijímá jeho pravidla a coby lovec z dávných časů se zcela upíná na podmínky okolní divoké přírody. Bad Ass Arnold jako tradičně bezkonkurenční, ale tady byli největšími hvězdami určitě Alan Silvestri, jehož soundtrack je nepřekonatelným ztělesněním napětí a konfrontace s tajemným zlem, a režisér McTiernan, který vystřelil celý příběh bez jediného klopýtnutí a zinscenoval tolik kultovních okamžiků, že žádné pokračování už nebude mít šanci tenhle originál překonat (ze všech vypichuji scénu hromadné "přestřelky" s neviditelným nepřítelem, která je pro mě jednou z nejzábavnějších z celých osmdesátých let - tu mohu vidět pětkrát denně, ale Arnoldův výraz při minutové střelbě do prázdna mě nikdy neomrzí). 100% (26.08.2011)

Hudba jak z pera Arama Chačaturjana, ale když k tomu přidáte džungli, všelijak zbarvený Khméry, tajemného zabijáka z kosmu a partičku testosteronových vojenských gum, dostanete story, které vezme za srdce každého kluka. Právem se to stalo kultem a předlohou mnohých pokračování a nástaveb, kombinací a zpracování v dalších mediích (např. komiks, PC hra). Tehdy poprvé, v postokomunistickém kině Alfa (dříve Karpinsk, a kolují dohady, že v určitém mezidobí se dokonce jmenovalo Čalfa), mě sebrala ta atmosféra neviditelného nebezpečí, kterému podlehnou i ti nejostřejší chlapi planety s Mr. Universe v čele. Protože jsem do té doby viděl pouze Kauza Králík a Zítra to roztočíme, drahoušku, byl jsem plně paralyzován a ani raději nemrkal, abych nepřišel ani o jeden bombastický záběr. Dodnes v suchých letních obdobích prakticky nevidím. U finálního souboje člověk vs. predátor jsem už jen mírně fibriloval v extázi, v jaké takový kluk může být. Kdykoliv si Predátora pustím, obklopí mě jakési fluidum obrovské nostalgie a takové to pálení na břiše, jako když se zamiluješ. Mnozí ten pocit určitě znají. Hrdě si tento snímek dávám do topky, abych mohl světu vykřičet svou lásku. (16.05.2013)