Predátor

I pronesl onehdy mladý retardant pištivým hlasem: bafte mě! Pak usadil se v kinosál, vnořil úd svůj do nádoby s tepelně upravenou kukuřicí a počal mocně bzdít. I opona se rozevřela, jas elektrických svic pohasl a započaly se díti věci věru zvláštní. Rakouský mistr sportu přizval několik schopných jedinců na výlet do hájů exotických, by tam dobro a lásku šířili, byť spíše za pomoci meče světského než slovem Božím. Protivník pak, jak z hlubin pekla vzešlý, šálil nezemskými šalbami hrdinův zrak, krvácel v barvách reflexních a v štrozoku měl pro moment prohry i nukleární kejkle ukryty. Náš nedovyvinutý jedinec nechal sanici svou poklesnout..... Ok, pár drobnůstek bych mohl uvést na pravou díru. Kinosál byl ve skutečnosti olezlý autobus z roku neplakej, do něhož ruka porevolučního podnikavce nainstalovala video a dvě úzkoúhlé tesly. Já, místo abych držel všech pět palců vítězným disidentům, aby si to tu pěkně poladili k obrazu svému a tak, lozil snad šest dní za sebou na Pridejtra do zmíněného kulturního ráje a chcandil blahem. O pár měsíců později jsem kvality dabéra, který namluvil veškeré postavy svým monotónním hlasem, ocenil i při prvním radostném skouknutí německého fekál porna (při již neveřejné produkci). Jo a popcorn jsem neměl, žvýkal jsem langoše a zapíjel broňou! (17.09.2012)

Predátor je po Vetřelci (1-3) a Věci třetí nejkvalitnější film v subžánru, kde nepřátelští emzáci kosí na izolovaném místě (vesmírná loď/polární stanice/podmořská stanice…moc možností už nezbývá) skupinu do různé úrovně militantních a ozbrojených obětí. Byť se námětem jedná o béčko, zpracování je po všech stránkách tak moc dobré, že film obstojí i dnes a právem je kultem. Základem je scénář, který neurazí a pak obdivuhodně suveréní režie Johna McTierana, který zvládne obstojně natočit akční přepadení vesnice či napínavé souboj muže proti predátorovi a to tak, že se bavíte i přesto, že jedinou kulisou je džungle. (14.06.2012)

RETRO Potřebujeme ty nejlepší. Proto jsi tady…. Po letech jsem se vrátil do časů, kdy se s Predátorem ještě nerval Vetřelec, ale Arnold. A je to příjemné ohlédnutí. Spolu s Komandem bych to viděl na základ dobrého akčního filmu. Hustý ,,béčkový“ hlášky a Predátorův ohňostroj na závěr – P A R Á D A! P.S. dřív bych dal ****, dnes dávám 5. (19.07.2005)

Další z akčních klasik, na které (nejen) mnozí mí vrstevníci vyrůstali a já ji (samozřejmě) neviděl (tudíž opět nejsem „obětí“ nostalgie jako mnozí jiní a dívám se na film střízlivě). Predátor mě pozitivně překvapil. Jeho sci-fi složka je docela dost vymakaná (tedy na konec 80. let), jistě za to může více než slušná technická stránka, kvalitní efekty a samozřejmě svoje dělají i masky/kostýmy (tedy celá propracovaná postava Predátora). Jeho thrillerová (místy až lehce hororová) tvář funguje možná vůbec nejdokonaleji na celém filmu, tolik vhodně dávkovaného napětí jsem opravdu nečekal (čemuž nahrává i známá pravda o tom, že nejvíce se zpravidla bojíme toho, co nevidíme). O něco hůře je na tom akční stránka filmu. Do chvíle, než postřelí Dutche, je to vcelku paráda, pak je však samozřejmě Arnie bez ohledu na zranění stále ve formě a běhá jako kamzík (na což jsem se ale už tak nějak před projekcí připravil a vlastně mě svým způsobem mile překvapilo, že na to došlo poprvé až necelou půlhodinku před koncem). Co mě však poněkud zarazilo, bylo množství chyb ve filmu (nepramenících z akce jako takové). Na to, že to bylo moje první zhlédnutí, jsem si všiml (bez účelu hledat je) většiny z těch ve zdejších Zajímavostech, a to jsem si o nich četl až po projekci. Možná budu za rejpala, ale tohle je podle mě naprosto zbytečná nedůslednost, takové odfláknutí, které kazí jinak velmi dobrý dojem (třeba taková rozstřelená X kompletní hlava vážně nebyla nutná). Na druhou stranu, další z příjemných překvapení byl humor (teda, mám mysli ten záměrný, čekal jsem totiž jeho nechtěnou verzi), některé hlášky opravdu pobavily. Sečteno a podtrženo, slušné 4* (a dát si dát si víc záležet na detailech, mohlo to být ještě lepší). „Jsi raněnej. Vykrvácíš!“ – „Nemám čas krvácet!“ (21.11.2014)

Hudba jak z pera Arama Chačaturjana, ale když k tomu přidáte džungli, všelijak zbarvený Khméry, tajemného zabijáka z kosmu a partičku testosteronových vojenských gum, dostanete story, které vezme za srdce každého kluka. Právem se to stalo kultem a předlohou mnohých pokračování a nástaveb, kombinací a zpracování v dalších mediích (např. komiks, PC hra). Tehdy poprvé, v postokomunistickém kině Alfa (dříve Karpinsk, a kolují dohady, že v určitém mezidobí se dokonce jmenovalo Čalfa), mě sebrala ta atmosféra neviditelného nebezpečí, kterému podlehnou i ti nejostřejší chlapi planety s Mr. Universe v čele. Protože jsem do té doby viděl pouze Kauza Králík a Zítra to roztočíme, drahoušku, byl jsem plně paralyzován a ani raději nemrkal, abych nepřišel ani o jeden bombastický záběr. Dodnes v suchých letních obdobích prakticky nevidím. U finálního souboje člověk vs. predátor jsem už jen mírně fibriloval v extázi, v jaké takový kluk může být. Kdykoliv si Predátora pustím, obklopí mě jakési fluidum obrovské nostalgie a takové to pálení na břiše, jako když se zamiluješ. Mnozí ten pocit určitě znají. Hrdě si tento snímek dávám do topky, abych mohl světu vykřičet svou lásku. (16.05.2013)