Predátor

John McTiernan skvěle vykresluje strach z neznámého nebezpečí. I scéna zmasakrování tábora, ač mě moc nebere,, tu má své místo - divák je překvapený, že i taková banda supermanů, která si hravě poradí s přesilou žoldáků, se musí sklonit před tajemným zlem. A závěr - Arnold s prostředky lovce doby kamenné bojující proti silnějšímu predátorovi - je lahůdka. Společně s Barbarem Conanem nejlepší Arnoldův film. (15.07.2002)

Herci, hlášky, džungle, soundtrack, Predátor a Arnold dělají z tohohle filmu jeden z nejlepších akčňáků. I po třicátém zhlédnutí film neztratil ani špetku svého kouzla a řadí se mezi nesmrtelné, které mohu vidět stále a stále dokola. Výborný původní dabing a tak tuhle kultovku hodnotím nekompromisně 5 hvězdičky... (20.02.2006)

Výtečný akční film se sci-fi příměsí. McTiernan dokazuje, že není jen otráveným rutinérem, ale že si umí akci pěkně užít. Velmi se mi zamlouvá práce s kamerou v první části filmu, kdy jsou naši krásní a svalnatí hrdinové špehováni (výborně je užito termografických záběrů a nájezdů kamery, které působí velmi stísněným dojmem). Atmosféra hloučku žoldáku, z nichž se stává lovná zvěř uprostřed pralesa, je bezchybně dusná a přesvědčivá. Těžko soudit, zda absence hereckých výkonů je na škodu, protože některé Arnoldovy grimasy prostě patří do zlatého fondu hereckého antitalentu a tak nějak se spolupodílejí na kultovnosti snímku. Akční filmy nemám rád, ale tenhle jsem si namoutěkotě užil... (12.05.2004)

Příběh natolik známý, že asi nemá cenu se o něm blíže rozepisovat. Pro mě vynikající sci-fi akce, modelový film pro celou řadu napodobitelů. Džungle je vynikajícím, tajemným a nebezpečným prostředím, zcela srovnatelným s krajinou cizí planety či rozsáhlými prostory Nostromo. Na žádné velké povídání není čas. Zběsilý úprk pralesem nabírá na obrátkách a krátké chvilky oddechu jsou vpodstatě čekáním na blížící se smrt. Predátor je děsivý, bez masky i s ní ( s ní je děsivější). Film odstartoval sérii comicsů v nakladatelství Dark Horse, kde se postupně predátor dostává do střetu s vetřelci, terminátorem, Robocopem, ale třeba i Batmanem. (23.08.2010)

Hudba jak z pera Arama Chačaturjana, ale když k tomu přidáte džungli, všelijak zbarvený Khméry, tajemného zabijáka z kosmu a partičku testosteronových vojenských gum, dostanete story, které vezme za srdce každého kluka. Právem se to stalo kultem a předlohou mnohých pokračování a nástaveb, kombinací a zpracování v dalších mediích (např. komiks, PC hra). Tehdy poprvé, v postokomunistickém kině Alfa (dříve Karpinsk, a kolují dohady, že v určitém mezidobí se dokonce jmenovalo Čalfa), mě sebrala ta atmosféra neviditelného nebezpečí, kterému podlehnou i ti nejostřejší chlapi planety s Mr. Universe v čele. Protože jsem do té doby viděl pouze Kauza Králík a Zítra to roztočíme, drahoušku, byl jsem plně paralyzován a ani raději nemrkal, abych nepřišel ani o jeden bombastický záběr. Dodnes v suchých letních obdobích prakticky nevidím. U finálního souboje člověk vs. predátor jsem už jen mírně fibriloval v extázi, v jaké takový kluk může být. Kdykoliv si Predátora pustím, obklopí mě jakési fluidum obrovské nostalgie a takové to pálení na břiše, jako když se zamiluješ. Mnozí ten pocit určitě znají. Hrdě si tento snímek dávám do topky, abych mohl světu vykřičet svou lásku. (16.05.2013)