Babie leto
Autumn Spring
Režie:
Vladimír MichálekScénář:
Jiří HubačKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrají:
Vlastimil Brodský, Stella Zázvorková, Stanislav Zindulka, Ondřej Vetchý, Petra Špalková, Jiří Lábus, Zita Kabátová, Kateřina Pindejová, Lubomír Kostelka (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Tragikomický příběh mladého pětasedmdesátníka, věčného snílka, pábitele a recesisty (V. Brodský), který na rozdíl od své milované, ustarané maželky (S. Zázvorková), se odmítá smířit s údělem rezignujícího stáří a žije svůj život jako nikdy nekončící výzvu, v níž každý den se pro něho stává báječnou příležitostí k novému dobrodružství. Spolu se svým věrným a oddaným kamarádem z operety přenáší divadelní role do života a splňuje si tak své nesplněné sny. Vystupuje jako emeritní člen Metropolitní operety, který kupuje zámky, jako revizor, horolezec a dobrodinec. V řadě vděčných komických situací, plných jemného i černého humoru, válčí s manželkou o svou bezstarostnost a nezávislost, s níž vždy znova dokazuje, co je to UMĚNÍ ŽÍT. Tento film o přátelství, lásce a neumírání je věnován Vlastimilu Brodskému. (Česká televize)
(více)Recenze (347)
Velice lidský film, který diváka dojímá, ale citově nevydírá. Pomáhá vcítit se do pocitů lidí, o kterých je společnost přesvědčena, že už patří do starého železa, ikdyž oni sami se tak ještě necítí. Před všemi 3 hlavními protagonisty smekám klobouk, opravdu výborné herecké výkony (ale dobrá byla i menší role Zity Kabátové), dále se mi moc líbila hudba a samozřejmě mě oslovilo poselství/hlavní myšlenka filmu. Ikdyž je Babí léto ve své podstatě docela depresivní, kvůli tomu konci z něj mám dobrý pocit. Pro mě 5* záležitost, na kterou se v budoucnu znovu rád podívám. ()
SMRT. STÁŘÍ. ČEKÁNÍ NA SMRT. To vše dohromady je velmi "ožehavé". Filmařsky ani tak ne, jako komerčně. Ovšem V.Michálek zvolil způsob pojetí, před kterým je třeba smeknout. Staří, lze prožít různě, ale pokud se toho dožiju (moc tomu díky usilovné péči šéfa, partnerky, tchýně a dětí nevěřím), tak tenhle film dává naprosto nádherný vzor, jak jej prožít... S noblesou, humorem a nadhledem! Bravo Pane Brodský! Bravo Pane Zindulko! Bravo Paní Stello! .......... slovy klasika:"raději chcípnout, jen neztratit GLANC!" .... Krásný, opravdu krásný film ()
Na pána Brodského by som sa dokázal dívať a pozerať stále. Neskutočne ukľudňujúci a príjemne stráviteľný výkon, ktorý akoby išiel priamo z jeho osoby. Krásna bodka v hereckom aj ozajstnom živote. Film je skutočne očarujúci, mal som z neho úžasne hrejivý pocit pri srdci. Jednoducho podaný dej s obrovským príbehom priamo zo života. Ničím nesfalšovaný, trpko usmievavý, vtipne dramatický ale dojemný. Dávno som hercom tak neveril ako v tomto prípade hlavným hviezdičkám, ktoré sú na veľkú škodu už tam hore. 100%. ()
Vlastimilené rozloučení. ()
Prečítal som si komentáre a len sa pridávam - film o tom,že ani staroba nemusí byť tak veľmi na hovno. Záleží samozrejme na vnútornom založení. Dôstojná herecká rozlúčka vynikajúceho českého herca Vlastimila Brodského. Len s jedným si dovolím nesúhlasiť. Tento film nemá zlý, či priemerný scenár. Život dôchodcov totiž neposkytuje veľa zápletiek, dramatických dobrodružstiev a rýchlo sa mihotajúcich obrazov. Michálek len prispôsobil plynutie deja pomalšiemu tempu života, chôdze a konania starých ľudí. Myslenie môže ostať veľmi svieže a prístupné radosti zo života aj vo vysokom veku. ()
Velice krásný film o staří a problémech (někdy i radostech), s ním spojených. A také poslední film dalšího českého velikána PANA herce Vlastimila Brodského. ()
Úsmevno trpký život v období jesene. ()
Neskutečně krásný film. Vlastimil Brodský ve své asi životní a bohužel určitě poslední roli. Vladimír Michálek na co šáhne, to je perla. Nádhera. Moc často se mi nestává, abych na nějaký film koukal celou dobu s otevřenou pusou v nepopsatelně nádherném stavu. Dovolím si říct, jeden z nejhezčích českých filmů vůbec. ()
Vladimír Michálek mi už raz dych vyrazil. A to svojim snímkom "Je treba zabiť Sekala", ktorý dodnes považujem za najlepší novodobý český film. A druhý krát sa mu to podarilo "Babím letom". Bravúrne spracovaná téma jesene ľudského života. Stella Zázvorková a Vlastimil Brodský tu herecky doslova excelujú. Tento film dnes už možno označiť ako labutiu pieseň obrovského umelca, pána Brodského. Krásne sa s nami rozlúčil. **** ()
herecký koncert starej gardy.velmi velmi vydarený ()
Konvenčně natočený film s mnoha velmi silnými (rozhovory mezi Brodským a Zindulkou) i silně iritujícími okamžiky (herecký projev paní soudkyně). ()
Prekrasny a citlivy film, plny inteligentniho humoru pana Brodskeho, ktery pohladi po dusi. Pro me je dukazem, ze kdyz se chce, porad umime natocit skvele filmy. ()
Stáří je bezesporu velmi citlivé téma, ale přece jen jsem čekala, že "Babí léto" bude natočeno s větším humorem a menší mírou deprimující trpkosti. Mám ráda S. Zázvorkovou a zbožňuji V. Brodského, uznávám jejich herecké výkony v tomto filmu (a vůbec v celé jejich bohaté kariéře), V. Michálek je solidní režisér, nicméně tohle tísnivě melancholické drama mě uvrhlo akorát do blbé nálady a navzdory zdejším nadšeným ohlasům se nemůžu donutit k vyššímu hodnocení. Jistě, nepostrádalo to moudrost a realismus... asi jsem prostě divná, vnímala jsem snahu o vtipnost a pozitivnost, mělo to však na mě úplně opačný účinek. Pro koho byl vlastně tento film natočen? Rovnou vynechme děti... Já to viděla ve 25 letech se svou 50-letou mamkou, dívali se i moji 75-letí prarodiče. Tři generace a nelíbilo se to ani jedné, nejvíce zklamaní byli právě ti nejstarší. Z mého hlediska mírný nadprůměr, který mě z valné části neoslovil, jsem holt necitlivý balvan: na téma vyrovnávání se stářím mi mnohem víc sedly Svěrákovy "Vratné lahve". 60% ()
Zaverecna role psana Brodskemu na telo je dosti kvalitnim snimkem o starnuti, ktere muze byt zabavne, ale i obcas starostlive. Film plny humoru a nadsazky se v ceske kinematografii jen vyjima. Tohle mistr opravdu zvladnul na jednicku! ()
Jedny z posledních filmových rolí dvou našich hereckých velikánů. Krásný příběh o stáří a nejen o něm. Jeden z posledních velkých českých filmů.! ()
Fakt krásný a dojemný příběh, který už tak brzy po svém vzniku ztratil oba hlavní představitele :: (( ()
Jako na jaře probouzí se příroda, tak i v člověku počne probublávat pramínek života počínající dětstvím. Jaro střídá léto, pro někoho nejkrásnější roční období, které považuje většina z nás za nejúžasnější část života. Z dítěte se stává dospělý člověk, jenž musí čelit radostem a strastem, které mu byly postaveny do cesty. Všechno ale jednou končí, a proto jak čas plyne, léto překlene podzim, známý pro svou nevlídnou náruč. Nezmínila jsem však jednu část roku…babí léto. Stejně jako to chodí v přírodě a v babím létě rozkvétají poslední květiny, tak i lidská duše přijímá poslední zbytky paprsků. Tragikomický příběh o stáří, se kterým se hlavní hrdina Fanda odmítá smířit. Bojuje proti stereotypu, naplňuje své sny, zkrátka se pokouší navrátit do let raného mládí. Proč ne? Vždyť koho by bavilo věčné stěžování si na život, čekání na smrt, které je tak depresivní. Aneb staří jsme natolik, nakolik se cítíme, a proto mi byla postava Fandy obzvláště sympatická. Ve filmu se prolínají špičkové herecké výkony postavené především na Vlastimilu Brodském a Stele Zázvorkové, jejichž filmový vztah mne dokonale odzbrojil. To dokonalé soužití, pochopení, obrovská míra tolerance, která je pro úspěšný vztah hodně důležitá a vlastně i zvyk jednoho na druhého…Jak je možné, aby se tolik odlišní lidé milovali po celý život? On s věčným optimismem, ona úplný opak. Po partnerské krizi se Fanda naprosto změní, snaží se vyhovět manželčiným požadavkům, proto ztrácí elán, chuť do života a vše mu začíná být lhostejné. Nic ho netěší, jen tupě zírá z okna… Žena záhy zjistí, že ho miluje takového, jaký je. Dojemné vyprávění dvou starých lidí, který otevřel dvířka do mého nitra. ()
Velmi smutná a zatraceně vtipná komedie! Vlastimil Brodský nás ve své poslední roli ohromuje jako živelný stařík, který odmítá čekat na smrt a chce „žít jak žít se má“ a se svým kumpánem Stanislavem Zindulkou využívá důchodcovké imunity k dětinským hrám a žertům. Michálek natočil opravdu lidský, dojemný a milý film a složil obrovskou poklonu starým lidem! ()
80% ()
Velký epilog mimořádného herce, který si Bróďa, jak mu říkali všichni jeho přátelé ze všech generací, s nimiž se dostal kdy do kontaktu, říkali, nepochybně zasloužil. Takřka vždy, když v polistopadové kinematografii hraného filmu zavadíme o skutečnou kvalitu, děje se tak proto, že pod projektem i realizací jsou podepsána stará známá jména. Zdůrazňuji to proto, že to v žádném případě není důvod k radosti; dýchavičné má být totiž stáří, nikoliv mládí, které - podle stále antikvovanější představy - se má vyznačovat křídly a rozletem. Nosný námět - v této souvislosti se nemůže nevybavit např. ROMEO A JULIE NA KONCI LISTOPADU či LÁSKA JAKO TRÁM - má v našem prostředí už svou důstojnou tradici a vynikající předchůdce. Hubačova i Michálkova úloha tím byly značně ztíženy. Přesto zásluhou mimořádného hereckého tria Brodský, Zázvorková, Zindulka, jemuž skvěle sekundovali jejich další kolegové - za všechny bych uvedl Vetchého a Špalkovou, která zde hraje jednu ze svých vůbec nejlepších filmových rolí - vzniklo silné, nosné dílo, která v mnoha ohledech vyznívá - i pro velmi zasvěceného diváka - jako oslava kreativního ne mužství - zde je to jaksi samozřejmé a rozumí se to samo sebou - ale ženství. A to ženství ne dychtivého, mladého, dívčího v rozpuku let, ale zralého, vlastně na konci své cesty. Žalostný nechtěný triumf domnělé ksantipy, která je v hloubi svého srdce vším možným, jen ne tím, čím navenek působí, způsobí v něžném milujícím srdci staré ženy přímo palácový převrat. Doposud zdánlivě přízemní tvor vylézá - protože skutečně, krví svého srdce i mozku, celou houbkou citu i rozumu, miluje svého stále klukovského manžela - ze své životní ulity a oddaně se dává všanc blouznivě šíleným kreacím věčně mladého partnera. A mládne s ním. Charakteristiky dalších postav třebaže film spíše dokreslujících než prohlubujících, jsou rovněž jadrné a vícerozměrové. Syn Ondřeje Vetchého opakuje pábitelství svého nestárnoucího otce ve svých poněkud přemnožených manželstvích, v nichž dosud nestačil zcela dospět; starý druh Eda, věrný průvodce Františkova (Brodského) života, se pohybuje na úrovni asi nejlepšího Zindulkova výstupu jeho umělecké dráhy na stříbrném plátně i modravé obrazovce - seriálu VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE; mistrovsky svůj nesnadný part zvládla i legenda stříbrného plátna Zita Kabátová z generace prvorepublikových krásek třicátých let. Optimismus, který z LÉTA milostivě babího vyvěrá snad v každém záběru, nutí připomenout i Michálkovu mediálně poněkud "upozaděnou" režii. Je paradoxní, že ze seniorského kvartetu dnes žijí dva - ten nejmladší a ta nejstarší. Jakoby to potvrzovalo a utvrzovalo oprávněnost Hubačova základního záměru - oslavy moudrého, vědoucího stáří, které si nic neulehčuje a právě proto také nic nevzdává. Stará pravda, kterou vyjádřil již Marcus Tullius Cicero ve svém proslulém dialogu O STÁŘÍ, ve svém novém rouchu k nám přistupuje osvěžena, omlazena, nestárnoucí. Ne jako Elena Makropulos, ale jako bohyně Lada donekonečna rozhazující svůj věnec pučících květů lučních, polních i lesních do světa svých milovaných lidí. () (méně) (více)