If a Thousand Clarinets
Obsahy(1)
Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý…). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet… Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (181)
Jsem v šoku z toho, jak Klarinety zestárly. Některé písničky i scénky pořád atmosférické, ale ta vetchá dějová kostřička, na kterou jsou navěšené, ta násilně roubovaná a v závěru dokonale na hlavu postavená protiválečnost, ty bezzubé náznaky politické satiry, to rozpačité herectví (s čestnou výjimkou Brodského zlého klauna), to přebíjení subtilní semaforské poetiky malou českou snahou o velkou světovou estrádu… A to jsem to jako kluk bezmezně miloval. ()
Je zvláštní, že k nikomu z komentujících nedorazila Suchého poctivá slova o tom, že i Semafor, pokud měl přežít a jezdit na zahraniční zájezdy, musel čas od času udělat režimu úlitbu. Právě ona jsou ale klíčem k pochopení toho, proč se v tomto případě určitě nenarodil muzikál s pomyslným velkým M a film je vysvětlitelný jako řada kultivovaných kabaretních skečů (většina tvorby Semaforu má ovšem právě tento ráz). Obnovení práv smyslovosti a radosti ze života, jak lze počátek šedesátých let nejlépe charakterizovat, by ostatně ani víc nesneslo. Třicátá léta se nekonala, tíživost prvních poválečných ohlasů i přídělové ekonomiky pominula a mnoho lidí, kteří se v padesátých letech z nejrůznějších důvodů dostaly na index, se začalo vracet a smělo znovu tvořit (jen o vlas se do republiky mohla k tvorbě dostat např. i Adina Mandlová, mám-li věřit spolehlivosti zpráv, které rozhodně nejsou z první ruky). Ducha má film i tak dost, "držkovou", kterou dostává vyčpělý vojenský dril té doby, také nelze podcenit a pacifistický motiv, ztělesněný útlým hereckým mužstvím Jiřího Menzela, rovněž není bez půvabu. Jakoby mimochodem v pověstném druhém nebo třetím plánu film zachycuje první příznaky znovu se rodícího českého show businessu (obchodu podívanou v doslovném českém překladu). Připočteme-li k tomu skvělý orchestr, špičkové zpěváky nejen té doby (mihne se tu i Rudolf Cortés), vynikající herce, nevidíme důvod, proč by se Tereze Jany Brejchové ta úžasná show z kasáren neměla vydařit. Vždyť ... sestra do něj kopla a míč udělal hopla ... a náhle zmizel. Poslední záběr filmu snad, ale jiskřivá hravost a muzikálnost KLARINETŮ nikoliv. Přesto, že pro některé z nás, ty nejmladší (nikoliv jejich vinou) by film potřeboval odborné uvedení s dost obsáhlou historickou pasáží. Ale tak už to chodí. Když se na to lidské dopuštění dívám dnes, nemohu se ubránit dojetí při pohledu na tu velkou generaci a její dospělé skotačení. ()
Ján Roháč nenatočil moc celovečerných filmov ( točil TV filmy ). Tento film patrí medzi klasické dielo českého muzikálu. Je postavené na obrovskej popularite Suchého a Šlitra a ich pesničiek. Vo filme vidíme aj krásnu Janu Brejchovú, ktorá bola v tých rokoch európska hviezda. Táto hudobná komédia o kasárňach v ktorých sa zmenili zbrane na hudobné nástroje zanechala veľa krásnych piesní, ktoré možno počuť do dnes ( Tereza, Babeta ). Je dosť zaujímavé, že v sedemdesiatych rokoch sa u nás tento film hrával len vo filmovom klube. Asi preto, lebo sú v ňom perfektne vykreslený velitelia našej armády. Film hodnotím 65%. ()
Postaveno na velmi originálním nápadu. Ten se mi líbil. Změnu zbraní v hudební nástroje jsem nečekala. Hodně jednuduchý děj. Taky proč něco zbytečně zamotávat. Písničky jsou skvelé i po letech. Nic ze svého kouzla neztratily. Tolik hvězd se snad neobjevilo ani v později natočeném Trháku. Pouštím si jako příjemnou vzpomínku, když je venku pekelně hnusně. ()
Skvělá prezentace špičky naší popkultury. Všichni zpěváci zde vystupující jsou dávno legendami. Takhle silnou sestavu už se nepodařilo nikdy zopakovat. Je tu několik opravdu fenomenálních výstupů, které by v dnešní době zvládl z našich sólistů asi málokdo. Nemohu nejmenovat duet JE NEBEZPEČNÉ DOTÝKAT SE HVĚZD. Samotný příběh nic úžasného. Choreografie, ve své době pěkná, je v dobách dnešního taneční drilu podprůměr. Menzel před kamerou klasicky tragickej. Z celého filmu ale čiší velké nadšení všech zúčastněných, kteří si byli vědomi toho, že dělají něco výjimečného, něco co tu do té doby nikdy nebylo. Netřeba říkat, že soudruhům to ani trochu nevonělo a přáli si, aby film propadl, k čemuž šířili i nepodložené pomluvy. Diváci se zachovali přesně, jak soudruzi nechtěli, a není se co divit. I my se tak můžeme těšit z tohoto kulturního a dnes již archivního klenotu české populární hudby. 74% ()
Galerie (17)
Zajímavosti (29)
- Film měl být dvojdílný, nakonec se však muselo krátit. (hippyman)
- V době uvedení filmu do kin jej recenzenti podrobili nemilosrdné kritice. „Za posledních deset let nebyl žádný film tak důkladně a jednomyslně ztrhán,“ povzdechl si režisér Ján Roháč. (raininface)
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)
Reklama