Tajemství Ocelového města

Vizuálně zajímavá výprava založena na kontrastu mezi krásnou Fortunou a průmyslovým Ocelovým městem, speciálně Ocelové město mi občas připomínalo moji rodnou "černou" Ostravu. Výborný výkon především pana Vinkláře v roli hlavního záporáka prof.Januse. O něco slabší druhá půlka filmu. Ukázka: http://www.sms.cz/film/tajemstvi_oceloveho_mesta/ukazka (09.02.2009)

Oceňuji, že se Rážovi podařilo s minimem prostředků navodit tísnivou atmosféru průmyslového kolosu 19. století. Fortuna naproti tomu není představena vůbec, což vytváří zvláštní kontrast. Podobné je to se vším ostatním. Postavy se často ztrácejí, některé, kdyby nebyly, také se nic nestane. A právě tato polovičatost, občasné zlomy ve vyprávění a celkový dojem televizní inscenace, byť dobově relativně nadprůměné, pro mne celý film sune směrem k průměru. (06.06.2015)

S ohledem na dobu vzniku slušná podívaná. Když jsem byl malý kluk, tak Verne byl pro mne ve spojitosti s knížkou nebo filmem obvykle kouzelnou jízdenkou do světa fantazie k tajemným dobrodružstvím. Neboť jeho romány vždycky přišly s něčím zajímavým. Jeho příběhy obvykle brázdily vlny všech moří a ve vědeckofantastické literatuře byl prostě mého dětství naprostá jednička. K jeho knihám se vracím už jen s nostalgickým pohledem a starou zaprášenou vazbu s obrázkem Julia Vernea očima jen pohladím. Ostatně měl velkou představivost a uměl tehdy předpovědět spousty věcí. No ale vrátím se k filmu. Musím se přiznat, že pomalu s přibývajícím věkem ztratilo toto zpracování příběhu už to kouzlo dětského pohledu. Přesto je to film, který jistě stojí i dnes za vidění. (02.01.2020)

Tyhle filmové adaptace verneovek mám nesmírně ráda. Tajemství ocelového města mě odmalička děsilo. Drama jak stuhou vyšité z toho nejjemnějšího hedvábí. O Honzíka Potměšilů jsem měla vždycky děsný strach a ty nervy, jestli to stihne, jestli si ho někdo všimne! Skvělý Josef Vinklář, jenž se mi ve své roli chtivého profesora pokaždé zosobnil jako čisté zlo bez špetky lidskosti. To celé výborně doplňuje Fišerova hudba, podkreslující depresivní náladu napínavého děje. (14.06.2015)

Protože převod verneovek na plátno má u nás velkou a úspěšnou tradici, přistupoval jsem k "Ocelovému městu" s nadějí, která nakonec příliš uspokojena nebyla; možná proto, že ani sám Verne "opsanému příběhu" příliš nedůvěřoval: Město postavené pro válku se zničí ve snaze zničit město postavené pro mír. V principu by se měly zničit obě, protože žádná výhradně mírová zem nemůže vedle výhradně uchvatitelské země existovat. (07.02.2021)