Tajemství Ocelového města

Demokratické a antimilitantní smýšlení proti holomrázové centralizaci moci, aneb agent Hanzlík z Hobitína na dobrodružno-záchranné akci v industriálním Mordoru zbrojaře Vinkláře.. Varhany L.Fišera sice kouzlí ponurost dovedně, nicméně když Verne, tak Zeman, protože autor literární předlohy i sám vědeckofantastický žánr si zaslouží vtisknout půvab. Závěrečné selhání "Tlusté Berty" názorně ukázalo, že žádné velikášství by se nemělo předimenzovat.. (16.10.2012)

Holomráz!!! Nezapomenutelná ruka Josefa Vinkláře, která trčí v mrazivém oparu. Ludvík Ráža navázal na Zemanova díla a zfilmoval Tajemství ocelového města velmi věrohodně. Obrovskou práci vytvořil architekt Vladimír Labský, který se hodně přiblížil Verneovské fantazii. Že byl Jules Verne veliký vizionář netřeba zmiňovat, situace, která se odehrává v příběhu platí snad pro dnešní dobu nejvíce. Herecké obsazení dokonalé, Jaromír Hanzlík ve své dvojroli je parádní. Hudbu Luboše Fišera netřeba komentovat, dělá opět hrůzostrašnou atmosféru. Téměř hororová scéna je, když po havárii hlavice střely v Ocelovém městě vynášejí z hospody zmrzlé mrtvoly. Spolu s filmem Poslední propadne peklu je Tajemství ocelového města nejlepším počinem mého oblíbeného osobitého režiséra Ludvíka Ráži. Doporučuji knihu "Jako když rukou mávneš aneb Život režiséra a režisér očima svých přátel", ve které pan režisér vypráví neuvěřitelné historky ze svého života, který celý zasvětil filmu a televizi. (12.02.2018)

Nedávno mi při prohlídce bohaté knihovny prarodičů padl zrak na Ocelové Město od Julese Vernea. Nešlo odolat, navíc ta předmluva jakéhosi dobového stranicky uvědomělého pisálka z roku 1954 byla naprosto úžasným způsobem k popukání. Po přečtení nijak obsáhlého dílka musím konstatovat, že ač klasické, neobstálo by filmové zpracování tohoto románu tak skvělým způsobem jako se díky panu Rážovi stalo, pokud by se jako režisér držel předlohy věrněji - jen díky režii a atmosféře se Tajemství Ocelového Města mohlo stát (jak se po těch pětadvaceti letech od vzniku zdá) nadčasovým dílkem, a to i navzdory svému až příliš haluzovitému scénáři. I dnešním dětem má co nabídnout, i když se asi z filmu nebudou klepat tak jako minulé generace. Zasloužených 80%. (14.02.2007)

Verneovka. Příběh o dobru a zlu, a kdo čemu slouží. Pěkná pohádka o snaze podmanit si druhé město, silou a mocí, město, kde žije plno láskyplných lidí, kteří nechtějí zbrojit, neb jsou uvědomělejší, než ten, kdo chce zbrojit a vidět vše v troskách, aby tam pak mohl vládnout. Technika selže, dobří lidé zvítězí. (25.09.2010)

Oceňuji, že se Rážovi podařilo s minimem prostředků navodit tísnivou atmosféru průmyslového kolosu 19. století. Fortuna naproti tomu není představena vůbec, což vytváří zvláštní kontrast. Podobné je to se vším ostatním. Postavy se často ztrácejí, některé, kdyby nebyly, také se nic nestane. A právě tato polovičatost, občasné zlomy ve vyprávění a celkový dojem televizní inscenace, byť dobově relativně nadprůměné, pro mne celý film sune směrem k průměru. (06.06.2015)