Tajemství Ocelového města

Doslova lahůdkový film, jehož nadčasovou myšlenku překonávají jen výborné herecké výkony. Předloha nepatří mezi mistrova nejlepší díla. Verne byl skvělý vypravěč dobrodružných příběhů, ale nijak výjimečný filosof, nebo futurolog. Obraz budoucího bipolárního světa, a boj mezi totalitním zlem a demokratickým dobrem vystihl správně, ale nedokázal mu dát dostatečnou hloubku. Tento nedostatek film napravil. Tajemství Ocelového města je na svou dobu až provokativní. Divím se že tehdejší cenzura dovolila tuhle kritiku autokratického centralizovaného státu vůbec zfilmovat. Televizní zpracování a kulisové záběry nevadí, právě naopak. Poselství je tím ještě silnější. Škoda jen lehce pozměněného konce, ten originální se mi líbil víc. (02.03.2013)

Výborně vystavěné drama u něhož jsem překvapen, že vzniklo v éře komunismu, neboť celé Ocelové město připomíná atmosférou i vzhledem krutou stalinistickou éru 50. let. Herecky se zde exceluje na výbornou. Jaromír Hanzlík ve své dvojroli září jako slunce na obloze. A ostatní osazenstvo, včetně dětských herců mu skvěle sekunduje. Skutečně jedna z těch lepších adaptací děl Julese Vernea, která díky absenci speciálních efektů ani tolik nezestárla. Velký palec nahoru. 80% (02.03.2020)

Dobrodružný sci-fi film natočený podľa literárnej predlohy francúzskeho spisovateľa Julesa Vernea. Nie je to tak vizuálne pôsobivé ako diela Karla Zemana, ale aj Ludvíkovi Rážovi sa podarilo dobre spracovať danú tému. Kredit tohto snímku naviac výrazne zvyšuje celá plejáda prvotriedných českých hercov, ktorí sa tam objavili. *** (29.10.2008)

Dnes už se lze jen stěží domnívat, jakými cestami by se ubírala životní dráha francouzského spisovatele, dramatika a zakladatele vědecko-fantastické literatury (pro níž se později ujala zkratka sci-fi) Julese Verna, kdyby se jej, ještě coby pouhého tajemníka pařížského Théatre lyrique, neujal sám Alexander Dumas starší. Pod jeho dohledem a částečně i vlivem vzniká nejprve několik dramatických prací, jejichž úspěch se bohužel pohybuje v mizivých procentech a proto zkouší zaujmout jinde a jinak. I když podle vlastních slov toužil napsat tzv. "román o vědě" pro dospělé, mimořádná a dodnes přetrvávající obliba jeho fantastických dobrodružných příběhů autorovo přání do jisté míry simulují, neboť nejvýraznějším motivem zde zůstávají nadčasově vkomponované, v té době zatím neexistující technické vynálezy, jejichž zhmotnění se ovšem uskutečnilo během první a druhé světové války. Tuto reflexi beze zbytku naplňuje román Ocelové město, původně reagující na zdrcující porážku francouzské armády pruským vojskem roku 1870, ale díky nepoučitelnosti lidstva je jeho děj aplikovatelný bez přísného časového umístění do jakékoli historické epochy světových dějin (hrůzným vyplněním budiž svržení atomové bomby na japonské město Hirošima v závěru druhé světové války). Filmově - televizní koprodukce pod vedením režiséra Ludvíka Ráži vtiskla celému dílu neopakovatelnou atmosféru a mistrovským způsobem využívá smazatelnou hranici fikce a reality, ozvláštněnou dětským pohledem na probíhající události. Nepominutelnou složkou filmu jsou samozřejmě herecké kreace, zejména Jaromír Hanzlík dokázal bravurně odlišit charakterovou polaritu své dvojrole a překvapivě vyrovnaný výkon tu podává tehdy dvanáctiletý Jan Potměšil, ale pochvalu lze udělit i ostatním (fascinující Vinklář, atypicky obsazený Růžek, Kostka, Bláha, Somr, Čepek, Řanda, Medvecká, Tomáš Holý). Verneovo dílo lze v širších souvislostech pokládat za vůbec nejranější předpověď katastrofického zneužití rodícího se technického i vědeckého pokroku, což ostatně o několik desítek let později blíže specifikoval Karel Čapek ve svých utopistických vizích (jež se nakonec ukázaly jako ne zcela utopistické). Nechť zůstane tento pomyslně vztyčený prst varovnaným signálem pro budoucí generace, kterým by znemožnil opakovaně se dopouštět chyb minulosti. (31.07.2010)

Taky patřím mezi lidi, kteří mají velkou slabost pro "Zemanovky" a "Verneovky". Ovšem tohle podání Ludvíka Ráži nedosahuje kvalit Karla Zemana, byť je to pořád dobré. Dobré je však průměr a nemohu hodnotit lépe. Překvapivé je naprosto hvězdné obsazení, byť i do rolí statistů či vyložených štěků.... například Jiří Kodet neřekne ani slovo, v záběru je pár vteřin a pouze kouří.. V tomhle snímku se snad ukázali všichni, kdo v té době patřili k české herecké špičce :) což je velmi milé. (21.10.2009)