Lotrando a Zubejda

"Mladej pane, aspoň si dáme do nosu, ne ?! Tak nedáme !! Dostaneme.." ;) Dost by mě zajímalo, jak by tahle pohádková Hodina zpěvu dopadla v režijních rukou právě mladýho Lotranda.. Tady se přes skvostné dialogy a výtečné melodie tak trochu hraje bizár Smyczcem na Svěrák.. Křečovitý až ochotnický humor bohužel podpořený nezřídka zoufalými (ne)herci se Sypalem či Gerendášem na čele.. (12.08.2016)

Filmové inspirace Karlem Čapkem jsou povedené, když se podaří obrazem a náladou navodit omamnou a vzletnou hravost důmyslně poskládaných textů. Zdeněk Svěrák dokázal k námětu přidat lepší část ze své kultivované rozvernosti a výsledkem je laskavá dětská pohádka, která svým humorným nadhledem pobaví i dospělé. Za uši tahá pouze občasný výchovně moralistický tón a až zbytečně vysvětluje pointy. Katarzní očista má sama o sobě dostatečně inspirující výchovný charakter. Hlavní postavou rozverné pohádky je mladý Lotrando (příjemný Jiří Strach), neschopný pokračovatel rodinné živnosti, citlivý a vzdělaný dobrák a mladík v tužbě a otevřenosti životu. Hlavní ženskou postavou je orientální princezna Zubejda (zajímavá Barbora Seidlová) v melancholické apatii bez ducha a přijatelné budoucnosti. Důležitou postavou je drvoštěp Drnec (dobrý Pavel Zedníček), mentor a Lotrandův zasvěcovatel do života a jeho řádu. Mezi výrazné postavy sarkastického humoru patří český cestovatel a obchodní zástupce jablonecké bižuterie Lustig (příjemný Arnošt Goldflam), obávaný loupežník starý Lotrando (příjemný Jiří Pecha), jeho oddaný loupežník Vincek (sympatický Jiří Lábus), starostlivý sultán Solimán (dobrý Marián Labuda st.) a jeho první muž Hálí (dobrý Miroslav Táborský), hledající spásnou záchranu. Z dalších rolí: moudrá chůva Zubejdy a znovunalezená Lotrandova matka La Mad alias Madla (sympatická Ljuba Krbová), Hálího poslušní podřízení Bélí (Ladislav Gerendáš) a Zélí (Jaroslav Sypal), ostražitý pantáta převor (Josef Karlík), Lotrandova náhradní Maceška (Jaroslava Kretschmerová), či Drncova pracovitá manželka (Naďa Konvalinková). Pohádka je radostná a optimistická. Humorný nadhled pobaví a zpříjemní čas. (27.01.2017)

„Mladej pane, aspoň, aspoň si dáme do nosu! Nedáme…dostaneme.“ Tato pohádka si hledala cestu k mému srdci o něco déle než jiné, ale definitivně jsem podlehl. Fungující humor, lehká satira, milé hrátky s jazykem, naprosto skvělá Uhlířova hudba (Pod dubem; Nám se stalo něco překrásného; Řízni, řízni; Lotr intelektuál; Mniši atd.) a jako v každé správné pohádce samozřejmě nechybí láska a nějaké to ponaučení, které tu však ani trochu neotravuje. Rovněž výborný byl casting, mým favoritem byl Pechův arciloupežník, jenž se na scéně sice zase tak moc dlouho neohřál, ale zdařile ho vystřídali jiní, včetně mladého páru (Strachovo ucho umí diváka pobavit samo o sobě) a příjemného bonusu v podobě hned několika epizodních roliček pro cimrmanology (a Svěráka alespoň jakožto vypravěče). A finále je opravdu hezké, samozřejmě i díky titulní písničce, která člověku hraje v hlavě ještě dlouho po zhlédnutí. Kvůli těm pár hlušším místům to vidím na slabší, ale přesto plný počet. „Takových peněz! Kde ste to jen sebral, dobrý muži?“ – „Kde se dalo, pantáto Převore, kde se dalo.“ (17.12.2007)

Jedna z pohádek, na kterých jsem byl i v kině a která mě natolik okouzlila, že si z mého pohledu zaslouží čestné místečko vedle takových velikánů jako Byl jednou jeden král a dalšími Werichovskými pohádkami. K tomu ta nádherná hudba od pana Uhlíře. Mám ji i na kazetě pouze na poslech a když jsem byl malý, tak jsem ji poslouchal dost často. Vypráví ji Zdeněk Svěrák a to se velice dobře poslouchá :-)) 100% (15.09.2009)

Tohle je přesně pohádka podle mého gusta. Není mojí vinou, že značnou část pohádek posílám na odpadiště. Proti tomu žánru absolutně nic nemám, ba dokonce jej na Vánoce vyhledávám. Je vinou tvůrcí, že točí takové píčoviny. Na této pohádce je podepsáno tolik mých miláčků, že jsem si ani nedovedl představit, že by to mělo dopadnout nějak zle. Na druhou stranu jsem ani nedoufal v nějaké zázraky. A ony se přeci jen dostavily. Nevybavuji si pohádku, u které bych se těšil na každou další písničku, jako odvážně oblečená slečna na znásilnění partou cigánů. Jarda Uhlíř je neskutečný borec. Má na svém kontě hromadu písniček s nádherným textem a návykovou melodií. V této pohádce jsem slyšel jedinou kreténskou skladu, když Zedníček představoval svoji rodinu. Zbytek songů neměl chybu. Děj je pohádkový, není tedy nic extra. Princezně chybí sex a tak je nešťastná. Naštěstí sex postrádá i Lotrando, takže je od prvopočátku jasné, že se do ní připojí. Jináč Barbora Seidlová bývala ve svých mladých letech celkem kočka. Prsa jí sice moc nevyrostla, ale tím připraví Lotranda maximálně o jednu až 2 pozice. Kolem hlavní dvojice se sešla celá řada skvělých herců, která se starala o zábavu. Nade všemi vynikali, jak rolí tak výkonem Arnošt Goldflam a Táborák. Byli naprosto úžasní a po delší odmlce mi rozpohybovali bránici. Moc pánům děkuji. Vzhledem k tomu, že dobrých pohádek se mi dostane v nižší míře než šafránu, tak musím sáhnout po maximálním hodnocení. Skvělá a neobyčejně vtipná věc! (22.11.2017)