Reklama

Reklama

Svatby pana Voka

TV spot
Československo, 1970, 100 min

Režie:

Karel Steklý

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Miloš Kopecký, Pavel Landovský, Vladimír Brabec, Otakar Brousek st., Marie Drahokoupilová, Darina Chlebová, Jan Schánilec, Václav Sloup, Alois Müller (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Český šlechtic Petr Vok z Rožmberka již není tak mladý, ale jeho milostná dobrodružství nadále vyvolávají závist mužů a pobouření ctihodných dam. Na zámku Bechyně mu je k dispozici 12 půvabných dívek, stále však neváhá svést mlynářovu ženu a služku. Jednoho dne se ocitne ve finanční nouzi a starší bratr Vilém mu proto poradí, aby se oženil s bohatou nevěstou. Petr všechny překvapí oznámením, že si chce vzít velmi mladou Kateřinu z Ludanic. (Filmbox)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (97)

noriaki 

všechny recenze uživatele

V době nastupující normalizace natočil Karel Steklý tuhle malou, lehce pikantní komedii bez ambicí, ale zato s vynikajícím Milošem Kopeckým a překvapivě herecky vyspělou Darinou Chlebovou. Bonvián na plátně i v životě táhne celou atmosféru, protože ta se nemohla opřít ani o scénář, ani o režisérův um. Podobně svěží hříčky české kinematografii bolestně chybí. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Historická komedie, která stojí za shlédnutí díky představiteli hlavní role. Vtip sice není většinou tak lehký, občas je i lascivní a těžkopádný, ale na druhou stranu nikoho neurazí a své poslání zábavy víceméně plní. Být aristokratem mělo zajisté své výhody. Radosti života se třásly na své utrhnutí a povinnosti šlo vykonávat s hravostí. Hlavní postavou je poslední Rožmberk Petr Vok (dobrý Miloš Kopecký), jehož jedinou starostí je vyhledávat nové objekty k uspokojení své sexuální touhy. Podstupuje jedno dobrodružství za druhým. Se sebevědomou drzostí rozevírá svou náruč a natahuje své nenasytné a nenechavé ruce na další a další mladé půvabné dívky a ženy. K další jeho všední starosti patřilo provádění kanadských žertíků. Tyto dvě starosti se i vzájemně prolínaly a proplétaly. Ano, být aristokratem mělo své nesporné výhody. Z dalších rolí: suchopárný císař a adresát Vokových vtípků Rudolf II. (příjemný Pavel Landovský), císařův oddaný kancléř Slavata (Vladimír Brabec), Vokův serióznější bratr Vilém z Rožmberka (sympatický Otakar Brousek st.), Vilémova puritánská manželka Anna Marie (Marie Drahokoupilová), Vokem vážně pojatá snoubenka Kateřina z Ludanic (půvabná Darina Chlebová), Vokův nejvěrnější pomocník Šimon Lomnický (zajímavý Jan Schánilec), Vokův všehoschopný sluha Cyril (dobrý Václav Sloup), Vokův purkrabí Tataus (Alois Müller), ochmelka a Vokův hofmistr Smrk (Jaroslav Moučka), či členky rozlehlého Vokova fraucimoru Madlenka (Stanislava Bartošová), Zuzanka (Julie Jenšíková), Aranka (Helena Lišková), Babeta (Daniela Pokorná), Dorotka (Eva Lorenzová), Aloisie (Petra Nohová), Albína (Jiřina Pechová), Belina (Marcela Pešinová), Aida (Eva Trejtnarová-Hudečková), Osifa (Taťána Unkurovová), Hilda (Jana Posseltová) a Uršula (Hana Vítková). V rámci zachování rodu se lidé dobrovolně zbavují svobody a lezou do chomoutů. A pokud jste zadlužený aristokrat, je svatba jednou z mála možností, jak se dostat ze svízelné a svazující situace. Film nepatří mezi klenoty, ale stále jde o příjemnou zábavu, která se pokouší ukazovat historii z té veselejší, radostnější a živočišnější stránky života. ()

Reklama

Oskar 

všechny recenze uživatele

Úvodem bych měl předeslat, že nemám rád historické filmy. Pokud některému udělím 100%, znamená to, že je v mých očích opravdu výjimečný a s největší pravděpodobností, že je to veliká sranda. Přístup českého filmu k historickým osobnostem či událostem je tak zkostnatěle akademický, že jeho sledování obvykle prožiju ponořen do nejzazší hloubky křesla a nejtemnějších vzpomínek na školní léta. Vybavuji si jednu obzvlášť obtížnou dějepisářku, která o čemkoli z českých dějin vyprávěla tak, jako by byla osobně u toho a nesla svůj podíl zásluh. Historické osobnosti líčila buď jako hrdá matka, nekriticky vychvalující svého vzorného mazánka, nebo jako comicsové zlosyny s krhavým zrakem a neodůvodněným úmyslem pošpinit vše krásné, čisté a voňavé. Ani na okamžik nezapochybovala, že se vše odehrálo přesně tak, jak to zachytili kronikáři, nepřemýšlela o tom, že historie byla snad za všech období z těch či oněch důvodů účelově falšována a k nepříčetnosti ji vytáčela má častá otázka "A vy tomu věříte?" Svou reputaci si u mě definitivně pohřbila, když se po jednom zvláště plamenném výkladu odvolávala na jistý film Otakara Vávry, natočený v 50. letech. :o) No a důvod, proč to sem vlastně píšu, je, že ze stejného konce, nesmlouvavě černobílého, bere dějiny i většina filmů. A mě opravdu nikdy nebavilo sledovat, jak se kdysi kdesi komusi dávno mrtvému stalo cosi hodně nudného. Karel Steklý natočil hned několik takových kousků. Kdysi výborný scénárista komedií jako Roztomilý člověk dal v pozdějších letech svůj nepopiratelný talent k dispozici loajálně režimním objednávkám typu Temno, Anna proletářka atd. Svatby pana Voka jsou z jiného soudku. Petr Vok z Rožmberka byl postava nesmírně zajímavá, ale současně z dějinného hlediska nedůležitá. Takže soudruzi neměli důvod dohlížet nad žádoucím způsobem jeho prezentace a scénárista (Jan Procházka byl po filmu Ucho v nemilosti, takže není v titulcích) se mohl utrhnout ze řetězu. Svatby jsou bláznivá komedie á la Pošetilost mocných, s mistrovskými dialogy a tolika originálními nápady, že IMHO patří k absolutní špičce žánru. Bohatá výprava, jaká už se v českém filmu tohoto druhu zřejmě nebude nikdy opakovat, úžasná hudba, caravaggiovský obraz Františka Uldricha... a Miloš Kopecký. Od Barona Prášila neměl příležitost uplatnit ve filmu v plné míře smysl pro ornamentální gesta a slovní ekvilibristiku aristokrata, jenž využívá modré krve k podvratné relativizaci toho, v čem tkví skutečná vznešenost a urozenost ducha. Přiznám se, že právě v této roli ho mám vlastně nejradši a moc mě mrzí, že historiky bývá zmiňována jen s jakousi blahosklonnou shovívavostí. Potěšilo mě, když jsem se v jednom archivním rozhovoru dočetl, že i Kopecký považoval Voka za postavu, kde měl kromě herecké šance příležitost definovat svou vlastní životní filosofii. Nádherný, neprávem podceňovaný film, který za maskou frivolní hříčky skrývá mnohem víc, než je na první pohled zřejmé. 100% ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Bezvadný Miloš Kopecký, výprava prvotřídní, kamera malebná a skvěle historicko-filmová... Jen ten děj mi nepřišel jako nic světoborného. Chtěl jsem se zasmát, ale kromě Pavla Landovského a napovídajícího Vladimíra Brabce mi k tomu Svatby pana Voka moc příležitostí nedaly. Nebo mi to tak alespoň připadalo. Škoda, škoda. ()

gombarix 

všechny recenze uživatele

50 %, zaokrouhluji dolů, protože mě to dost zklamalo. Pár dobrých míst a náběhů tam je, ale celkově to je jakési unavené a nesoudržné, i taková infantilní blbina jako Čtyři sluhové a čtyři mušketýři má lepší spád. Kopecký odvádí svůj vysoký standard, Landovský jako Rudolf je vtipný, naopak Kateřina (Darina Chlebová ve své jediné filmové roli) mi byla dost nesympatická (nějak mi připomínala Švorcovou). Divný film. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Růžové šaty, které má na sobě Kateřina z Ludanic v závěru filmu, byly ještě použity na plese ve filmu Tři oříšky pro Popelku pro jednu z tanečnic. (Jezinka)
  • V části, kdy Petr Vok přijíždí za svojim bratrem Vilémem, nejde o Český Krumlov, sídlo Viléma z Rožmberka, ale o zámek Jindřichův Hradec. Ve scéně, kdy Petr Vok pošle Kateřině z Ludanic pěvce pod balkon, jedná se o nádvoří na zámku v Telči. (Vitoraz)

Reklama

Reklama