JFK

Poprvé jsem viděl film JFK jako fagánek školou povinný v kině a i když na mě tenkrát hodně způsobil, pořád tomu chybělo hodně znalostí ohledně atentátu JFK, abych si film mohl dostatečně užít. Nedávno jsem se díval na program Discovery world a uviděl jsem v něm minisérku dokumentů o atentátu na JFK. Vhodnější doba pro projekci filmu už být nemohla a já se tedy s chutí zakousl do téhle pořádně velké filmové porce. Musím říct, že Oliver Stone dokázal dát příběhu dynamiku a nápětí a svým více méně dokumentaristickým stylem vyprávění mě ze 3hodin 20minut nudil jen tak 15 minut někde za první hodinou. Samotný herci moc nemají co hrát a ve filmu se pouze vezou na vlně příběhu, který má v sobě tolik semtexu, že nedává šanci k nějakým extra hereckým výkonům, možná s vyjímkou Tommy Leeho, z jeho pohledu jsem fakt dobrej pocit neměl. Právě díky jedinečné konfrontaci s následným pásmem dokumentů na Discovery se musím usmívat, jak to lišák Oliver zaonačil, aby atentát zcela jasně vyzníval ve prospěch teorie spiknutí a upřimně řečeno udělal to velmi dobře. Mistr ignoroval pár malých zato velmi klíčových detailů, protože ty by mu jeho filmařsky dokonale vystavěnou teorii o atentátu na JFK asi pěkně nabourali, ale ať už je pravda jaká chce, nic to neměni na faktu, že tenhle film je režisérský majstrštyk první kategorie. (12.07.2011)

Když jsem to kdysi na střední viděl, docela to se mnou zahýbalo - od té doby už mnoha věcem nedokážu věřit (především politikům a médiím samozřejmě - a už vůbec ne těm americkým). Film, který člověka v jistém smyslu osvobozuje. Po technické stránce precizní. - - - - - - 8. 6. 2013: No jo, je to občas evidentně přibarvené, scenáristicky komprimované až k dílčí nevěrohodnosti a občas zbytečně patetizované. A celá linie Garrisonových neshod s manželkou tak (..!) prosťoučce vystavěná. Ale celkový feeling filmu, rytmus, střih, kamera, dramaturgie a herci jsou tak geniální a (dobrovolně zcela "jasné") poselství tak zásadní, že prostě nemůžu tomuto filmu opravdu "vážně" vytknout vůbec nic - dokonce ani ty neustálé odlesky v brýlích Kevina Costnera, které prozrazují, že to nejsou žádná dioptrická skla, ale jen nějaké dokonce mírně zvlněné fólie (naopak jsem za tento "zcizovák" vděčný, podobně jako za kombinování záběrů reálného a hercem hraného Johnssona, což vnímám jako přiznávání oné pseudodokumentární rekonstrukcoidní shakespearizující "hry", která si hraje na žánr hollywoodského dramatu plného hvězd, jen protože by na to jinak diváci nepřišli). Brecht by měl radost..! (28.02.2007)

Není to vůbec jednoduché hodnotit film jako tenhle. Neexistuje tu žádná pořádná zápletka, žádný originální scénář a celé to připomíná spíš nějaký dokument nebo rekonstrukci. Ve více než tří hodinách filmového materiálu vás zavalí takové kvantum pro někoho možná šokujících fakt o atentátu na prezidenta Kenedyho, že mnohdy nebudete stíhat jména, události nebo souvislosti a když už ano, nebude se vám často chtít ani věřit, že to snad všechno může být ve skutečnosti pravda. Tenhleten nafouklý slepenec informací ale u sebe naštěstí drží perfektním lepidlem, které nese jméno Oliver Stone. Díky jeho svižné a zkušené režii vás JFK ani na chvíli nenudí, dokáže vás patřičně zaujmout a až do úplného konce držet najpaté jako kytarovou strunu. Sloní podíl na tom dozajista nese i plejáda prvotřídních herců v čele s tehdy ještě hvězdným Kevinem Costnerem. A kým taky jiným? Ten si totiž prakticky totožnou roli neústupného státního zástupce, který se nebojí jít do boje za pravdu a spravedlnosti i proti daleko mocnějšímu nepříteli, střihnul už v De Palmových Nedotknutelných a za svůj závěrečný snad pětiminutový monolog před soudem by měl právem dostat zvláštní ocenění. Navíc je až s podivem, jak aktuálně a povědomě tyhle víc než 40.let stará témata v dnešní době, kdy na světlo vyplouvají stále nové a nové šokující skutečnosti o událostech z 11. září 2001, působí a nezbývá tak jen doufat, že na podobný demystifikující film právě o útocích na New Yorkská dvojčata nebudeme muset čekat tak dlouho, jako právě na JFK. (24.08.2007)

První polovina filmu je vyčerpávající, jste zavaleni tunou informací, případně naopak informováni nejste, protože si tvůrci myslí, že toto již dávno znáte. Kevin Costner je po značnou část ve filmu úplně zbytečný. Teprve asi po dvou hodinách film přestane připomínat oživlou stránku z wikipedie a začne připomínat film, Kevin Costner se stane skutečnou postavou s nějakými motivacemi a film se vydrží některým dílčím otázkám věnovat i déle než jednu minutu. Závěrečný proslov je pak čistou esencí všech klasických amerických soudních dramat. Film ve mě vzbudil touhu přečíst si o vraždě JFK nějakou knihu, nemyslím to ale jako pochvalu, ale jako znamení toho, že film selhal._____Jen pro zajímavost - film šel v našich kinech již v roce 1992 - pro tehdejší diváky a hlavně obdivovatelky Costnera musel být film hodně velký mindfuck, protože tehdy tu určitě většina lidí tápala i v tom, jak se liší CIA od FBI... (30.11.2013)

|| Scenár: Oliver Stone, Zachary Sklar / Predloha: Jim Garrison - On the Trail of the Assassins, Jim Marrs - Crossfire: The Plot That Killed Kennedy | Hudba: John Williams | Distribúcia: Warner Bros. | Štúdio: Le Studio Canal+, Regency Enterprises | Rozpočet: 40 miliónov $ | Tržby: 205,405,498 $ || Najsilnejšou devízou eposu Stone-a o JFK je jeho schopnosť upútať pozornosť na neuveriteľných 206 minút, s tým, že divák nestratí záujem o ďaľšie informácie. Costnerové monológy patria medzi tie najťažšie, ktoré herec môže dostať, v jeho prevedení sú ale chirurgicky presné. Nechápem, ako som sa k tomu dostal až teraz. Pre mňa výnimoční film. 95% | Blu-Ray, THX, HU DTS | (23.04.2014)