Akumulátor 1

Dlouhých 20 let trvalo, než jsem tento film konečně zhlédl. Přitom jsem kolem něj dlouhé roky chodil a měl ho tak nějak zaškatulkováno mezi filmy, které sice nemusí být špatné, ale nijak nehoruji pro to je vidět, a pokud by se mi to nikdy nepodařilo, asi bych toho nijak neželel. Nu, letošní prázdniny mi je asi díky Dvojce a jejím televizním reprízám zajímavých českých filmů souzeno napravovat podobné filmové resty. Bezprostředně po dokoukání AKUMULÁTORA jsem si uvědomil dvě věci: ten film je dost jiný, než jsem původně měl za to, a pokud bych ho neviděl, celkem bych o nic nepřišel (takto jsem si však mohl udělat pomyslnou poslední čárku ve Svěrákově režijní filmografii, kterou mám nyní nakoukanou komplet). Film je to rozhodně zajímavý a najde se tam celá řada originálních nápadů a filmařské invence (třeba všechny ty záběry jakoby z vnitřku žil, srdce, ústní dutiny či převodovky k nim rozhodně patří). Mně osobně však až tak nesednul, a řadím ho k podobným českých filmovým hříchům 90. let, jako byl třeba KRVAVÝ ROMÁN - ó ano, porevoluční česká kinematografie si hledala svou cestu a občas odvážně vykročila do experimentálních vod, jako v případě těchto dvou formálně odvážných filmařských počinů, ale výsledek zůstal bohužel někde na půl cesty, a zásadní filmový milník se vytvořit nepodařilo. AKUMULÁTOR je vcelku sympatický bizar, který jistě strčí do kapsy valnou většinu těch blbostí, které se tehdy točily, ale za sebe nemám problém napsat, že to je jednoznačně nejslabší Svěrákův film vůbec. (25.07.2014)

"Vy jste toho asi zažil víc v televizi než v životě." Pokud se jedná o mě, tak já mám s televizí naprosto vyrovnaný vztah - 12 hodin denně se na ni dívám a dalších 12 hodin ji skoro nepotřebuju k životu. Mám prostě silnou vůli a totální ztráta energie mi nehrozí. Přesto mě to s energeticky vycucaným Oldou celkem baví, takže ze solidarity nosím po kapsách dva univerzální dálkové ovladače a někdy s ním lovím dvounohé gazely. A přes varování, že tento film nemá mou televizi rád, jsem si ho v ní pustil a určitě ho to bolelo víc než mě. (26.02.2017)

Jsem v bezvědomí. Už třetí den jsem v bezvědomí, a nevím o tom, protože jsem v bezvědomí. Tento film od Svěráků mi byl jako mladšímu zakazován a později jsem ho kdovíproč pořád opomíjel, nebo na něj zapomínal. Naštěstí toto léto jsem už tento svůj obrovský rest konečně dohnal! Nejsem sice fanda sci-fi, ale tenhle film dopadl v mých očích skvěle. Možná nesourodé spojení mladého zapáleného Jana Svěráka, toužícího natočit americký film v Česku, jeho otce Zdeňka s typickým inteligentním slovním  humorem a Sklepáka Jana Slováka (hlavního herce z Kouře, zde se mihne jako mladý pomocník v obchode) nad scénářem v divokých devadesátkách přineslo skvělý výsledek. Něco takového dát dohromady chce opravdu kus úmění a nápadů, byť třeba výsledku k dokonalosti kapánek schází. Ale nadšení mladého Svěráka se například projevuje v unikátních proslavených záběrech vymodelovaných částí těla,  sklepáckou poetiku  jsem zase shledával v momentech uvnitř televize, na které jsem si možná musel chvíli zvykat, jak byly bizarní a ujeté. A tatínek Zdeňěk je bezpečně poznat pod kusem skvělým hlašek (mým favoritem je JEDNOZNAČNĚ: Vidíte, já přírodní léčitel. A nemůžu do přííírody!!!) Užíval jsem si i mistrovo typické neherecké civilní herectví v možná trochu netypické poloze záhadného léčitele. Naprosto úžasný a neodolatelný je ale Petr Forman v hlavní roli, který předvedl přesný chcípacký výkon a v tomto duchu vtipně podat i některé správně mimoňské hlášky (Když já bych si chtěl i povídat, když mi vy mi pořád strkáte něco do pusy.) BTW:  Já byl vždycky Tichoprd.. Líbil se mi  i Labuda a dokonce  i Polívka se tentokrát vybudil ke skvělé komediální kreaci. A že televize bere energii? No, když někdy (skoro furt) koukám do obrazovky, taky mám najednou občas chcíplý pocit, takže na tom sdělení něco bude. Svěráci ale ve výsledku především servírují laskávý příběh o nalezení lásky, který se nesnaží nějak šokovat. A fakt je to i trochu ze života, otázkou je jen, jak moc konkrétně z toho vašeho života. To už si musíte říct samy.  Jen je to možná místy trochu chaotické s pár hluššími momenty, což mi braní k ještě vyššímu hodnocení. Jinak samozřejmě velká spokojenost. (27.07.2023)

Po Obecné škole se rozhodl Jan Svěrák poněkud zariskovat a sáhl po dosud v České republice nevyzkoušené látce, která byla žánrovou směsicí pohybující se mezi parodií, komedií, milostným příběhem, dobrodružným filmem a filosofickým podobenstvím. Zatímco Obecná škola je stylově čistá retrokomedie, která byla napsaná takříkajíc na jistotu, Akumulátor 1 si v České republice si pro svou žánrovou nevyhraněnost jen obtížně hledal publikum. Bylo to částečně dané i riskantním castingem, který přivedl na plátno Petra Formana hned do hlavní role, a jeho protihráčkou byla v Česku také neznámá herečka. Navíc v době uvedení do kin nebylo ještě Česko dostatečně nasycené hollywoodskou akční produkcí, ze které si Svěrák evidentně dělal legraci. Kosmopolitně působící snímek si do značné míry neprávem vysloužil pověst slabšího dílka jak od kritiky tak od diváků. Na druhou stranu rozpočet filmu a triková stránka, která se promítla zejména ve scénách z paralelní reality za televizní obrazovkou, je na velmi slušné úrovni. Není to špatný kousek už pro svou originalitu a výjimečnost v české filmové produkci a vysokou profesionalitu scénáristy i režiséra. Celkový dojem: 75 %. (13.06.2006)

Nejen názvem neobvyklá česká akční sci-fi komedie. Nápad s existenci „světa za zrcadlem“, resp. za televizní obrazovkou, by klidně obstál i v nějaké nákladnější zámořské produkci, jen by to pak nejspíš nebyl film s typickými svěrákovskými rysy. Ty lze vysledovat ve velmi vtipných a inteligentních dialozích Svěráka otce (– Ráno jsem byl u prezidenta – Co vám řek? –Vůbec mě k němu nepustili) a ve velmi neotřelé režii Svěráka syna. Fascinující jsou záběry typu: injekce navštěvuje žílu nebo vrtačka trýzní zub, což bohužel nelze říci o výsledcích snahy stvořit světové triky s českým rozpočtem, které Svěrák sice využívá jen střídmě a s vtipem, nicméně k americkým scifárnám té doby mají stále hodně daleko. Akumulátor celou dobu osciluje mezi malým českým filmem s dobrými herci a velkým evropským filmem s nenaplněnými ambicemi. Těžko radit, ke které straně by bylo vhodnější se přiklonit. Komedií se Svěrákovým scénářem vzniklo docela dost, podobný film je jenom jeden. K dokonalosti má sice daleko (třeba milostná linie a rozpačitá pointa by zasloužili větší péči), ale na české poměry se tak jako tak jedná o dílo velice neobvyklé, až kuriózní. Zvlášť v porovnání s „tím“, co se z českých luhů a hájů dere do kin dnes, působí první (pokračování bych uvítal) Akumulátor jako hotový skvost, takže „zatněte zuby a pojďte se bavit“. 80% Zajímavé komentáře: gudaulin, Maras.L, Leníci (30.10.2006)