Želary

Stejný dojem jako z Tmavomodrého světa. Budeme-li se držet dvojího metru, můžeme obdivovat, že "na český film" je tu všechno větší, výpravnější, dramatičtější. Ale jinak nezbývá než konstatovat, že jsme viděli další z řady tříhvězdičkových filmů, jaké se nemusejí stydět před zahraniční konfrontací, ale samy o sobě ničím nevynikají. To nemyslím nijak zle, jen na mě víc působí komornější filmy. 60% (01.11.2006)

Výborný a silný příběh ženy, která prožívá německou okupaci ukrytá v dřevěnici v horské osadě pod novou identitou a s novým přiděleným manželem a s novými zvyklostmi. Výborný scénář. Strhující je výkon Geislerové, potěšili i Cserhalmi, Donutil a Dušek. Pár výhrad: Knižní děj Želar se odehrává na chotárech kdesi v zadních Moravskoslezských Beskydech či Javorníkách. Natáčeno však bylo v okolí Zazrivé na Slovensku, tj. na rozhraní Oravy, Kysuce a Malé Fatry. A přízvuk horalů ve filmu je ryze pražskou imaginací a vůbec neodpovídá, nejvíce připomíná nenarozeného křížence ostravského nářečí a slovenštiny. Trailer: http://www.csfd.cz/film/9061-zelary/videa/ (09.12.2009)

Jeden z nejlepších českých filmů 21. století. Skvělé herecká výkony Ani Geislerové a György Cserhalma, výborně adaptovaný scénář knižní předlohy, krásná kamera a dobře zvládnutá režie Ondřeje Trojana. Škoda, že film nedostal více Českých lvů. (25.11.2007)

Pár masařek bych nesporně našla, aniž bych se o to příliš snažila - film je přes štědrou stopáž zkratkovitý, takže se mnoha postavám dostane žalostně málo prostoru, jednání a proměna citů hlavní hrdinky mi chvilkami přišly nelogické, epilog je zbytečný a narušuje celou linii a ten Jozův pejsek je sice krásný, ale silně pochybuju o tom, že by se bernští salašničtí psi potulovali v době druhé světové války po našich zapadlích vsích. Což mu ale ráda odpouštím zásluhou rozmáchlé epické filmařiny, která se v dnešní době jen tak nevidí, podmanivé hudby a především díky hereckým představitelům. Geislerová a Cserhalmi jsou výborní, Miroslav Donutil ve mně po dlouhé době vzbudil sympatie, ale nejvíc mě chytili za srdce Jaroslava Adamová, Iva Bittová a Jan Tříska, kteří vzdor tomu, že jsou osobnostmi světových parametrů, budili dojem, že se ve slovácké vísce narodili. Celkově nádherný a velmi přesvědčivý zážitek. (31.08.2007)

Asi jsm očekávala příliš mnoho od filmu nominovaného na Oscara a teď už chápu, že neměl šanci. Příběhu jsem vůbec nevěřila, Aňa je sice skvělá herečka, ale přesto mě její postava nepřesvědčila, že by se mohla zamilovat do člověka, kterého od začátku nesnášela (navíc ten dialekt byl u něj strašný ). Příběhy vedlejších postav byly málo vykreslené, konec byl vyloženě přehnaný. Maximálně lepší 3*. (10.07.2005)

Kdybychom každý rok natočili aspoň jeden takový snímek, tak by se naše kinematografie neměla za co stydět. Bohužel takový film přijde tak jednou za tři roky. Nevyčerpatelná tématika let druhé světové války opět přinesla nádherný příběh o Hanulce, která se musí ukrýt do slovenských hor, aby ji gestapo nenašlo. I ve světě tak na sebe upozornila Aňa Geislerová, kterou náš divák dobře zná. Koprodukce přináší vždy i nějaký ten zahraniční objev. Tím je pro tento film Maďar György Cserhalmi. Casting vyšel ale celkově zcela na jedničku - Ivan Trojan, Miroslav Donutil, Jaroslav Dušek a filmoví historici si přijdou na své, neboť se s filmem v Želarech rozloučily dvě legendy předválečného filmu – Zita Kabátová a Svatopluk Beneš, po jehož smrti Kabátová prohlásila, že hrál již velmi špatně a velká část jeho epizodní roličky nebyla použita. Napočítal jsem mu dvě krátké větičky, ale aspoň něco. (08.05.2009)

Vzhledem k tomu, že jsem Jozovu Hanuli četl, vadilo mi na filmu dost věcí. Třeba uhlazenost, která obrušuje hrany všemu syrovému z knížky (až na působivý konec - když si odmyslím ten dovětek). Ale hlavní výtka směřuje k způsobu, jakým byla podána přeměna hlavní hrdinky. Nevěřil jsem, že měla nějaké problémy se adaptovat, do Jozy se zamilovala prakticky hned, stačilo, když se umyl. Postavy mimo ústřední dvojici jsou jen naznačené, člověk si musí vzpomínat, co se o nich dozvěděl v knížce. Celkově zklamání... (30.01.2006)

Mrzí mě, že žádný z motivů není dotažen do konce, vygradován ani pořádně podán. Potenciál pak přichází zcela vniveč. A je to velká škoda. (11.12.2009)

Něco tomu chybí a divný konec taky nepomáhá. (18.05.2007)

Nebylo to špatné, ale pak přišel neuvěřitelně zprzněný závěr, ze kterého mám pocit, že najednou došly peníze a muselo se narychlo během dvou hodin natočit, sestříhat, vypustit do světa. Nevím, jestli je to tak v knize, každopádně děj Vás připravuje na zcela jinou závěrečnou konfrontaci, než k čemu nakonec dojde. Co nám ten příběh tedy měl říct, když tam nedojde k žádnému rozhodnutí, na které jste zvědaví? Zbývá jen ten vedlejší záběr filmu, že horalé jsou rovina chlapi, které vedle sebe chcete mít v čase nouze, ale to šlo odvyprávět jinak a líp. (15.01.2008)

Krásný film. Při každém dalším zhlédnutí se mi líbí víc než předtím. Herecké obsazení a hlavně výkony byly výborné, stejně tak hudba, krásná příroda, chvíli mrazivá, chvíli pohodová atmosféra, pravdivé postřehy z války, postupně se rozvíjející vztah mezi slečinkou z města a tvrdým, leč laskavým chlapem z horské vesničky a konec, který sice není žádný hepáč, ale divák může film vypínat s úsměvem na tváři. (25.03.2008)

Dramata na pozadí druhé světové války jsou bezesporu hřiště, na kterém současná česká kinematografie umí nejlépe zaválet (Je třeba zabít Sekala, Operace Silver A). Trojanovi lze vytknout snad jen výběr některých hereckých představitelů, kteří se jen stěží vymaňují ze svých zavedených škatulek (především Dušek) a taky celkovou rozvleklost, v které však kupodivu nezbude místo k objasnění některých pohnutek. Pak si člověk může myslet, že se stačí jenom okoupat.. (26.10.2009)

Nedávno jsem kdesi četl, že Želary jsou skvělý příběh, bohužel jen průměrně vyprávěný.... Já si to nemyslím... Želary mají bezesporu své "mouchy" a jsou všechno, jen ne průměrně vyprávěné. Ondra Trojan odvedl dobrou práci (v mých očích ano). Dokázal z herců dostat to nej, co v nich bylo, přirozenost Aňi a G.Cserhalmiho a ostatních herců byla obrovským kladem... A ać nejsem úplný přítel hereckého projevu Mirka Donutila, musím se před jeho rolí zde sklonit... Zmiňovaný projev herců někde v "Kotárech", citlivá kamera, silný,leč předvídatelný příběh a malá Trojanová s kozou jsou klady tohoto filmu... Navíc jsem skálopevně přesvědčen, že O.Trojan do toho dal ze sebe vše... a ty zmiňované "mouchy" nevidím, já je totiž nechci vidět.... (07.03.2006)

Vychvalované dílo Hřebejkova týmu očekáváním, která vyvolalo, odolalo vcelku důsledně. Relativně velký počet jalově zpracovaných scén ruší původní velkorysý půdorys a dává mu rozporuplné vyznění. Hodně zachraňují výkony protagonistů v hlavních rolích, v některých obrazech je však jejich úloha zvláště nevděčná. ŽELARY ovšem i tak zůstávají velkým činem, jehož tíhu nesou převážně její protagonisté - právě tak Donutil jako Aňa Geislerová či György Cserhalmi. Místy je možné dovědět se řadu podstatných věcí-detailů ze všedního dne konspirace s vědomím, že takto přežily stovky a tisíce mužů a žen. Anebo zahynuly. Scény z vesnického života a kontrast životních stylů českého města a slovenského venkova jsou asi nejpůsobivějšími částmi ŽELAR. V kontextu devadesátých let - navzdory popsaným výhradám - jde o dílo nadprůměrné s dosti důvodnou nadějí na nadčasovou kvalitu. (03.01.2008)

U našich susedov sa v priemere každé dva roky natočí nejaký naozaj silný, emotívny film o "niečom". A svojou kvalitou 'Želary' siahajú až k vrcholu. Bezchybnosť hercov na čele s Györgym Cserhalmim nejdem ospevovať. Balzam na dušu, emócie sa vstrebávajú počas sledovania celého filmu. Jemný a príjemný príbeh, baladickosť a epickosť striedajú kruté a dojemné momenty. Teším sa na ďalší podobný český počin (keď už sa na tie naše asi nedočkám). 90%. (22.05.2007)

Film Želary......očekával jsem silný příběh dramatických let válečných......vše vyznělo obstojně, důstojně, profesionálně, ale jaksi jakoby řečeno z prken divadla. Některé pasáže jsou vyloženě odříkávány takovou divadelní češtinou, že si doopravdy myslíte, že sedíte v Mahenovi. Jako plus filmu oceňuji silně přebarvené záběry krajiny.“ (27.06.2004)

Něco mi chybělo. Přesně nevím co, možná větší poetika, možná větší prožitek. I tak ale považuji Želary za jeden z těch nejpodařenějších českých filmů, protože mi jako jeden z mála utkvěl v hlavě na delší dobu. Mimořádně si cením hlavně miniroličky Jana Třísky. (27.12.2007)

Tenhle film jsem docela dlouho odkládal, protože jsem neměl chuť k depresivnímu životu přidávat ještě další depku navíc... Nicméně, co se týče emocí, trochu po mně stekly. Anebo mi nepřijde depresivní zrovna tohle... Myslím, že Geislerové ta role moc na tělo nepadla, jiná herečka v ní mohla zářit úžasně (nicméně sama od sebe tak nepřesvědčivá ve sbližování s Jozou asi nebyla, to ji nejspíš musel vést režisér, že...). Spousta zajímavých roliček a jedna velká Cserhalmiho. Donutil... říkám si, že bych ho rád viděl v nějaké větší nepitvořící se roli -- ten se mi vyloženě líbil velice. Podobně Dušek mi už obyčejně leze krkem, že je všude (a pořád stejné pitvoření se nebo "humor beze vtipu"... a tady v seriozní roli výborný). Bittová absolutorium, i když nechat ji zpívat mi přišlo od režiséra laciné :) Film vcelku daleko do dokonalosti, ale nadstandard na pokoukání. (24.12.2007)

Na pozadí dramatického útěku před gestapem se začne rozvíjet vztah, který...... který se záhy rozkošatí do příběhu v němž se sám stane jen pozadím. A mě to příjde jako hrozná škoda. Ten scénář by potřeboval notně prořezat, neboť se postupně zcela ztratil ve spleti žánrových obrázků. Jestli to byl záměr, pak se mi nelíbí. Navíc je to přesně ten, sice jakoby surový, ale přesto barevný a umělý folklór. Ale i tak se na Želary na druhou stranu docela hezky kouká. (13.10.2005)

Film zrající jak víno. Dokonalé i ve srovnání s Jozovou Hanulí Květy Legátové. Ovšem nikdy nezapomenu na to, když jsme rozebírali zdánlivý "nekonec" s jednou mladou učitelkou z Colorada. A přitom to celé nepochopení záviselo na tom, že oné mladé Američance nesecvakly takové dominantní detaily, jakými je móda a vývoj automobilového průmyslu. Bez jejich znalosti je pak neřešitelné dojít k poznání posunu v čase. (10.03.2009)