Batoru rowaiaru II: Chinkonka
Battle Royale II: Requiem
Hudba:
Masamiči AmanoObsahy(1)
Od poslední Battle Royale, která skončila ne úplně podle pravidel, už uplynuly tři roky. Shuya Nanahara a Noriko Nakagawa byli stíháni pro vraždu učitele a porušení několika zákonů, tyhle prohřešky však dávno vybledly tváří v tvář jejich dalším činům. Nanahara totiž založil hnutí odporu a vyhlásil válku všem dospělým. Pravidelně přes internet vysílá do počítačů japonské mládeže svá poselství, často doplněná teroristickými útoky. Nanaharova armáda, složená většinou ze sirotků a dorostenců oddaných jeho věci, se tak rázem dostává na přední stránky novin a do zaměřovače samotné vlády. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (146)
Paaaani,preco film,ktory tak skvele zacina a tak naprd konci..Detiska dostanu vybavu,hra rozdelena na misie,oproti nim dalsia partia,namiesto paintballu ostra municia a potom..............hroza a des:(( ()
Slaboucky odvar prvniho dilu. Jako by to natocil american aby to bylo co nejjaponstejsi. ()
Tsunami_X..:-D Hold osubu pokračování "legend" se prostě 2.díl nevyhnul. Trošku se pozměnil koncept filmu,což mu uškodilo,ale i tak se pořád jedná o pěknou vyvraždovačku,kterou by u nás zvládli jen bratři Olahovi:-ú SBOHEm:( ()
Zdaleka ne tak dobré jako jednička, ale bavil sem se slušně! ()
Původní BR je jedna z mojich srdcovek. Od dvojky jsem čekal tříhvězdičkový průměr a doufal, že to nebude zlé. Už první minuty mi ale ukázaly, že zlé to bude. Lacinost čouhající z každého druhého záběru, až na vyjimky absolutně strašné výkony herců, debilní učitel, scénář plný logických děr..Ale ještě do 45 minuty sem se poměrně slušně bavil a dal bych takové 2.5/5. Ovšem od chvíle, kdy se studenti přidávájí k Nanaharovi začíná nefalšované peklo plné patosu, idiotských promluv, umírání v náručí, přitroublých akčních scén a vskutku báječného poselství, že teroristi jsou hodní chlapíci (zabíjíme lidi a vyhazujeme do vzduchu mrakodrapy, aby byl na světě mír a všichni se měli dobře...). Filmu naprosto chybí nadsázka a černý humor prvního dílu a rovněž jsem postrádal silné postavy typu Mitsuko či Kiriyama. Jediné co v mých očích zachraňuje BR od odpadu je dobrý soundtrack, Kitanovo minutové cameo a fakt, že jsem prostě vůši japonské tvorbě shovívavější...Upřímě nechápu čtyř a více hvězdičková hodnocení, protože BR II je hnůj, který si zaslouží černou barvu. ()
Moc se to nepovedlo. Ztratilo to kouzlo jedničky :-( ()
Bohužel o dost slabší 2. ()
Proti jedničce už jen odvar, ale přesto dobré tři a půl. ()
Vylodění v Normandii alá japonská náctiletá vyvražďovačka? Why so serious! Jak se ukázalo v prvním díle je svět absurdní a v tomhle to jen pokračuje. A když vylezete na ulici tak to pokračuje taky. Někde docela naostro (v těch státech o kterých se ani pomalu v alternativních médiích nedovíme. Zeměpisná lekce na začátku je cynicky trefná a pak už jen masomlejnek mele! Žádná přetvářka, prostě pláž a na ní jen lidi, kteří jsou skoro stejně staří nebo jen lehce mladší než ti, co zařvali na plážích druhé světové a následujících válek, ať už byly odkudkoliv a bojovali za cokoliv. Otázka je, jestli se tu hodí tyhle myšlenky nebo to má být jen ta zabíjačka pro pobavení. Na druhou stranu ... Vojín Rayn, kterého vizuálně lehce tenhle film vykrádá, je taky jen zabíjačka pro pobavení...A ty kecy! Říkám si do kterého výstřelu vojáci věří v kecy politiků, stejně tak teroristi. Šujo mele takový hrůzy, že to v té naprosto šílené a věčné válce dává smysl. Zbraň je symbolem zvěcněných, nezdravých a patologických vztahů mezi lidmi a to je dneska až příliš časté. Co dělat s dětma, který jsou nepřizpůsobiví? No nejlépe je nechat se postřílet před televizními kamerami, ať z té záplavy krve má něco i daňový poplatník. Válka a zbraně také ukazují na stroje. Strojová společnost. Už je to skoro povzdech, ale já prostě rád povzdychávající si béčka této provenience. ()
Oproti 1. dílu o dost slabší. Dal bych víc hvězdiček, ale když tam naběhne stovka vojáků (předpokládal bych trénovaných) a dostanou od bandy děcek co předtím ze zbraně nestříleli a ještě k tomu sem tam jim doběhnou do zad na 2 metry a nestřílí, tak sem přemýšlel i o odpadu. ()
Takhle podelat dobry prvni dil je skoro umeni ()
5/10 ()
Nejprve jsem dal 3*, ale pro jeho nezapomenutelnost musím ještě jednu přidat. ()
1* to dostává jen proto, že se v tomto filmu objevily scény, které byly i v prvním dílu. Jinak je film místama nudný, nedopracovaný, chaotický a až přehnaný. Skoro vám ani nedoporučuju se na něj koukát pokud si nechcete zkazit jistě úžasný pocit z prvního dílu. ()
Čekal jsem,že to bude pokračovat skvělým příběhem a nějakém vysvětlení a hlavně skvělým koncem,ale ouha.Místo toho je tu další tým,který se snaží dostat ty z předešlého filmu,a hlavně co mi zde fakt štve je to,že jakmile jsem zjistil,že tyto děti bojují proti dospělým,a ještě do podrobna sami vysvětlují jaký jsou války na světě hrozný,tak jak chtěli tuhle válku vlastně vyhrát?! Vlastně si protiřečily,takže na závěr musím říct,že to není špatný film,ale moje choutky co se týče určitých vysvětlení se vůbec nedostavily.Velká škoda,mohlo to být skvělé!! ()
Už jsem myslel, že ty dvě a čtvrt hodiny snad nikdy neskončí. Přemýšlel jsem, co na tomhle filmu vyzdvihnout a pochválit, ale řeknu vám byl to zatraceně těžký úkol. Veškerá logika jde do háje už na začátku filmu. Proč byli všichni (až na Kitanovu dceru) tak strašně překvapeni, když žijí v realitě zákona BR? Dále je tu scéna vylodění. Musel jsem se smát, když jeden ze studentů začal zvracet, taková reminiscence na mého oblíbeného vojína Ryana. Akční scény jsou vůbec problém. Nikdo se při nich zásadně nekryje. Vzpomínky, mající za úkol nás seznámit s emočním pozadím studentů přicházejí pozdě a vůbec nefungují. Dále, proč jsou Nanahara a ostatní překvapeni obojky, copak nesledují zprávy? Finální útok je největší WTF moment celého filmu. Vypadá to, že scénárista a/nebo režisér se zamilovali do klasik od Johna Woo (pro srovnání např. Windtalkers, i když nepatří ke klasice je to skoro totéž). A konec? Jsem ochoten akceptovat zakončení typu Butch Cassidy a Sundance Kid, ale to co přichází potom, celému tomuhle nesmyslu nasazuje korunu. Nesedí mi ani opatrně vykukující myšlenka anarchizmu, takže posílám tenhle film do odpadu s tím, že už ho nikdy nechci vidět. ()
Bože proč... Proč museli pokračovat? Knižní předloha jedničky také nemá návazný díl a řekla bych, že z jednoho prostého důvodu. Tohle se totiž nedá zakončit aniž by se člověk nedostal do spletitosti nelogičností, absurdity a zkrátka naprostého braku. Tento film dělá ostudu perfektní prvotině a nesahá ji ani po kotníky. ** - Za televizní spot teroristického hnutí, který mě rozsekal na dalších 5 minut a vcelku obstojné hudbě. ()
Rád bych se u tohoto filmu zdržel jakéhokoli komentáře. Jednička byla skvělá díky scénáři. bylo tam nádherně vidět jednotlivé charaktery. a ta mlátička to jen dokreslovala. ale tady? je to tu spíš naopak :D jde hlavně o mlátičku a charaktery jednotlivých "hrdinů" jsou tu tak nějak naokraj :( těšil jsem se na to, ale byl jsem dosti zklamán. tři hvězdy páč to není ani supr ani propadák. ()
Dvojka se už nedrží schématu jednička což je v tomto případě škoda. Místo toho rozvíjí téma války proti dospělím, to jest nejslabší místo jedničky, kde to bylo odpustitelné jako berlička jak zdůvodnit nutnost státem organizovaných vyvražďovaček studentů na pustých ostrovech. To se skutečně těžko vysvětluje a tedy i těžko chápe pro mě je tenhle film nesmysl. Odlišnost kultur neboco...:) ()
Na druhý díl Battle Royale jsem se dost těšil... režisér jedničky Kinji Fukasaku sice pár dní po začátku natáčení zemřel, ale hbitě za něho zaskočil jeho syn, scenárista obou dílů, takže to vypadalo, že není nic ohroženo - film se podařilo natočit a 5. července 2003 měl v Japonsku premiéru. Japonci rozhodně nenatáčí sequely hollywoodským způsobem a mohlo se klidně stát, že dvojka bude úplně, ale ÚPLNĚ jiná než první díl... byl jsem na to v koutku duše připraven, ale to co mi Kenta Fukasaku předložil, mi doslova podrazilo nohy. A zas jsem na lopatkách a ti žlutí ďáblové do mě nemilosrdně vrážejí své šílené vize. Děj dvojky se odehrává tři roky po prvním díle a změnilo se mnohé. Ze Shuyi se stal celosvětově hledaný terorista, který vyhazuje do vzduchu výškové budovy (tenhle film v Americe neprojde a nejen kvůli záběrům bortících se mrakodrapů) a po zkušenostech, které načerpal v zemích třetího světa, kde se skrýval, má ve všem jasno a tak se opevní na jednom z opuštěných ostrovů, odkud přes internet vysílá zpravodajství. To se samozřejmě japonské vládě nelíbí a tak vyhlásí další Battle Royale - 42 školáků znovu nasedá do autobusu a znovu odjíždí na ostrov, s novým (nicméně ještě fanatičtějším) učitelem a s novým posláním - zabít Shuyu a všechny jeho přívržence, kteří čekají na ostrovní pevnosti. V první půlhodině film připomíná doslovnou kopii originálu a jakousi neurvalou reminiscenci na první díl - všechno se odehrává takřka identicky, snad aby nás Kenta Fukasaku trochu poškádlil nebo nám zamotal hlavy. Rozdíly se ovšem brzy začnou vybarvovat - jsou tu sice obojky i jejich propojení do páru (aby se kolektiv nerozptyloval po okolí), ale protože cílem je tentokrát vyhladit dobře vyzbrojené teroristy, dostává každý školák moderní útočnou pušku. A běžte bando, ti co na vás čekají venku, zabili vaše rodiče v explodujících mrakodrapech. Zabte nebo buďte zabiti... A teď to přijde - Kenta Fukasaku evidentně vymodlil trochu větší rozpočet a rozhodl se ukojit svou touhu po válečném filmu. V jedničce se bojovalo komorně ve stylu pánvička proti mačetě, úvodní scéna dvojky, kdy se školáci přibližují v člunech k ostrovu víc než připomíná úvod Spielbergova Ryana - školáci zmateně střílí na stíny ve vzdálených budovách a jejich hlavy jsou ustřelovány na stovky metrů s chirurgickou přesností, ve chvíli kdy nohy přeživších došlápnou na pobřeží, nasadí teroristé těžkou techniku a rázem všechno vybuchuje... Tohle je válka po japonsku, je sakra dobře natočená a velice sugestivní (digitální krve je tu mnohem víc než v jedničce a počet mrtvol jde postupně do stovek). Ale je tohle to, co jsme chtěli? Battle Royale 2 je natočen až děsivě podobným stylem jako jeho starší bratříček, ale stojí na úplně jiných základech. Zatímco o první půlce filmu bychom mohli říct, že jde o posun na další úroveň (školáci vraždí přeživší ex-školáky a za všechno mohou dospělí) a snad bychom zapomněli na menší prohřešky proti logice (proč tu nikdo nenabíjí? proč rovnou ostrov nebombardují? jaktože sakra ti studenti umí tak dobře střílet?), jenže pak se oba týmy spojí - Shuya a spol. srdceryvným vyprávěním o utrpení v zemích třetího světa přesvědčí zbytky studentů, aby se přidaly na jeho stranu (a je mezi nimi i Kitanova dcera, tedy dcera učitele, jenž padnul Shuyovou rukou v prvním díle). Načež se japonská vláda odhodlá k poslednímu kroku a vyšle na ostrov opravdu HODNĚ vojáků... Tahle druhá půlka už se v mé mysli ospravedlňuje a vysvětluje velmi těžko a to i přesto, že Fukasaku dělá ve svém příběhu řadu chytrých odboček a kryje svůj cíl řadou osobních vztahů mezi jednotlivými studenty. Myšlenka kritiky americké strategie vůči terorismu byla nakousnuta už v jedničcce a Kinji Fukasaku ji chtěl v sequelu dovést do konce (první díl vznikl před osudnými událostmi 11. září), bohužel to nestihl a Kenta má na celou problematiku trochu jiný, dá se říct svéráznější názor. Shuya je ve filmu vyobrazen jako odhodlaný teroristický fanatik, který je schopen za lepší zítřky bojovat do roztrhání těla, do poslední kulky, posledního dechu. Kenta se bohužel moc nenamáhá vysvětlit, v čem vězí jeho odhodlání - je to jen hromada prázdných slov podpořená uslzenými záběry na smějící se arabské děti. Ano, my diváci víme čím prošel v prvním díle, ale to nemá s jeho současnou motivací nic společného. Zatímco první díl předhazoval poměrně obecnou myšlenku, dvojka jde až do krutě nesmyslných a konkrétních důsledků. Už to nelze aplikovat nijak mnohoznačně - ve chvíli, kdy učitel na tabuli píše jednotlivé státy Osy zla, ve chvíli kdy se bortí mrakodrapy, v momentě kdy Shuya zasvěceně hovoří o svém poslání, drží v ruce AK-47... už nelze hovořit o různých významech, o mnoha pohledech na jednu věc... Kenta Fukasaku nám nabízí ten svůj a ten je jaksepatří subjektivní, i když některé věci analyzuje do hloubky a já se neodvážím ho po jednom zhlédnutí filmu nějak definitivně hodnotit. Nutno však říct, že ideologická masáž je tu nepřehlédnutelná. U Hrdiny můžete nad politickým podtextem mávnout rukou, u Černý jestřáb sestřelen se můžete hrdinství a patosu Američanů zasmát, ale Battle Royale II je především "o tom" a ve chvíli, kdy přemýšlíte jak to vlastně Fukasaku myslí, tuhne vám úsměv na rtech. Jakkoliv ale s jeho pohledem nebudete (nebo budete souhlasit), je jisté, že Battle Royale II není zbytečným filmem - donutí vás k zamyšlení, protože je provokující, nadmíru dobře zahraný, ve svých akčních scénách (pokud pominete, že banda přeučených studentů může zabíjet desítky trénovaných vojáků) nechutně brilantní a v celku kvalitně natočený. Odpovědi nebo rozřešení vám však nedá, jenom vás k nim dokope. 60% () (méně) (více)