Kouř

Když jsem si ten film pustil po letech znovu, měl jsem z něj divný pocit. Jednak mi to už nepřišlo jako taková sranda jako kdysi, a jednak mi ten film - nejen tou výraznou stylizací - nově přišel v první řadě strašně zvláštní (spíš v negativním smyslu) a uvažoval jsem, zda má vůbec šanci oslovit diváka, který je poetikou Divadla Sklep zcela nepolíbený (můj případ), nebo mladší ročníky, kteří už nemohou podle mě pobrat, do čeho se ten film trefuje (byť scénu s Arnoštkem podle všeho znají a milují snad všichni včetně těch, kteří jinak z toho filmu nikdy víc neviděli). Možná jenom už ten film znám tak nazpaměť, až mě přestal bavit, a možná mi též vadí stále poslouchat, jaký kult se z Kouře stal, protože jsem na tyhle kecy odjakživa alergickej u jakéhokoli filmu, ale prostě nemůžu si pomoct - ve své době to podle mě musel být zásadní filmový počin, zatímco dnes už mi to přijde spíš jen jako taková kuriozita, s diskutabilním diváckým potenciálem a humorem, který nemusí sednout každému. (15.09.2021)

Tenhle film je fakt masakr, ale ty písničky... To je prostě krize. Proč to nemohli natočit jako normální film? To bylo nutný točit to jako buzikál? Mě tam všechny ty hudební vložky hrozně sraly. Kdyby tam nebyly, dám 5 hvězdiček. Ale i tak je to dobrej film a jednoznačně nejlepší buzikál všech dob. Jinak Arnoštek je boží, ale moje nejoblíbenější postava je archivář a alkoholik Béda... "Vyměň mi to za vostrý." (12.01.2007)

Fajný, fajnový... ba přímo geniální film. Zcela souhlasím s Marigoldem: není příliš mnoho filmů, které se tak perfektně zhostily "reflexe snad všech podstatných složek totality". A že snad Sklepáci příliš tlačili na pilu? Nemyslím si; stačí se jen podívat na některé propagační/propagandistické materiály z tehdejší doby. Sklepáci prostě né vždy přejímají chování ze skutečného života; mnohdy čerpají spíše z toho, co nám bylo tolik prezentováno. Mrazivá a temná (nelynčujte mně: ale přímo Lynchovská) atmosféra + atmosféra plná strachu + pocit, že můžu dělat cokoliv (chlastat, chodit na Arnoštkovy diskošky), hlavně prostě jen neprudit + vypořádávání se s chybami minulosti + apatie = to vše je pro mně lepší výpověď o předrevoluční době, než kopa jiných. Shrnuto a podtrženo: Nemůžu jinak... geniální film si zaslouží nejvyšší hodnocení. (11.03.2005)

Pak že se u nás netočí osobité a originální filmy.... Kouř je svéraznou karikaturou (nejen) dob minulých vyvedenou v zajímavém vizuálu a ozvláštněnou takřka muzikálovými výstupy. Ač si Tomáš Orel hodně hraje s kamerou, v jeho režii jsou stopy divadla více než patrné, stejně jako v projevu herců (škoda nešikovně našroubovaných postsynchronů, které občas činí herecké výkony dosti topornými) a tak Kouř chvílemi využívá potenciálu filmového média méně, než by bylo záhodno. I tak mé palce ukazují jasně vzhůru - vícero českých filmů se rozhodlo kráčet vlastní cestu, avšak ne každý to zvládnul bez větších klopýtnutí - 'rytmikál totalitního věku' ano. (24.01.2008)

Originální český filmový muzikál, který se pohybuje na tenké hranici mezi genialitou a filmovým kýčem a skoro nikdy ji nepřekročí tím špatným směrem. Poprvé jsem to viděl v trochu podnapilém stavu, tak jsem nevěděl, jestli to byl důvod, proč mě film tak bavil. Ale podruhé, za střízliva, to bylo možná ještě lepší, to parádní zobrazení té nesmyslné doby (nikdo nedělá nic, ale plán se plní na 100 či více procent). Zkrátka a dobře, hodně moc jsem o Kouři slyšel a většina lidí říkala, že tohle je jeden z mála českých kultovních filmů. Jo, s tím by se dalo souhlasit. 100 %. P. S. A jak Lucii Zedníčkovou normálně moc nemusím, tady jsem to její "Kotě" žral. (20.01.2013)